Vláda dokončuje opatření na podporu drobných a středních živnostníků. Jedním z hlavních bodů je zavedení jednotného paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Místo daní, sociálních odvodů a zdravotního pojištění by podnikatelé s příjmem do jednoho milionu odvedli státu jednotný, předem stanovený paušál. Podle zjištění České televize by novinka měla platit od roku 2021.
Živnostníci s příjmy do milionu korun by se mohli jednotného paušálu dočkat od roku 2021
Události ČT: Jednotný paušál pro část živnostníků může být v roce 2021 (zdroj: ČT24)
„V příštím roce by se vše mělo dokončit po stránce technické a od začátku toho následujícího roku by vše mělo být účinné,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Návrh zákona, který má paušál zavést, teď dokončuje ministerstvo financí. Dotčení ministři už svoje požadavky na to, jak by měla změna fungovat, poslali.
Resort zdravotnictví s jednotným paušálem souhlasí, i když to bude znamenat určitý výpadek příjmů. Odvádět by totiž měli všichni s příjmem do milionu stejně vysoké pojistné, a to jen v minimální výši.
„Mělo by dojít k určitému snížení výběru pojistného, ale nepatrnému, asi o sto milionů korun. To není nic, co by mělo zásadní dopad,“ přiblížil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Jeho ministerstvo vítá mimo jiné to, že případné nedoplatky na paušální platbě bude vymáhat daňová správa. Zdravotní pojišťovny dostanou vždy plnou částku.
Resort práce a sociálních věcí chce vědět, jak se budou finance přerozdělovat
Zato ministerstvo práce a sociálních věcí je zatím zdrženlivé. Po resortu financí požaduje vysvětlení, jak bude vypadat přerozdělování peněz na sociální pojištění.
„Musíme definovat, jakým způsobem budou částky z finančního úřadu přeposílány na jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení a jak budou převedeny například do systému důchodového pojištění,“ podotkl vedoucí oddělení poradců ministryně práce a sociálních věcí Michal Picl (ČSSD).
Jednotný paušál
I ministerstvo práce chce z paušální částky minimální výši sociálního pojištění. Ta se každý rok mění. Kdyby tedy paušální odvod platil už letos, podnikatelé s ročním příjmem do milionu by měsíčně odváděli na sociálním pojištění 2388 korun, na zdravotním 2208 a k tomu 500 korun daň.
„Pro nejmenší živnostníky není největší úspora o tom, jestli získá jeden nebo dvě procenta na nějaké daňové bonifikaci, ale v tom, že ušetří čas, který musí věnovat administrativě,“ zdůraznil Havlíček. Dopad na snížení zátěže oceňuje i Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
ODS by hranici pro paušál zvýšila
Opozice plán vítá, ale chce vyšší hranici než jeden milion korun. „Pokud to vláda bude chtít prosadit, budeme navrhovat, aby se to dotklo více živnostníků – nejen těch, kteří mají tržby do jednoho milionu korun,“ zmínil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík zase považuje za nešťastné, že v tuzemsku začíná být milion hranicí, kde najednou narostou prakticky všechny výrazné zátěže.
Vláda každopádně počítá s tím, že systém bude dobrovolný a každý z podnikatelů si bude moci vybrat, zda do něj vstoupí.
- V Česku je přes milion osob samostatně výdělečně činných. Do téhle skupiny patří vedle živnostníků a zemědělců typicky třeba také umělci nebo soudní znalci. To jsou takzvaní malí podnikatelé. Většina z nich pracuje na živnostenský list. Jejich počet rok od roku roste. V porovnání s rokem 2006 je jich o 200 tisíc víc.
- Nejvíc jich je v Praze, přes 180 tisíc. Jen o něco míň ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Téměř 600 tisíc lidí má živnost jako hlavní výdělek, více než 400 tisíc ji bere jako přivýdělek.