Změny v DPH příští rok zvýší inflaci

Praha - Plánované navýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) příští rok na 14 procent a následné sjednocení DPH na 17,5 procenta zvýší v příštím roce inflaci o 1,2 procentního bodu a v roce 2013 ji sníží o 0,2 procentního bodu. Čísla vyplývají z návrhu novely zákona o DPH. Zákon ve středu projedná vláda. V současnosti je nastavena základní sazba DPH na 20 procent a snížená na 10 procent.

Podle propočtů České televize by se po změnách DPH mohly nákupy zvednout až o stokoruny. Reportéři vycházeli ze dvou modelových příkladů. Prvním příkladem byl menší rodinný nákup, který mimo jiné obsahoval kuřecí prsa, salát, ředkvičky a jedny cigarety. Dnes vyšel účet na 805 korun. Za stejný nákup příští rok ale zaplatíme 828 korun a za dva roky už 839.

Druhý příklad představoval větší rodinný nákup na celý týden. Dnes účet ukazoval na 2230 korun a v košíku se ocitla zelenina, ovoce, pečivo, ale i třeba lahev vína. Za rok za stejný nákup zaplatíme 2308 korun, za dva roky 2350. V cenách navíc není promítnuta inflace.

Dle výpočtů ministerstva nejvíce dopadnou změny na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně resortní návrh již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1 800 korun ročně, tedy měsíčně o 150 korun.

Podle koaliční dohody mají jít peníze z DPH na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.

V roce 2012 by se životní náklady důchodců měly zvýšit podle propočtů ministerstva, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by se měly mírně snížit.

Vyšší DPH citelně poznají i obce a ministerstva

Novinky v DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva. Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny. Proti návrhu se bouří opozice. Také kvůli tomu, že zvýšení DPH se dotkne rozpočtů obcí a krajů. „Krajský rozpočet na jižní Moravě to zatíží v roce 2012 80 miliony korun dodatečných výdajů, v roce 2013 180 miliony,“ doplnil jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Navíc předkládaný materiál počítá i se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, který rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Od roku 2012 by se přitom v případě obcí měl tento podíl u DPH snížit na 19,93 procenta a od roku 2013 na 19,90 procenta. Podíl krajů klesne ze současných 8,92 procenta a na 8,29 procenta a následně na 8,28 procenta.

Změna rozpočtových pravidel tak zajistí, aby zvýšený příjem z DPH byl započítáván do výpočtu stavu důchodového účtu, jehož přebytky se převádějí na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. Po těchto změnách tak ministerstvo předpokládá, že státní rozpočet získá na DPH příští rok navíc 21,3 miliardy korun a v roce 2013 22,5 miliardy korun.

Ovšem podle dřívějších informací Mladé fronty Dnes stát na zvýšení DPH nevydělá a na důchodovou reformu mu nezbude skoro nic. Změna DPH má podle listu přinést 22 miliard korun, ministerstva ale spočítala, že zhruba devět miliard korun budou činit výdaje spojené se zvýšením daně a dalších 11 miliard spolknou úlevy a výhody, kterými podmínili politici provedení reformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...