Zuří plynová válka, Bělorusko zavřelo Evropě kohouty

Minsk/Moskva - Bělorusko přerušilo tranzit ruského zemního plynu dál do Evropy a obnoví je, až mu ruský vývozce plynu, společnost Gazprom, zaplatí dluh za tranzit. O pozastavení tranzitu dnes informoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko a zároveň prohlásil, že obě země se ocitly uprostřed „plynové války“. Přerušení dodávek přes Bělorusko se podle Evropské komise může dotknout jen Litvy, Polska a Německa. Česka se podle skupiny RWE přerušení dodávek nedotkne.

Ruský plynárenský gigant Gazprom, patřící do rukou státu, přitom dnes ráno rozšířil omezení dodávek zemního plynu Bělorusku na 30 procent, a to po pondělním snížení o 15 procent. Další snížení dodávek plynu oznámil ráno státní televizi Vesti-24 šéf Gazpromu Alexej Miller. Rusko začalo svému sousedu krátit dodávky, protože Minsk dluží Gazpromu za plyn 192 milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy dolarů).

Běloruské ministerstvo energetiky už v pondělním dopise Evropskou komisi upozornilo, že při snížení dodávek o více než 15 procent by mohly nastat výpadky v tranzitních dodávkách. „Jestliže zítra nedojde z běloruské strany k reálným krokům, lze očekávat, že přijde další snížení,“ uvedl Kuprijanov.

Spor mezi Běloruskem a Ruskem může zasáhnout nejvýše 6,25 procenta evropské spotřeby plynu, uvedla mluvčí Evropské komise Marlene Holznerová: „Litva, Německo a Polsko jsou jedinými třemi zeměmi, jichž by se to mohlo dotknout.“

Rusku přispěchala na pomoc s tranzitem Ukrajina

Pokud Minsk nezaplatí, Gazprom hrozí snížením dodávek až o 85 procent. Bělorusko slibuje, že spor s Gazpromem nebude přenášet na další odběratele a zajistí plný tranzit na západ. Gazprom většinu plynu do Evropy posílá přes Ukrajinu, a dopady na další odběratele by tak neměly být významné. Gazprom už dříve uvedl, že v nejhorším případě by využil svých volných kapacit a plyn do těchto zemí by dodával právě přes Ukrajinu, ovšem šlo by o delší trasu.

Ukrajina již pomoc Gazpromu s tranzitem plynu do Evropy nabídla. Zde mohou plynovody nyní přepravit navíc 15 až 30 miliard krychlových metrů plynu v přepočtu na rok. „Pokud to bude nutné, bude ukrajinský systém přepravy plynu plnit přednostně dohody o dodávkách do Evropy,“ prohlásil dnes ukrajinský premiér Mykola Azarov.

Také Gazprom dlužil Bělorusku, tentokrát za tranzit

K dluhu vůči Gazpromu se Bělorusko přihlásilo v pondělí. Kyjev ale sdělil, že je připraven jej vyrovnat do dvou týdnů. Gazprom krátce předtím přiznal vůči Bělorusku dluh za tranzit ve zhruba stejné částce, jako je dluh Běloruska vůči Gazpromu. Dodal však, že vina za vznik problémů s neplacením závazků leží na straně Běloruska, protože Minsk údajně fakticky zablokoval platby od Gazpromu.

Na evropské spotřebě se ruský plyn v Evropě podílí zhruba čtvrtinou. Čtyři pětiny ruských dodávek směřují přes Ukrajinu a zbytek přes Bělorusko. Spory Moskvy s oběma tranzitními státy vedly opakovaně k výpadkům ruských dodávek plynu a ropy do zemí střední a západní Evropy.

Česka se omezení dodávek z Běloruska nedotkne

„Omezení ruských dodávek zemního plynu do Běloruska se žádným způsobem nedotkne zásobování České republiky. Ruský zemní plyn do ČR proudí jinou tranzitní trasou přes Ukrajinu a Slovensko,“ uvedl mluvčí skupiny RWE v Česku Martin Chalupský. Vzhledem k nízké letní spotřebě a naplněným podzemním zásobníkům podle něj RWE plně garantuje dodávky zemního plynu pro své zákazníky v Česku.

Bělorusko dostává od Ruska plyn za mnohem nižší cenu než ostatní odběratelé a zdráhá se přistoupit na letošní zvýšené ceny. Placení starých cen místo těch, které Gazprom určuje Minsku na každé čtvrtletí, je také příčinou běloruského dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...