Londýn - Zlato dnes pokořilo další psychologickou hranici. Trojská unce se prodávala za více než 1 060 dolarů, když cena zlata na světovém trhu dopoledne vystoupila o zhruba jedno procento na další rekord nad 1 066 dolarů. Zlato táhne ke zdražování zejména pokles dolaru vůči euru, ale také vyšší ceny ropy a zvýšená poptávka po špercích. Nejoblíbenější drahý kov stoupá na nová cenová maxima již týden.
Zvýšený zájem je i o zlaté šperky
Ceny rovněž zvedá zlepšená fyzická poptávka po zlatých špercích, zejména v Indii, která je největším světovým trhem fyzického zlata. Povzbuzením jsou také ceny ropy, které se od pondělka pohybují nad 73 dolary za barel. Zlato od začátku září podražilo již o 12 procent.V současnosti drží centrální banky ve svých rezervách odhadem pětinu zlata světa. I když je zlaté krytí peněz půlstoletí starý přežitek, přibližně 30 tisíc tun zlata stále zůstává v sejfech centrálních bank. Slábnoucí dolar žene cenu komodity nahoru a ze zlata se stává výborná investiční příležitost.
„Vývoj ceny zlata má možná vliv na ocenění zlatých rezerv v rozvahách bank, nikoliv však na to, zda banky zlato přímo prodávají na trhu. Plány se stanovují dopředu na základě dohody bank. Kvóty na prodeje jsou dopředu známy,“ vysvětlil makléř společnosti Patria Jan Korb.
Poslední smluvená prodejní vlna se datuje k přelomu tisíciletí, kdy se zlato transformovalo do poukázek Mezinárodního měnového fondu. Banky jsou si dobře vědomy své síly na trhu zlata a tlaku na cenu v případě, že by prodávaly s vidinou krátkodobého zisku.
Nejvíce zlata ukrývají německé banky
Česká národní banka svým zlatým majetkem stěží dosáhne čísel světových bank, o jeho rezervách hovořil mluvčí České národní banky Marek Petruš:„ČNB nikdy neměla v úmyslu na ceně zlata spekulovat. Fyzický objem zlata v devizových rezervách se dlouhodobě nemění. K třicátému září byl objem 410 tisíc trojských uncí.“Například Spojené státy drží v téměř devíti tisících tunách zlata 300 miliard dolarů. Německo zase zaujme tím, že na rozdíl od českého jednoprocentního podílu zlata na devizových rezervách drží v drahém kovu plné dvě třetiny celkových zahraničních rezerv. Naopak poměrně málo zlata vlastní Čína.
Investoři se nákupem zlata částečně brání i proti inflaci, ze které mají obavy kvůli krokům centrálních bank a vlád řady vyspělých zemí. Banky ve snaze mírnit dopady globální krize napumpovaly do finančního systému stovky miliard dolarů a další podobné sumy přilévají do ekonomik vlády za cenu prudce zvýšených rozpočtových deficitů.
