A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion

Praha – „My jsme žáci třetí bé, bereme však na sebe podobu zajíce, žirafy či krabice.“ Tuhle znělku si vybaví snad každý z nás a s ní spojený večerníček jakbysmet. Původně se plánovalo, že se krátké pohádky o žácích Machovi a Šebestové rozloží do pouhých třinácti dílů. Veřejnost si je ale tak oblíbila, že se kromě dalších dvou sérií dočkaly i celovečerní podoby režírované Václavem Vorlíčkem. Dobrodružství dvou třeťáků z pera Miloše Macourka a tužky Adolfa Borna, které nezapomenutelně namluvil Petr Nárožný, se dostalo i do ciziny, vyšla totiž i německá a anglická verze.

„A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion,“ zakřičí třeba Mach do telefonního sluchátka a to mu odvětí: „Ale prosím, jak si přejete, beze všeho.“ Pomocí speciálního kouzelného sluchátka se brýlatý kluk spolu se svojí kamarádkou, zrzkou s velkou mašlí ve vlasech, dostanou do pravěku nebo dokonce do krku svého spolužáka Kropáčka. Tam mu rejžákem a bojem s bacily vyléčí angínu. Každé ráno, které zároveň představuje i nový díl příběhu, začíná Machovým sjížděním po domovním zábradlí a zablikáním červeným uchem.

Spolužáci Horáček s Pažoutem kazí hlavním hrdinům plány

V nových dílech se spolužáci dostanou i do Hollywoodu, na severní pól či na Havaj. Na všech cestách je doprovází jejich věrný přítel, pes Jonatán, kterého si půjčují od své sousedky, paní Kadrnožkové. Kouzelného sluchátka využívají oba školáci vždy jen pro dobrou věc, občas sice něco popletou, ale nakonec vše dobře dopadne. Plány jim ale často zkomplikují věční repetenti Horáček a Pažout.

Malí hrdinové z 3. B se zrodili ve fantazii spisovatele Miloše Macourka a ožili v kresbách Adolfa Borna. Jednotlivé díly vznikaly původně jako předfilmy k hlavním pořadům v kinech, takže na prvních příbězích se pracovalo hodně volným tempem. V roce 1985 vznikl z večerníčků film Mach a Šebestová k tabuli, který končil novým dílem o jejich dětech Machovi a Machové.

Večerníček se dočkal i své hrané podoby, film natočil Vorlíček

V roce 1999 přibyla druhá série s názvem Mach a Šebestová na prázdninách, v níž vedle Macourka a Borna třetího z tvůrců, zesnulého animátora a režiséra Jaroslava Doubravu, nahradila jeho dlouholetá spolupracovnice - animátorka a režisérka Cilka Dvořáková. V roce 2001 měl premiéru celovečerní hraný film Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko režiséra Václava Vorlíčka. V tom se školáci z 3. B rozhodnou poznat svět lidí a kouzelné sluchátko jim splní i toto přání. Vystoupí tak z obrazovky do domu malého Jakuba, jehož rodiče odjeli služebně do Číny a on žije v malém městečku s babičkou.

V poslední sérii dobrodružství z roku 2005, nazvané Mach a Šebestová na cestách, se diváci s dvojicí školáků podívají mimo jiné do Afriky, Paříže, Benátek, na severní pól, Havajské ostrovy či do Hollywoodu. Dabing obstaral opět Petr Nárožný a hudbu zkomponoval Marek Eben. Těmito osmi díly se po smrti spisovatele a scenáristy Miloše Macourka v roce 2002 završil jeden z nejslavnějších večerníčků České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...