Bruntálsko má svého fotografického průvodce. Krajem se toulal fotograf Ondřej Durczak a sociolog Jiří Siostrzonek. Jejich publikace nechce být typickým barevným bedekrem, který ukazuje atraktivní a fotogenická místa.
Autoři „alternativního fotografického průvodce“ nachodili po Bruntálsku desítky kilometrů. Oblast mapovali od Rýmařova až po Osoblahu. „Dá se tu najít mnoho pozoruhodných, často zapomenutých věcí. Je to pro mě taková klidná krajina, na rozdíl od nedalekých Beskyd,“ říká fotograf Durczak.
Průvodce opatřili autoři přívlastkem alternativní, protože v něm nejde o přírodní krásy ani památky. „Naopak jsme hledali městskou krajinu i prvky jednotlivých obcí. Zaměřovali jsme se především na architekturu, jak zemědělskou, průmyslovou, tak ale i občanskou vybavenost či individuální bydlení,“ vysvětluje Durczak.
„Bruntálsko má několik historických vrstev, které se podepsaly na kulturní krajině, na architektuře, na stylu života,“ doplnil sociolog Siostrzonek. V tamní krajině je stále znát vysídlení původního německého obyvatelstva a osidlování novými obyvateli, zachovány jsou zbytky zemědělských družstev i rekreačních středisek.
Aby stopy nezmizely
„Tyto stopy je zapotřebí zdokumentovat, protože za chvilku zmizí. Když se podíváte na fotografie v publikaci, tak vidíte, že něco tady je – a za čtrnáct dnů už to tady není,“ upozorňuje Siostrzonek.
Fotografie mají teskný odstín podzimního a zimního slunce. Ročních období, kdy něco končí a čeká se na další začátek. „Oba dva s Ondřejem máme tento kraj rádi, i lidi, kteří v něm žijí. Je to obtížný, ale krásný život,“ nepochybuje Siostrzonek.
Autoři knihu berou i jako inspiraci pro ty, kteří by na Bruntálsku mohli díky investicím krajinu zase změnit a zkultivovat.
