Již pátým rokem za sebou založily ženy víc malých firem než muži. Jen v minulém roce to byl dvojnásobek. Od roku 2012 pak činí rozdíl ve prospěch podnikatelek 34 tisíc živností. Zatímco úbytek mužů v malém byznysu za poslední rok zaznamenala polovina regionů, počet podnikajících žen rostl ve všech krajích. Ukázala to analýza Asociace malých a středních podniků.
Jana Erbová bývala účetní. V roce 2001 dostala příležitost prodávat kování a chopila se jí. Ve firmě začínala sama se svým manželem. Teď mají 35 zaměstnanců.
„Začátek pro mě byla úplná neznámá, protože jsem neměla absolutně potuchy, že existují různé rozteče zámků,“ uvedla současná jednatelka ACT servisu.
Nyní nabízí také ruční neelektrické nářadí, ručně kované sekery, doplňky ke dveřím, dveřní kování, rukavice, pracovní obuv či profesionální pracovní oblečení.
Podobně jako Jana Erbová podniká v Česku aktuálně zhruba 950 tisíc žen. Nejčastěji na volnou živnost: ve dvou třetinách případů.
Nejvíce mužů podniká v jihovýchodní oblasti ČR, následuje Praha a oblast severovýchodní. Nejvíce žen podniká v Praze, následuje jihovýchodní a severovýchodní oblast, vyplývá z analýzy.
Řemeslem se živí zhruba šestina žen, které podnikají. To je oproti mužům míň než polovina. Kateřina Makalová mezi tu šestinu patři. A často jí ani její okolí nevěří, čím se živí - její obor je totiž převážně mužskou záležitostí.
Zkrášlovací kúra pro auta
O auta se zajímala od malička, po umělecké střední škole se rozhodla ještě pro další a vyučila se karosářkou. Teď už tohle řemeslo dělá sedmým rokem.
„Co se týče fyzický stránky, tak si myslím, že pro ženskou to není úplně jednoduchý. Co se týče psychický stránky, tak je to úplně super, protože mě to fakt baví,“ říká Makalová. Stará auta dokáže kompletně zrestaurovat. Dostat auto k ní do dílny je však těžké. Teď má plno už na dva roky dopředu.
Problémy s přibývajícím předpisy a nařízeními mají podnikající muži i ženy stejné. Zhruba třicet státních kontrol každý rok. K tomu desítky formulářů a hlášení, ve kterých nesmí být chyba a musí se doručit na úřad včas. Pokud ne, je tu riziko až stotisícových pokut.
Těžkosti podnikání z pohledu jedné cukrárny
Česká televize zachytila případ malé cukrárny v Praze-Čakovicích. Zatímco koňakové špičky dělá Jaroslav Buchal od 90. let pořád podle stejného receptu, vyhlášek, zákonů a nařízení je výrazně víc než tehdy. Některé z nich přitom podle cukráře s jeho profesí nemají nic společného.
„Z ničeho nic jsem se stal výrobcem krabic,“ říká například. K tomu stačilo, že z připravených kartonů krabice jen skládá a dává do nich zákusky. Každý měsíc musí vyplňovat hlášení, kolik koupil obalového materiálu.
Ani samotný začátek jeho podnikání se neobešel bez komplikací. Když potřeboval připojit na vodu, musel získat povolení. Čakovice jsou však malé, takže spadají pod Letňany. Jenže druhá strana chodníku, kde je přípojka, jsou už Ďáblice. A ty spadají pod Libeň. Kvůli přípojce tak cukrárna potřebovala hned čtyři razítka.
V průběhu roku pak může Buchal počítat s tím, že ho navštíví i 30 různých kontrol. Mezi nimi třeba správci autorských děl.
Asociace malých a středních podniků se snaží podmínky pro podnikatele zjednodušit. Například kontroly z různých oddělení jednoho ministerstva by se mohly podle ní sloučit do jedné.
„Nemůžeme chtít po malé cukrárně, aby měla třicet razítek před zahájením činnosti a dalších třicet kontrol každý rok,“ říká k tomu šéf asociace Karel Havlíček. Asociace už návrhy zpracovala a během léta je hodlá představit všem parlamentním stranám.
