Živnostníci s příjmy do milionu korun by se mohli jednotného paušálu dočkat od roku 2021

Nahrávám video

Vláda dokončuje opatření na podporu drobných a středních živnostníků. Jedním z hlavních bodů je zavedení jednotného paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Místo daní, sociálních odvodů a zdravotního pojištění by podnikatelé s příjmem do jednoho milionu odvedli státu jednotný, předem stanovený paušál. Podle zjištění České televize by novinka měla platit od roku 2021.

„V příštím roce by se vše mělo dokončit po stránce technické a od začátku toho následujícího roku by vše mělo být účinné,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Návrh zákona, který má paušál zavést, teď dokončuje ministerstvo financí. Dotčení ministři už svoje požadavky na to, jak by měla změna fungovat, poslali.

Resort zdravotnictví s jednotným paušálem souhlasí, i když to bude znamenat určitý výpadek příjmů. Odvádět by totiž měli všichni s příjmem do milionu stejně vysoké pojistné, a to jen v minimální výši.

„Mělo by dojít k určitému snížení výběru pojistného, ale nepatrnému, asi o sto milionů korun. To není nic, co by mělo zásadní dopad,“ přiblížil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Jeho ministerstvo vítá mimo jiné to, že případné nedoplatky na paušální platbě bude vymáhat daňová správa. Zdravotní pojišťovny dostanou vždy plnou částku.

Resort práce a sociálních věcí chce vědět, jak se budou finance přerozdělovat

Zato ministerstvo práce a sociálních věcí je zatím zdrženlivé. Po resortu financí požaduje vysvětlení, jak bude vypadat přerozdělování peněz na sociální pojištění.

„Musíme definovat, jakým způsobem budou částky z finančního úřadu přeposílány na jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení a jak budou převedeny například do systému důchodového pojištění,“ podotkl vedoucí oddělení poradců ministryně práce a sociálních věcí Michal Picl (ČSSD).

Jednotný paušál
Zdroj: ČT24

I ministerstvo práce chce z paušální částky minimální výši sociálního pojištění. Ta se každý rok mění. Kdyby tedy paušální odvod platil už letos, podnikatelé s ročním příjmem do milionu by měsíčně odváděli na sociálním pojištění 2388 korun, na zdravotním 2208 a k tomu 500 korun daň.

„Pro nejmenší živnostníky není největší úspora o tom, jestli získá jeden nebo dvě procenta na nějaké daňové bonifikaci, ale v tom, že ušetří čas, který musí věnovat administrativě,“ zdůraznil Havlíček. Dopad na snížení zátěže oceňuje i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

ODS by hranici pro paušál zvýšila

Opozice plán vítá, ale chce vyšší hranici než jeden milion korun. „Pokud to vláda bude chtít prosadit, budeme navrhovat, aby se to dotklo více živnostníků – nejen těch, kteří mají tržby do jednoho milionu korun,“ zmínil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík zase považuje za nešťastné, že v tuzemsku začíná být milion hranicí, kde najednou narostou prakticky všechny výrazné zátěže.

Vláda každopádně počítá s tím, že systém bude dobrovolný a každý z podnikatelů si bude moci vybrat, zda do něj vstoupí.

  • V Česku je přes milion osob samostatně výdělečně činných. Do téhle skupiny patří vedle živnostníků a zemědělců typicky třeba také umělci nebo soudní znalci. To jsou takzvaní malí podnikatelé. Většina z nich pracuje na živnostenský list. Jejich počet rok od roku roste. V porovnání s rokem 2006 je jich o 200 tisíc víc.
  • Nejvíc jich je v Praze, přes 180 tisíc. Jen o něco míň ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Téměř 600 tisíc lidí má živnost jako hlavní výdělek, více než 400 tisíc ji bere jako přivýdělek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled