22 let Rock&Popu: Je hudba jen zábava?

Praha – „Rokenrol ve své době nebyl jen muzika, byl to světonázor, celá filozofie. Ta se ale v dnešní době vytratila, nejen u českých kapel. Lidé objevili spoustu dalších druhů zábavy, muzika už nehraje primární roli v jejich životech,“ domnívá se Ivan Ivanov, šéfredaktor časopisu Rock&Pop. O proměnách hudby, posluchačů a také časopisu, který vychází už 22 let, mluvil spolu s hudebním novinářem Petrem Korálem v pořadu Před půlnocí.

Rock&Pop je nejstarším hudebním časopisem, který se věnuje rocku a popu, u nás. „Byl to první všehudební časopis. Nebyl nijak žánrově vyhraněný, snažil se pokrýt všechny zákoutí moderní populární hudby,“ uvedl k začátkům v 90. letech Korál, který spolupracuje s Rock&Popem po celou dobu jeho existence.

„V prvních letech pořád přetrvávala poctivá a fundovaná publicistika, řekněme kultivovaná. Pak nastoupili mladí autoři a s nimi i jiný způsob psaní. Nepopírám, že to nebylo osvěžující, ale ta kultivovanost se pak trochu vytratila,“ srovnává Korál první ročníky s těmi pozdějšími.

Po celospolečenských změnách měli redaktoři možnost se o hudbě vyjadřovat, aniž by museli „hledat obezličky a jinotaje“, a podobnou otevřenost si Rock&Pop snaží zachovat stále. Otevřenost si mohli dovolit i tvůrci, přesto se s postupem porevolučních let vytratily z jejich skladeb názory v souvislosti s politikou a společenským děním.

„Současné kapely nerebelují, neprotestují, nevyhraňují se,“ domnívá se Ivanov. Háček vidí v celkové povrchnosti doby. Hudba, konkrétně rocková, už není „světonázor“, jako třeba v 60. letech, ale jen jedna z možností zábavy. V chápání hudby jako „pouhé“ zábavy spatřuje částečně příčinu, proč současná tuzemská hudba tak málo reflektuje, co se kolem děje, i Korál: „Mám pocit, že spousta muzikantů si dneska říká, že lidé sami zažívají tolik trablů v osobních životech, že nechtějí poslouchat ještě další negativní věci v muzice, že se při ní chodí bavit, odreagovat se. Do určité míry je to pravda, ale nemyslím si, že stoprocentně. Čeští umělci jsou možná trochu bázliví, nevím proč.“

Přiznává, že v pohledu na současnou tvorbu je skeptický. „Myslím, že to nejlepší, nejzásadnější, hlavně nejprogresivnější už je za námi. Mám pocit, že hudba se trochu recykluje. Pořád vycházejí zajímavé, někdy i výtečné nahrávky, ale není jich asi tolik, jako tomu bylo kdysi,“ domnívá se.

Ivanov ale namítá, že v hudbě nikdy nepřišel nikdo s ničím úplně novým. „Ani Elvis Presley,“ podotýká. A právě vidění historicko-hudebních souvislostí je podle něho tím „navíc“, co i v době krize tištěných médií zachovává Rock&Popu čtenářskou přízeň. „Může nabídnout to, co na internetu téměř nelze najít – obsáhlejší analytické články, které jdou do hloubky. Snaží se zasazovat věci do kontextu. A tenhle typ článku na internetu schází,“ potvrzuje výhodu časopisu i Korál.

Nahrávám video
Před půlnocí
Zdroj: ČT24

Rock&Pop se podle šéfredaktora stále má kam vyvíjet i po 22 letech existence: „Problémy trochu nastaly po roce 2000, kdy se hudební scéna roztříštila, přišly nové hudební žánry, časopisy, které reflektovaly nové trendy v muzice, takže Rock&Pop nemohl plnit funkci, kterou plnil v 90. letech, kdy byl časopisem pro všechny žánry. Žánrová roztříštěnost způsobila to, že v určitém okamžiku byl časopisem pro všechny, ale zároveň pro nikoho. Teď se snažíme navázat na tradici Rock&Popu z 90. let a nasměrovat ho víc rockovým směrem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 4 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 16 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 20 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...