Zhruba 800 milionů korun má jít každý rok na rozvojovou pomoc

Praha – Do roku 2015 by se neměla měnit výše peněz, které plynou na zahraniční rozvojovou pomoc. Vláda schválila, aby na humanitární a další projekty a vládní stipendia chodilo zhruba 807 milionů korun. Stejnou částku schválil kabinet v minulosti i na letošní rok. Ministerstvo zahraničí v materiálu, o jehož přijetí informoval tiskový odbor Strakovy akademie, dále navrhlo pro následující rok větší zapojení českých firem do rozvojové spolupráce a zavedení pilotní fáze programu obchodního partnerství v rozvojové spolupráci včetně projektů, které například financuje EU.

Z prostředků české diplomacie půjde na rozvojovou pomoc každý rok celkem asi 684 milionů. Z toho na bilaterální pomoc má jít každoročně 561 milionů, na humanitární pomoc 73 milionů a na transformační spolupráci 50 milionů korun. Ministerstvo školství dále zaplatí 120 milionů korun za vládní stipendia pro zahraniční studenty a ministerstvo zdravotnictví dá tři miliony za péči o tyto stipendisty.   

Koncepce rozvojové pomoci již dříve upravila priority české diplomacie. V období let 2010 až 2017 bude rozvojová spolupráce směřovat především do pěti prioritních zemí, jsou to Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko.

Rozvojová spolupráce bude také v zemích, v nichž jsou ve střednědobém horizontu z určitých důvodů potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR, uvedla diplomacie. Jedná se o Gruzii, Kambodžu, Kosovo, Palestinu a Srbsko.

Zcela specifickou skupinu pak podle diplomacie tvoří bývalé prioritní země, ve kterých bude pokračovat spolupráce v jiném rozsahu a kde dobíhají končící projekty. Jedná se o Jemen, Vietnam, Zambii. Projekty by tam měly být ukončeny před rokem 2015.   

Zahraniční rozvojová spolupráce je dlouhodobější. Má za cíl přispět k omezení chudoby a také k udržitelnému rozvoji v zemích třetího světa. ČR pomáhá například zajistit přístup k pitné vodě, pomáhá s rozvojem zemědělství, zdravotní péče, sociálních služeb, energetiky a podobně. Celkově činí česká pomoc do zahraničí řádově miliardy. Například v roce 2009 to bylo 4,08 miliardy korun. To je 0,12 procenta hrubého národního důchodu, tedy stejně jako v roce 2008. Česko se přitom zavázalo, že ji bude navyšovat až na 0,33 procenta. Trendem vlády je však naopak nyní šetřit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 20 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 20 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...