Praha - Řecko by mělo odejít z eurozóny, protože dlouhodobě žilo nad poměry a falšovalo údaje o státním rozpočtu, aby se do eurozóny vůbec dostalo. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl prezidentský kandidát Miloš Zeman. „Všechno to katastrofické strašení, co by se stalo, kdyby Řecko odešlo z eurozóny, je naprostý nesmysl. Jediné, co by se stalo, by bylo to, že by si Řekové konečně museli udělat pořádek ve svém hospodaření.“ Česká televize položila všem kandidátům otázky týkající se aktuálních ekonomických témat. Jejich odpovědi můžete sledovat vždy ve všední den zhruba od 15:45 na ČT24.
Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?
Zvyšování daní vede občany k šetření, jenomže k šetření na újmu životní úrovně. Já si myslím, že daň z přidané hodnoty by měla mít dvě sazby – jedna pro základní potraviny a léky, a ta by měla zůstat na úrovni deseti procent. Ta druhá sazba na luxusní zboží by klidně mohla být zvýšena. Kdo chce k snídani pít šampaňské a pojídat kaviár, nechť platí vyšší daň z přidané hodnoty, zvláště když jí kaviár.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Myslím si, že na to je dost času. Musíme si udělat nejenom pořádek v našich veřejných financích, ale především musíme obnovit hospodářský růst. A ten můžeme obnovit jedině tehdy, když začneme více investovat a méně spotřebovávat. Zejména vládní spotřeba je neúměrně vysoká díky výdajům na přebujelý administrativní úřednický aparát. Za mé vlády byl podíl investic ve výdajích státního rozpočtu 30 procent, dnes je 10 procent. To znamená, že jsme podinvestovaná ekonomika. A bez investic nejenže nebude žádný hospodářský růst, ale nebudou ani nová pracovní místa, a tedy nebude klesat nezaměstnanost.
Jak hodnotíte plán centrální banky na odkup státních dluhopisů?
Pokládám to za naprosto neuvážený krok. V podstatě když kupujete dluhopisy zadlužených zemí, tak riskujete, že tyto zadlužené země tyto dluhopisy nebudou moci zaplatit, ba dokonce, že nebudou moci splácet úroky. Víte třeba, že Řecku se odpustila značná část dluhů. Každý seriózní investor půjčuje jenom tomu, u koho má naději, ne-li jistotu, že se mu ten dluh vrátí.
Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně?
Já zastávám názor, že Řecko by mělo odejít z eurozóny, protože dlouhodobě žilo nad poměry, a dokonce falšovalo údaje o státním rozpočtu, aby se do eurozóny vůbec dostalo, a že je nutné přijmout rozumná úsporná opatření, například u přebujelého státního aparátu, předražených veřejných zakázek a podobně. Ale především je nutné investovat, investovat a zase investovat. Řecko představuje dvě procenta hrubého domácího produktu Evropské unie. To znamená, že pokud přijdete – a vy samozřejmě nepřijdete – o celá dvě procenta, přijdete dejme tomu o půl procenta, tak se nestane nic. Všechno to katastrofické strašení, co by se stalo, kdyby Řecko odešlo z eurozóny, je naprostý nesmysl. Jediné, co by se stalo, by bylo to, že by si Řekové konečně museli udělat pořádek ve svém hospodaření.
Jak hodnotíte projekt bankovní unie?
Vzhledem k tomu, že evropské, a ještě spíše americké banky se dopustily v minulosti celé řady chyb, neřku-li zločinů, tak taková bankovní unie, která by byla založena na tom, aby banky třeba pod politickým nebo jiným tlakem neposkytovaly nekryté úvěry insolventním dlužníkům, taková a pouze taková bankovní unie by měla smysl.
Mělo by se k bankovní unii připojit i Česko?
České banky předtím, než jsme je privatizovali, tak měly až třicet procent takzvaných klasifikovaných, jinými slovy nesplatitelných úvěrů. Třicet procent ve svém úvěrovém portfoliu, zatímco rakouské banky měly v té době dvě až tři procenta, desetkrát méně. Takže kdyby – a opakuji to potřetí – ten dohled té bankovní unie spočíval ne v nějakém dirigismu, ale pouze v kontrole nad tím, zda banky neposkytují nesmyslné a často politicky motivované úvěry, pak bych uvítal, kdyby i české banky, ony jsou to většinou dcery matek, které jsou v zahraničí, se k této bankovní unii připojily.
