Země G20 se nebrání větší roli MMF, finanční injekci ale odmítly

Paříž – Ministři financí členských zemí skupiny G20 dnes v Paříži důrazně vyzvali státy eurozóny, aby vypracovaly přesvědčivý plán řešení své dluhové krize a odvrátily hrozbu globální recese. Zavázali se zároveň, že učiní vše pro to, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) měl dostatek zdrojů ke stabilizaci světového hospodářství.

Ministři v prohlášení uvedli, že „MMF musí mít zdroje dostatečné k naplnění své systémové odpovědnosti“. Podle agentury AP jde o náznak, že přední světové ekonomiky jsou připraveny podpořit větší roli MMF při řešení evropské dluhové krize. O zapojení MMF chtějí detailněji hovořit na listopadovém summitu skupiny G20 ve francouzském Cannes. Na jednání G20 podle očekávání zazněl návrh rozvojových zemí souhrnně označovaných zkratkou BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Ty přišly s plánem na zvýšení základního jmění MMF, což by představovalo způsob, jak pomoci zemím, jež se potácejí v krizi.     

Někteří členové G20, včetně Spojených států, nicméně vystoupili proti takovému navýšení zdrojů MMF v zájmu řešení dluhové krize. Americký ministr financi Timothy Geithner na zasedání řekl, že MMF má podstatný arzenál finančních zdrojů, které budou „doplňovat komplexní evropskou strategii a podstatnější zapojení evropských zdrojů“. Prostředky MMF dosud kryly asi z jedné třetiny záchranné programy pro Řecko, Irsko a Portugalsko. Ministři financí se shodli na tom, že k většímu zapojení MMF dojde až poté, co eurozóna vypracuje radikálnější obranné akce na svém bruselském summitu 23. října.

Americký ministr financí Timothy Geithner:

„Podíváme-li se do světa, má MMF značné nevyužité a dostupné prostředky. Také Evropa má samozřejmě k dispozici prostředky nutné k vyřešení finančních potíží. Problémy, kterým v Evropě čelí, se řeší velice obtížně, ale je v zcela v jejich silách to zvládnout.“

Ministři přivítali kroky zaměřené na „zvýšení kapacity a pružnosti evropského záchranného fondu“. Očekávají další úsilí, které by maximalizovalo význam fondu při zvládání krizových jevů. Geithner na jednání v Paříži pochválil připravovaný akční plán eurozóny, který podle něj obsahuje „potřebné body“. Prohlásil, že od svých evropských kolegů v Paříži slyšel „povzbudivé zprávy“. Součástí evropského plánu je podle amerického ministra „podstatnější finanční obrana“ před rozšířením dluhové krize. 

Schůzka ministrů G20 byla přípravou na summit v Cannes. Do té doby by podle šéfů rozvinutých ekonomik měla mít Evropa po svém nadcházejícím summitu v Bruselu jasno v tom, jak přesně bude v řešení dluhové krize postupovat.

2 minuty
Reportáž Petry Flanderkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 10 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 17 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...