Změny v DPH příští rok zvýší inflaci

Praha - Plánované navýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) příští rok na 14 procent a následné sjednocení DPH na 17,5 procenta zvýší v příštím roce inflaci o 1,2 procentního bodu a v roce 2013 ji sníží o 0,2 procentního bodu. Čísla vyplývají z návrhu novely zákona o DPH. Zákon ve středu projedná vláda. V současnosti je nastavena základní sazba DPH na 20 procent a snížená na 10 procent.

Podle propočtů České televize by se po změnách DPH mohly nákupy zvednout až o stokoruny. Reportéři vycházeli ze dvou modelových příkladů. Prvním příkladem byl menší rodinný nákup, který mimo jiné obsahoval kuřecí prsa, salát, ředkvičky a jedny cigarety. Dnes vyšel účet na 805 korun. Za stejný nákup příští rok ale zaplatíme 828 korun a za dva roky už 839.

Druhý příklad představoval větší rodinný nákup na celý týden. Dnes účet ukazoval na 2230 korun a v košíku se ocitla zelenina, ovoce, pečivo, ale i třeba lahev vína. Za rok za stejný nákup zaplatíme 2308 korun, za dva roky 2350. V cenách navíc není promítnuta inflace.

Dle výpočtů ministerstva nejvíce dopadnou změny na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně resortní návrh již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1 800 korun ročně, tedy měsíčně o 150 korun.

Podle koaliční dohody mají jít peníze z DPH na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.

V roce 2012 by se životní náklady důchodců měly zvýšit podle propočtů ministerstva, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by se měly mírně snížit.

Vyšší DPH citelně poznají i obce a ministerstva

Novinky v DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva. Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny. Proti návrhu se bouří opozice. Také kvůli tomu, že zvýšení DPH se dotkne rozpočtů obcí a krajů. „Krajský rozpočet na jižní Moravě to zatíží v roce 2012 80 miliony korun dodatečných výdajů, v roce 2013 180 miliony,“ doplnil jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Navíc předkládaný materiál počítá i se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, který rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Od roku 2012 by se přitom v případě obcí měl tento podíl u DPH snížit na 19,93 procenta a od roku 2013 na 19,90 procenta. Podíl krajů klesne ze současných 8,92 procenta a na 8,29 procenta a následně na 8,28 procenta.

Změna rozpočtových pravidel tak zajistí, aby zvýšený příjem z DPH byl započítáván do výpočtu stavu důchodového účtu, jehož přebytky se převádějí na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. Po těchto změnách tak ministerstvo předpokládá, že státní rozpočet získá na DPH příští rok navíc 21,3 miliardy korun a v roce 2013 22,5 miliardy korun.

Ovšem podle dřívějších informací Mladé fronty Dnes stát na zvýšení DPH nevydělá a na důchodovou reformu mu nezbude skoro nic. Změna DPH má podle listu přinést 22 miliard korun, ministerstva ale spočítala, že zhruba devět miliard korun budou činit výdaje spojené se zvýšením daně a dalších 11 miliard spolknou úlevy a výhody, kterými podmínili politici provedení reformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...