Zvyšování penzí bez okovů inflace. Jednou odmítnuté chce ČSSD znovu prosadit

Nahrávám video

Sociální demokraté chtějí, aby vláda měla možnost do budoucna zvyšovat důchody nezávisle na inflaci a růstu mezd. Během 14 dnů by se návrhem měla zabývat koaliční rada, jak v České televizi řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Opozice ale návrh kritizuje s tím, že ho vláda bude moci využít pro politické účely - například účelové zvyšování penzí před volbami.

Po koaliční radě by vláda měla o návrhu jednat zhruba na přelomu roku. V případě schválení by však podle Marksové kabinet měl mít i v takovém případě jasně dané mantinely. „Jedna varianta je dát vládě zmocnění, aby vláda vždy mohla stávající valorizaci zvýšit do jednoho procenta," zmínila ministryně. Dalším projednávaným návrhem je umožnit vládě zvýšit penze jen do částky 1,5 procenta oproti stávající částce. Jak ale ministryně připomněla, už na začátku vlády současné koalice podobný plán odmítlo hnutí ANO i lidovci.

Michaela Marksová
Zdroj: ČT24

Hlavní rozdíl spočívá v čase. Zvýšit či snížit důchody lze totiž dosud jen speciálním zákonem, což vyžaduje mnohem delší schvalování než v případě rozhodnutí vlády.

S možností uvolnit vládě valorizační „pouta“ a hýbat s výší důchodů volněji ale nesouhlasí bývalý ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09. „Penze jsou tak výraznou částkou státního rozpočtu, že by se o nich skutečně mělo rozhodovat zákonem," zmiňuje Drábek. „Pokud na to stát má, pak lze zákonem nad rámec standardních procedur zvýšit důchody, ale určitě to nemá vláda dělat na základě exekutivního rozhodnutí," dodává.

Jaromír Drábek (TOP 09)
Zdroj: ČT24
  • Valorizace je princip jakéhosi „dorovnávání“ penzí tak, aby vzhledem k inflaci reálná hodnota penzí neklesala. Jinými slovy, bez valorizace by si za stejnou částku mohl důchodce postupně pořizovat stále méně a jeho kupní síla by klesala.

Jak se na celou věc dívá veřejnost? Podle aktuálního průzkumu společnosti TNS AISA Trendy Česka 2015 s možností zvýšení důchodů i nad rámec inflace souhlasí čtyř pětiny z 1200 dotázaných respondentů. Zcela souhlasí 47 procent, zatímco ostře proti se staví pouhá 4 procenta. Častěji s tím souhlasí lidé starší 60 let, zároveň také lidé ekonomicky neaktivní.

Průměrný plný starobní důchod loni vzrostl podle údajů ve státním závěrečném účtu o 104 na 10 714 korun. Česká správa sociálního zabezpečení zajišťovala výplatu 2,4 milionu plných starobních důchodů a zhruba 17 tisíc poměrných důchodů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 6 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.