Principál Divadla Bolka Polívky připravil poctu zesnulému Jiřímu Pechovi. Věnuje mu hru Anděl v lihu. Svého dlouholetého přítele a hereckého partnera, zvaného Peca, navíc ztvárnil. Na jevišti se Polívka navíc poprvé potkává i se všemi svými syny.
Divadelní hra Anděl v lihu provede diváky společnými chvílemi, které během dlouholetého přátelství spojily Boleslava Polívku a Jiřího Pechu. I když do dvouhodinového příběhu se nemohly vejít všechny historky, které zažili. „‚Bolečku, vykašli se na ten tenis, lítáš tam jako raněná tetřev.‘ Proč von mně takhle chtěl znechutit tenis? Protože chtěl, abych se mu věnoval,“ vzpomíná Polívka na jednu z mnoha chvil s Pecou.
Představení Anděl v lihu napsal a zároveň režíruje. Navíc svého kolegu a přítele hraje – v kostýmu anděla. Tím se stal Pecha během svého života několikrát, třeba v televizním pořadu Manéž Bolka Polívky nebo ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Tento satirický snímek o budování porevolučního kapitalismu se mimochodem letos v lednu vrátil do kin v restaurované verzi.
„Anděl v lihu je poctou jeho (Pechově) nadání, humoru, chuti žít, smát se, prožívat vše naplno, bojovně a úsměvně,“ přiblížil Polívka.
Hrát sám sebe nemůže, protože už ztvárňuje Pecu. Sebe jako divadelní postavu svěřil tedy svému nejstaršímu synovi, také herci Vladimírovi. „Na téhle roli vlastně nechtěně pracuju už šestatřicet let. A strašně si to užívám. Zaprvé je to můj táta, kterého mám rád a kterého očividně těší, že ho hraju. On se tím baví,“ podotkl Vladimír. Do hry hlava Polívkova klanu zapojila i své další syny: Jana a Františka. A také neherce – skutečné štamgasty nebo svého řidiče.
Ztráta musela odeznít
Jiří Pecha zemřel před sedmi lety. Podle dramaturga inscenace a jednoho ze spoluzakladatelů Divadla Husa na provázku Petra Oslzlého je teprve teď na uvedení hry ten pravý čas. „Ta ztráta musela trošku odeznít a musela se začít přetavovat ve vzpomínkách do kreativní polohy,“ vysvětlil.
Podle herců zůstane příběh přátelství navždycky stejný, i když ten druhý odejde.
Polívka se s Pechou potkávali na jevišti celý profesní život. Oslzlý, který oba herce sledoval od jejich počátků, je přesvědčen, že jejich herecké partnerství mělo mimořádný charakter. „V životě to bývá tak, že lidé, pokud jsou dobrými ‚kumpány‘, profesně už toho moc společně udělat nedokážou,“ míní, nicméně dodává, že právě Polívka s Pechou představovali výjimku. Dovedli spolu „pařit i tvořit“.
