Živnostníci s příjmy do milionu korun by se mohli jednotného paušálu dočkat od roku 2021

Nahrávám video
Události ČT: Jednotný paušál pro část živnostníků může být v roce 2021
Zdroj: ČT24

Vláda dokončuje opatření na podporu drobných a středních živnostníků. Jedním z hlavních bodů je zavedení jednotného paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Místo daní, sociálních odvodů a zdravotního pojištění by podnikatelé s příjmem do jednoho milionu odvedli státu jednotný, předem stanovený paušál. Podle zjištění České televize by novinka měla platit od roku 2021.

„V příštím roce by se vše mělo dokončit po stránce technické a od začátku toho následujícího roku by vše mělo být účinné,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Návrh zákona, který má paušál zavést, teď dokončuje ministerstvo financí. Dotčení ministři už svoje požadavky na to, jak by měla změna fungovat, poslali.

Resort zdravotnictví s jednotným paušálem souhlasí, i když to bude znamenat určitý výpadek příjmů. Odvádět by totiž měli všichni s příjmem do milionu stejně vysoké pojistné, a to jen v minimální výši.

„Mělo by dojít k určitému snížení výběru pojistného, ale nepatrnému, asi o sto milionů korun. To není nic, co by mělo zásadní dopad,“ přiblížil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Jeho ministerstvo vítá mimo jiné to, že případné nedoplatky na paušální platbě bude vymáhat daňová správa. Zdravotní pojišťovny dostanou vždy plnou částku.

Resort práce a sociálních věcí chce vědět, jak se budou finance přerozdělovat

Zato ministerstvo práce a sociálních věcí je zatím zdrženlivé. Po resortu financí požaduje vysvětlení, jak bude vypadat přerozdělování peněz na sociální pojištění.

„Musíme definovat, jakým způsobem budou částky z finančního úřadu přeposílány na jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení a jak budou převedeny například do systému důchodového pojištění,“ podotkl vedoucí oddělení poradců ministryně práce a sociálních věcí Michal Picl (ČSSD).

Jednotný paušál
Zdroj: ČT24

I ministerstvo práce chce z paušální částky minimální výši sociálního pojištění. Ta se každý rok mění. Kdyby tedy paušální odvod platil už letos, podnikatelé s ročním příjmem do milionu by měsíčně odváděli na sociálním pojištění 2388 korun, na zdravotním 2208 a k tomu 500 korun daň.

„Pro nejmenší živnostníky není největší úspora o tom, jestli získá jeden nebo dvě procenta na nějaké daňové bonifikaci, ale v tom, že ušetří čas, který musí věnovat administrativě,“ zdůraznil Havlíček. Dopad na snížení zátěže oceňuje i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

ODS by hranici pro paušál zvýšila

Opozice plán vítá, ale chce vyšší hranici než jeden milion korun. „Pokud to vláda bude chtít prosadit, budeme navrhovat, aby se to dotklo více živnostníků – nejen těch, kteří mají tržby do jednoho milionu korun,“ zmínil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík zase považuje za nešťastné, že v tuzemsku začíná být milion hranicí, kde najednou narostou prakticky všechny výrazné zátěže.

Vláda každopádně počítá s tím, že systém bude dobrovolný a každý z podnikatelů si bude moci vybrat, zda do něj vstoupí.

  • V Česku je přes milion osob samostatně výdělečně činných. Do téhle skupiny patří vedle živnostníků a zemědělců typicky třeba také umělci nebo soudní znalci. To jsou takzvaní malí podnikatelé. Většina z nich pracuje na živnostenský list. Jejich počet rok od roku roste. V porovnání s rokem 2006 je jich o 200 tisíc víc.
  • Nejvíc jich je v Praze, přes 180 tisíc. Jen o něco míň ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Téměř 600 tisíc lidí má živnost jako hlavní výdělek, více než 400 tisíc ji bere jako přivýdělek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...