Odboráři si na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dali za úkol, že chtějí docílit zkrácení pracovní doby ze 40 hodin na 37,5 hodiny týdně. Podle staronového předsedy Josefa Středuly si umí představit, že by toho v celé ekonomice mohli dosáhnout do tří či čtyř let.
Pokud někdo říká, že kratší pracovní doba je hrozbou nebo že to může způsobit problém, tak podle Středuly vůbec netuší, jaká je aktuální situace v České republice. „Už jsme dosáhli v kolektivních dohodách unikátního výsledku – tam, kde působíme, je týdenní pracovní doba 37,5 hodiny dokonce v 77 procentech případů,“ prohlásil šéf odborů.
Nyní by odboráři rádi zkrácení dohodli nejen u zbývajících kolektivních smluv, ale ve střednědobém horizontu i pro všechny zaměstnance v rámci zákoníku práce.
„Nemáme stanoveno, že to chceme dosáhnout do konce roku 2019, ale umíme si to představit do tří či čtyř let,“ podotkl Středula. Podle něj může pokračující digitalizace způsobit poměrně vážné komplikace, a tímto způsobem by ekonomika mohla být připravena dopředu.
Stačí na požadavky odborů tuzemská produktivita práce?
Odboráři se inspirují u západních sousedů. Němci stráví prací v průměru vůbec nejkratší dobu ze všech vyspělých zemí. Podle posledních údajů organizace OECD je to na jednoho člověka 1363 hodin za rok. V Česku činil průměr 1770 hodin.
Zástupci podnikatelů nicméně upozorňují, že produktivita práce je v Česku nižší než jinde. Mnoho firem by si tak kratší pracovní dobu nemohlo dovolit, případně by zaměstnanci měli nižší výdělky.
„Dohoda v Německu znamená, že zaměstnanci mohou pracovat třeba dobrovolně jen osmadvacet hodin týdně, ale musí akceptovat zkrácení mezd,“ podotýká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Středula: Už jsme ztratili trpělivost
Zaměstnavatelé sice argumentují nízkou produktivitou, ale podle Středuly spoléhali na mnoho polštářů, například na nízkou cenu práce nebo kurzový závazek centrální banky, který držel českou měnu nad 27 korunami za euro a zvýhodňoval vývoz.
„Už jsme ztratili trpělivost. Jsme si vědomi toho, že je Česká republika výkonná. Má takřka devadesát procent HDP průměru Evropské unie, ale ve mzdách jsme sotva na třiceti procentech,“ uvedl Středula.
Středulovi se v pátek na sjezdu podařilo obhájit funkci předsedy odborářské konfederace. Při volbě získal 183 ze 187 hlasů. Ve volbě neměl protikanditáta. Stejně na tom byli i dosavadní místopředsedové, kteří obhájili své funkce. Ze 188 hlasů dostal Vít Samek 178 a Radka Sokolová 174 hlasů.
„Budeme dělat to co dosud. Říkat politikům, co si myslíme, kritizovat i chválit,“ prohlásil Středula. Znovuzvolený lídr odborů se poprvé postavil do čela ČMKOS v dubnu 2014. Předtím vedl nejsilnější odborový svaz KOVO. Ve funkci vystřídal Jaroslava Zavadila, který se stal poslancem za ČSSD.
