Zelenou úsporám dostanou od státu i paneláky

Praha - Program Zelená úsporám přes velkou publicitu dosud zaostával za očekáváním. Ministr životního prostředí Ladislav Miko dnes proto oznámil, že dotace budou od 17. srpna dostupnější. Žadatelé už nebudou muset provést více zateplovacích opatření naráz, nově budou dotace poskytovány i jen na jedno, pokud sníží energetickou náročnost bydlení o 20 procent. Z programu bude navíc nově fixním příspěvkem hrazena i projektová dokumentace. Na tyto účely je vyhrazeno 50 milionů korun, přičemž tato dotace bude hrazena do konce března 2010. Program je rovněž nově rozšířen i na celkové zateplení panelových domů.

„Program Zelená úsporám chceme rozšířit i o dotace na celkové zateplení panelových domů,“ potvrdil ministr životního prostředí Ladislav Miko. Jeho úřad spolu s ministerstvem pro místní rozvoj ještě dolaďují přesné podmínky, o peníze pro své paneláky by bytová družstva a další majitelé měli mít možnost žádat od září.

„Jde nám především o motivaci projektantů a veřejnosti, aby se sami začali zajímat, jak mohou i oni snížit emise skleníkových plynů a náklady na bydlení,“ zdůvodnil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štepánek. V oblasti celkového zateplení fond navýší dotace na více než 30 procent investičních nákladů, čímž se zájemcům zkrátí doba návratnosti investice.

Ministerstvo životního prostředí podle Ladislava Mika reaguje na současnou hospodářskou recesi a na skutečnost, že se brzy uskuteční další prodej emisních kreditů v hodnotě pěti miliard korun. V současné době je ve fondu 25 miliard korun. Pokud Češi do tří let nerozeberou všechny prostředky, které nyní stát v programu nabízí, vrátí se nevyčerpané peníze Japonsku, od nějž Česko prostředky za emisní kredity získalo.

Ladislav Miko, ministr životního prostředí:

„Rozhodli jsme se upravit program a vyjít vstříc i menším projektům s nižšími investicemi, které povedou k energetickým úsporám a zároveň ke snižování emisí, jako je například pouze výměna oken… Upouštíme od počítání počtu opatření, ale zůstáváme striktní v dosaženém efektu, to znamená, že nám jde o celkovou úsporu.“


Program Zelená úsporám byl od svého spuštění předmětem kritiky kvůli nízkému počtu podaných žádostí. Od spuštění programu na konci dubna se objevilo jen 205 žádostí, ministerstvo přitom předpokládalo asi 10 tisíc žádostí do konce roku. Petr Hlub z MŽV vidí za nízkým počtem žádostí delší dobu potřebnou na přípravu projektů a především hospodářskou krizi. „Ukázalo se, že většina majitelů domů není ochotná k jednorázovým vysokým investicím ani s významnou dotační odporou. Úprava pravidel umožňuje podporu zateplování krok po kroku,“ dodává Karel Polanecký z Hnutí Duha.

Martin Hanák, Svaz českých a moravských bytových družstev:

„Tyto zásadní změny skutečně povedou k tomu, že zájem družstev bude větší… Všem bych doporučoval, aby se o ten program začali v tuto chvíli zajímat.“


Kritici namítají, že jsou majitelé nemovitostí stále limitováni předepsaným materiálem. O dotace podle nových pravidel lze od 17.8. žádat na krajských pracovištích SFŽP. Lidé se k penězům dostanou i prostřednictvím poboček pěti tuzemských bank, které nabízejí i spolufinancování prostřednictvím zvýhodněných úvěrů.

Program se na průmysl nerozšíří 

Rozšíření programu na průmysl Miko vyloučil. „Absorpční schopnost projektů je vysoká a neočekává se, že by se program rozšířil mimo oblast bydlení,“ potvrdil ředitel sekce ochrany klimatu a ovzduší Aleš Kuták.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 12 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.