Andrej Tarkovskij - nepohodlný filmový génius

Praha - Dokud byl naživu, házeli mu v rodném Sovětském svazu klacky pod nohy. Hned po jeho smrti ho ale začali opěvovat coby jednoho z nejvýznamnějších filmových režisérů 20. století. Andrej Tarkovskij, filmový génius, který dokáže plnit kinosály i víc než čtvrt století po své smrti, by tento týden oslavil 80 let. Divákům však žádné ústupky nikdy nedělal, stejně jako sovětskému režimu, i když se to od něj očekávalo.

„Oni byli zvyklí, že něco řeknou a všichni se tomu podřídí, ale on se nepodřizoval. A oni z toho šíleli,“ připomněl režisér, spolužák a spoluautor dvou Tarkovského studentských filmů Alexandr Gordon. 

Nekonformnost prokázal už svým prvním studentským filmem, natočeným podle povídky Hemingwaye Zabijáci. Do té doby si na moskevském VGIKu nikdo netroufl přijít s cizí, natožpak americkou předlohou. Tarkovskij si ve filmu dokonce sám zahvízdal melodii populární jazzové písničky, kterou slýchal na Hlasu Ameriky. „Byl prvním sovětským režisérem, který postavil tvůrčí svobodu, uměleckou svobodu a nekompromisnost svého počínání na samotný vrchol,“ upozornil režisér Pavel Lungin. 

Nepohodlný génius (zdroj: ČT24)

Za svůj celovečerní debut Ivanovo dětství dostal v roce 1962 hlavní cenu na filmovém festivalu v Benátkách. Pro sovětský film to byl průlom a pro Tarkovského okolí důkaz jeho nadpozemského talentu, o kterém tehdejší představitel hlavní role Nikolaj Burljajev prohlásil: „To bylo jasné na první pohled. Mně bylo 14, Andrejovi 29. A když jsem ho tehdy poprvé uviděl, hned mi bylo jasné, že je to Boží duše, člověk nebe.“ 

Jenže chruščovovské tání vystřídaly brežněvovské mrazy. A Tarkovskij si svým druhým počinem, duchovně nasyceným opusem Andrej Rublev, vyslouží nálepku problematického tvůrce, které se už nezbaví. Kulturní politika sovětského režimu pomalu ale jistě nonkonformního filmaře začíná přibíjet na kříž. „Já si nepamatuji, že by se někdy smál. Přitom jsme se znali dlouho. Od roku 1962 až do jeho odjezdu na Západ. A vídali jsme se dost často,“ popsal režiséra jeho kolega Sergej Solovjov. 

  • Andrej Tarkovskij / Stalker zdroj: Aerofilms
  • Andrej Tarkovskij / Stalker zdroj: Aerofilms

Když v průběhu dvaceti let umožní v Sovětském svazu Tarkovskému vytvořit všehovšudy pět filmů, vyjedná si možnost natáčet v Itálii. Sotva tam dokončí svůj v pořadí šestý film Nostalgie, oznamuje v červenci roku 1984 na tiskové konferenci v Miláně, že už na Západě zůstane. „Když jsem viděla jeho tvář a ruce, které svíraly plnicí pero, pochopila jsem, že si sám uvědomoval tragičnost tohoto kroku,“ zavzpomínala režisérova sestra Marina Tarkovská. 

V zoufalém postavení vykořeněného ruského patriota natočí ještě jeden film s názvem Oběť, než mu lékaři zjistí rakovinu plic. Umírá v 54 letech právě ve chvíli, kdy se poměry v Sovětském svazu začínají uvolňovat. 

  • Andrej Tarkovskij / Zrcadlo zdroj: Aerofilms
  • Andrej Tarkovskij / Zrcadlo zdroj: Aerofilms

Michail Meň, gubernátor Ivanovské oblasti, předseda organizačního výboru MFF Andreje Tarkovského v této souvislosti řekl: „I když se budeme sebevíc tvářit, že se nás naše sovětská minulost netýká, přece jen neseme určitou zodpovědnost za své předchůdce, kteří se takových chyb dopouštěli.“ 

Ve své rodné Ivanovské oblasti má dnes Andrej Tarkovskij vlastní muzeum a filmový festival nesoucí jeho jméno. V hlavním městě mu zatím odhalili jen sochu. 

