Změny v zákoníku práce dostaly v prvním kole od poslanců zelenou

Praha - Sněmovna dnes i přes nesouhlas opozice podpořila v prvním čtení vládní novelu zákoníku práce. Novela mění například odstupné při propuštění nebo opakované zaměstnávání na dobu určitou. Novelou se teď budou zabývat sněmovní výbory a závěrečné schvalování přijde na řadu na některé z dalších schůzí. Novela odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec KSČM Stanislav Grospič a ke kterému se připojili i někteří sociální demokraté.

Levice předlohu kritizovala. Sociální demokrat Antonín Seďa o ní řekl, že pokračuje v praxi pravicových vlád, které omezují práva zaměstnanců. „Přehnaná ochrana pracujících vede k tomu, že se zvyšuje počet nezaměstnaných,“ oponoval mu předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Novela obsahuje 315 bodů a mění dalších 11 souvisejících zákonů. Navržené změny mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst. Odbory ale tyto změny kritizují, podle nich mohou být některé z nich dokonce protiústavní. Pokud je parlament schválí, chtějí usilovat o podání ústavní stížnosti. Podle odborů by mohla být protiústavní výpověď z práce kvůli porušení režimu na nemocenské.

Porušení pravidel nemocenské by mohlo znamenat vyhazov

Jak ale dnes řekl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), výpověď bude možná pouze v případě, kdy zaměstnanec poruší léčebný režim zvlášť hrubým způsobem. Zpravodajka k novele Vladimíra Lesenská (ČSSD) však připomněla, že za protiústavní označila tento instrument i legislativní rada vlády.

Novela mimo jiné zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Novela zároveň nastavuje strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10 tisíc korun. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění.

K zákoníku práce mají výhrady také odbory

Odborářům vadí především rozšíření možnosti řetězit smlouvy na dobu určitou a výhrady mají také k zvýšení časového limitu u dohody o provedení práce. „Teoreticky je možné odpracovat těch 300 hodin vcelku. Právní úprava se zde zhoršuje, je to méně jistot pro zaměstnance,“ varoval vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Práce na dobu určitou by podle novely neměla přesáhnout tři roky a u stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě. Novela také podle ministra vrací do zákona opatření, které v ní bylo až do roku2004 aumožňovalo dočasné zapůjčování pracovníků jinému zaměstnavateli, například mezi firmami v rámci jednoho holdingu.

Změn dozná i odstupné

Výše odstupného se nově má řídit počtem odpracovaných let. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jako dosud jeho odstupné výše tří průměrných výdělků. To má podle Drábka více motivovat zaměstnavatele ke tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou.

Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí

„To (odstupňování odstupného) má umožnit, aby se zaměstnavatelé nebáli nabírat nové lidi, třeba i absolventy, kteří nemají takové zkušenosti, aby si je mohli ozkoušet a nebyli vystaveni tomu, že pokud nebudou spojeni se zaměstnancem, tak budou muset platit velké odstuné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...