Za prvních šest měsíců v Česku přibylo přes 35 tisíc nových živnostníků. Meziročně skoro o pět procent víc. Jejich celkový počet ale spíše stagnuje. Kvůli změnám v zákoně lidé také zakládají víc společností s ručením omezeným nebo akciových společností.
Živnostenských listů mírně přibylo, ale ne všichni skutečně podnikají
David Slabý se pustil do podnikání letos v dubnu, kdy založil firmu na prodej IT. Svým klientům nabízí i následnou zákaznickou podporou. Chtěl být prý hlavně pánem svého času a posunout se dál z pracovní pozice, kde – podle svých slov – působil příliš dlouho. „Je pravda to, že jsem o tom uvažoval tři roky. Ve společnosti, kde jsem pracoval, jsem působil 15 let a myslím si, že v dnešní době být na jednom místě 15 let je docela hodně,“ říká Slabý.
David je jedním z těch, kteří si místo živnostenského oprávnění zvolili společnost s ručením omezeným. Od roku 2014 je totiž podle nového občanského zákoníku možné takovou firmu založit se základním kapitálem ve výši jedné koruny. David se ale prý rozhodl spíš instinktivně. „Já jsem ani neuvažoval, že budu OSVČ. Asi takový vlastní pocit a možná nějaká expanze,“ vysvětluje Slabý.
Mnozí podnikatelé jakožto živnostníci dochází k závěru, že než podstupovat riziko takzvané střechy nad hlavou, než ručit veškerým svým majetkem, že je možná lepší si založit eseróčko za jednu korunu, a mnoho z nich to udělalo.
Přesto měla živnostenská oprávnění v polovině roku meziročně o něco víc zájemců. Podle analytiků hlavně díky ekonomickému oživení i větší finanční jistotě. Z dlouhodobého pohledu ale výsledky tak pozitivní nejsou a živnostníků naopak ubývá. „V posledních letech sledujeme, že přírůstky postupně klesají. V roce 2010 bylo zhruba 90 tisíc nových živností, zatímco v roce 2015 to bude nějakých 60-70 tisíc maximálně,“ upřesňuje analytik Bisnode Martin Řičař.
Živnostníků je méně
Podle asociace malých a středních podniků je velkým problémem i poměr mezi živnostníky, kteří mají své podnikání jako hlavní činnost, a těmi, kteří ji vedou jako činnost vedlejší. A právě těch podle posledních průzkumů přibývá. „Fakticky to znamená to, že lidé v hlavní činnosti jakožto podnikatelé, drobní podnikatelé, se nejsou schopni uživit a ti, kteří dnes pracují pro někoho, se zřejmě také nejsou schopni uživit na zaměstnanecký vztah, proto si, bohužel, zakládají další živnost,“ říká Havlíček.
Je tady nesmírně nebezpečný trend. Za posledních pět let prudce klesá počet živnostníků, kteří to mají jako hlavní činnost, a to asi o 70-80 tisíc. A za tu stejnou dobu vzrostl počet těch, kteří to mají jako vedlejší činnost, o sto tisíc. To znamená, že se čím dál hůře živnostníci uživí, pokud to mají jako svou hlavní profesi. A naopak, některým zaměstnancům nezbývá, než si vzít jako vedlejší aktivitu živnost. To je ekonomicky špatně, už je 40 procent těch, co to mají jako vedlejší pracovní činnost.
Drtivá většina lidí to podle Havlíčka ale nedělá proto, že by chtěli snížit daň, ale proto, že jim příjem, který pobírají jako zaměstnanci z hlavní činnosti, nestačí. „Paní učitelka, která v lepším případě pracuje ještě jako překladatelka, v horším jako uklízečka. Proto my říkáme, že těmto, kteří to dělají jako vedlejší činnost a jsou v režimu do dvou milionů korun obratu, což je hranice pro paušál, těm bychom dali za vedlejší činnost daň nula. A nepodpořilo by to ani vznik takových vedlejších pracovních činností, protože pokud platí daně jako zaměstnanci z hlavního pracovního poměru a nejdou si stoupnout do fronty na úřad práce, ale jdou pracovat, tak bych jim takovou úlevu dal,“ říká Havlíček.
Lidé v současnosti nejčastěji žádají o živnosti volné. Hlavně v oboru nákupu a prodeje zboží. Začíná se ale dařit i novým technologiím, start-upům i dalším netradičním odvětvím. Úpadek pak zažívá hlavně klasická řemeslná výroba.
Živnostenských listů přibylo, ale ne všichni skutečně podnikají (zdroj: ČT24)
Nejvíce nových živnostníků bylo zaregistrováno v Praze (16,8 procenta),
Středočeském (11,8 procenta), Jihomoravském (10,4 procenta) a Moravskoslezském (9,8 procenta) kraji. V těchto pěti krajích začala v prvním pololetí letošního roku podnikat téměř polovina nových živnostníků. Naopak nejméně v Karlovarském (2,3 procenta) a Libereckém (čtyři procenta) kraji.