Za prvních šest měsíců v Česku přibylo přes 35 tisíc nových živnostníků. Meziročně skoro o pět procent víc. Jejich celkový počet ale spíše stagnuje. Kvůli změnám v zákoně lidé také zakládají víc společností s ručením omezeným nebo akciových společností.
David Slabý se pustil do podnikání letos v dubnu, kdy založil firmu na prodej IT. Svým klientům nabízí i následnou zákaznickou podporou. Chtěl být prý hlavně pánem svého času a posunout se dál z pracovní pozice, kde – podle svých slov – působil příliš dlouho. „Je pravda to, že jsem o tom uvažoval tři roky. Ve společnosti, kde jsem pracoval, jsem působil 15 let a myslím si, že v dnešní době být na jednom místě 15 let je docela hodně,“ říká Slabý.
David je jedním z těch, kteří si místo živnostenského oprávnění zvolili společnost s ručením omezeným. Od roku 2014 je totiž podle nového občanského zákoníku možné takovou firmu založit se základním kapitálem ve výši jedné koruny. David se ale prý rozhodl spíš instinktivně. „Já jsem ani neuvažoval, že budu OSVČ. Asi takový vlastní pocit a možná nějaká expanze,“ vysvětluje Slabý.
Přesto měla živnostenská oprávnění v polovině roku meziročně o něco víc zájemců. Podle analytiků hlavně díky ekonomickému oživení i větší finanční jistotě. Z dlouhodobého pohledu ale výsledky tak pozitivní nejsou a živnostníků naopak ubývá. „V posledních letech sledujeme, že přírůstky postupně klesají. V roce 2010 bylo zhruba 90 tisíc nových živností, zatímco v roce 2015 to bude nějakých 60-70 tisíc maximálně,“ upřesňuje analytik Bisnode Martin Řičař.
Podle asociace malých a středních podniků je velkým problémem i poměr mezi živnostníky, kteří mají své podnikání jako hlavní činnost, a těmi, kteří ji vedou jako činnost vedlejší. A právě těch podle posledních průzkumů přibývá. „Fakticky to znamená to, že lidé v hlavní činnosti jakožto podnikatelé, drobní podnikatelé, se nejsou schopni uživit a ti, kteří dnes pracují pro někoho, se zřejmě také nejsou schopni uživit na zaměstnanecký vztah, proto si, bohužel, zakládají další živnost,“ říká Havlíček.
Drtivá většina lidí to podle Havlíčka ale nedělá proto, že by chtěli snížit daň, ale proto, že jim příjem, který pobírají jako zaměstnanci z hlavní činnosti, nestačí. „Paní učitelka, která v lepším případě pracuje ještě jako překladatelka, v horším jako uklízečka. Proto my říkáme, že těmto, kteří to dělají jako vedlejší činnost a jsou v režimu do dvou milionů korun obratu, což je hranice pro paušál, těm bychom dali za vedlejší činnost daň nula. A nepodpořilo by to ani vznik takových vedlejších pracovních činností, protože pokud platí daně jako zaměstnanci z hlavního pracovního poměru a nejdou si stoupnout do fronty na úřad práce, ale jdou pracovat, tak bych jim takovou úlevu dal,“ říká Havlíček.
Lidé v současnosti nejčastěji žádají o živnosti volné. Hlavně v oboru nákupu a prodeje zboží. Začíná se ale dařit i novým technologiím, start-upům i dalším netradičním odvětvím. Úpadek pak zažívá hlavně klasická řemeslná výroba.
Nejvíce nových živnostníků bylo zaregistrováno v Praze (16,8 procenta),
Středočeském (11,8 procenta), Jihomoravském (10,4 procenta) a Moravskoslezském (9,8 procenta) kraji. V těchto pěti krajích začala v prvním pololetí letošního roku podnikat téměř polovina nových živnostníků. Naopak nejméně v Karlovarském (2,3 procenta) a Libereckém (čtyři procenta) kraji.
