Praha – Česko už má jasno v tom, jak se bude tvářit na budoucnost společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013. Ministr zemědělství Ivan Fuksa a představitelé nevládních odborových organizací dnes totiž svůj postoj zpečetili podpisem v Poslanecké sněmovně. Jednání byla náročná a každý musel v něčem ustoupit, shodli se po podpisu zemědělci i politici. Dokument bude do konce roku předložen vládnímu Výboru pro Evropskou unii.
Už žádná další diskriminace
Česko žádá spravedlivé zacházení se zemědělci v rámci EU včetně úrovně přímých plateb. Zamítavě se čeští zemědělci staví k záměru EU nastavit strop na přímé platby velkým farmám. V Česku se totiž hospodaří na farmách s průměrnou výměrou 84 hektarů, přitom unijní průměr je 13 hektarů. Tím by čeští zemědělci na novém systému dotací opět tratili.
„Tady se zhruba osmdesát procent zemědělské produkce dělá ve farmách, které začínají na 800 hektarech. A kdyby se jim to prostě snížilo, tak to budou těžké ztráty pro české zemědělství,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba. „Ty velké podniky prostě mají jiný typ podnikání a přitom zabezpečují zaměstnanost ve velké významné části,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa:
„Poprvé v historii vyjednávání s EU má ministerstvo zemědělství jednotnou a společnou pozici pro tvorbu společné zemědělské politiky po roce 2013. Je to první krok, následovat budou dva roky velmi složitého diplomatického vyjednávání.“
„Trvalo to čtyři měsíce. Bylo to u takzvaných kulatých stolů. Byli tam zástupci nejenom zde představení, ale i zástupci akademického světa, protože výpočet dotace je skutečně velmi složitý sofistikovaný systém.“
České stanovisko podle Veleby obsahuje v podstatě vše, co podepsali zástupci nevládních zemědělských organizací ze sedmi nových členských států EU začátkem prosince během dvoudenní konference v Brně. Ve společném prohlášení farmáři požadují celkové odstranění nerovností, které nyní diskriminují zemědělce v nových členských zemích.
Podle ministra zemědělství je teď důležité získat co nejvíce zemí na svou stranu. Počítá s podporou zemí visegrádské čtyřky, ale také například Velké Británie, Finska nebo Dánska.
Kromě Veleby dnes dokument podepsali i šéfové obou zemědělských podnikatelských svazů, Asociace soukromého zemědělství, Svazu marginálních oblastí, ale také prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. „Potravináři a zpracovatelé podporují zemědělce při jejich jednání v Evropské unii, protože bez zemědělců tady nebude zpracovatelský průmysl,“ podotkl.
Unie plánuje změny, Česko ale zcela spokojené není
Návrh reformy společné zemědělské politiky od roku 2014 už v hrubých obrysech představila Evropská komise ve druhé polovině listopadu. Současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových unijních států, by tak měl skončit za tři roky. Výkonný orgán EU sice nenavrhl zcela jednotnou sazbu pro všechny státy, chce ale každému farmáři zaručit, že nedostane méně než určité procento z průměrné sazby pro celou unii. Současný návrh komise je ale podle českých nebo slovenských zemědělců zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav.
Jaké dotace nyní dostávají jednotlivé státy?
Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce nyní činí 250 eur na hektar, tedy asi 6 250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi kterými je i Česko, ovšem panují velké rozdíly. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.