  • Andrej Tarkovskij / Oběť zdroj: Aerofilms
  • Andrej Tarkovskij / Oběť zdroj: Aerofilms

Andrej Arseňjevič Tarkovskij se narodil v dubnu 1932 v umělecké rodině v obci Zavražie v Ivanovské oblasti. Jeho otec Arsenij Tarkovskij patřil k významným sovětským básníkům. V letech 1956-1960 studoval na filmové škole VGIK u proslulého režiséra Michaila Romma. Zde vznikly jeho školní práce ZABIJÁCI a DNES SE NIKAM NEJEDE. Intenzivně se zajímal o současný evropský film, především o díla Bergmana a Felliniho. Navázal přátelství se spolužákem Andrejem Končalovským a spolu s ním napsal scénář svého absolventského filmu VÁLEC A HOUSLE. 

V roce 1962 debutoval celovečerním filmem IVANOVO DĚTSTVÍ, který tematicky spadal do kategorie filmů o 2. světové válce. Snímek byl neobyčejně lyrický, s řadou fantazijních obrazů umožňujících mnohoznačnou interpretaci. IVANOVO DĚTSTVÍ získalo velkou cenu na festivalu v Benátkách. Představitelé sovětské kinematografie ale Tarkovského koncepci odmítli a mladý filmař se dostal do kolonky potenciálních potížistů. Jeho druhý snímek ANDREJ RUBLEV byl dokončen už po Chruščovově abdikaci, když se moci ujal Brežněv, skončilo krátké období kulturního uvolnění. Scénář k tomuto dílu napsal Tarkovskij opět ve spolupráci s přítelem Končalovským.

ANDREJ RUBLEV představuje pochmurné životopisné drama velkého umělce a je plné poetické imaginace. Sovětští byrokrati ho pokládali za alegorii sovětské současnosti, kde museli umělci čelit přísné cenzuře a společenskému útlaku. 

V roce 1972 se Tarkovskému povedlo adaptovat sci-fi román Stanislava Lema Solaris. Sovětské vedení tehdy hledalo filmaře, který by dokázal natočit východoevropskou protiváhu kultovního amerického snímku VESMÍRNÁ ODYSEA 2001. Volba padla na Tarkovského vzhledem k jeho obrazotvorné imaginaci. Režisér tradičně pojal předlohu po svém a konečná filmová podoba autora románu navýsost rozhořčila. 

Tarkovskij se neustále potýkal s byrokratickými obstrukcemi. Jeho autobiografický snímek ZRCADLO byl uvolněn jen v omezené distribuci. Filmová adaptace úspěšné sci-fi novely Piknik u cesty bratří Strugackých pod názvem STALKER pak znamenala skutečné vyhlášení války vedení sovětského filmového průmyslu. 

Tarkovskij rozhodl řešit svou složitou situaci emigrací. V roce 1983 režíroval v londýnské Covent Garden operu Boris Godunov. Svůj poslední film OBĚŤ natočil díky věhlasu, kterému se těšil, když komplikovanou cestou získal prostředky od švédských, francouzských a britských producentů. Šlo o filozofické podobenství ve stylu tvorby I. Bergmana, kde hlavní hrdina obětuje svůj dům a osobní štěstí ve jménu záchrany lidstva před válečnou katastrofou a je pak ostatními považován za blázna.

/zdroj Milan Černý/

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025

Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025

Celebrity kvůli požárům v Los Angeles pomáhají i kritizují

Devastující požáry v okolí Los Angeles zničily domov mnohým celebritám. Řada osobností se rozhodla pomoci finančně, třeba Leonardo DiCaprio nebo Beyoncé, některé také vyjádřily svůj názor na zvládnutí požáru. Ke kritikům patří například Mel Gibson. Negativní reakce schytávají influenceři, pokud sdíleli fotografie s ohněm za zády.
16. 1. 2025
Načítání...