Zelená úsporám dá šanci i bytovým domům, teď mířila jen na ty rodinné

Praha - Ministr životního prostředí rozhodl od příštího roku zahrnout do programu Nová zelená úsporám také bytové domy. Dosud stát podporoval zateplování jen těch rodinných. Peníze, které pocházejí z prodeje emisních povolenek, se zřejmě lidem nepodaří využít – letos se jedná o téměř jednu a půl miliardy korun. Žádat o ně zájemci ještě můžou do konce října.

2 minuty
Zelená úsporám dá šanci bytovým domům
Zdroj: ČT24

V dotačním programu Nová zelená úsporám jsou 2 miliardy. Zatím se ale zdá, že majitelé rodinných domů většinu z těchto peněz nevyužijí. Do konce letošní výzvy ale stále zbývá několik týdnů a ještě není pozdě o peníze zažádat. Stát totiž zrychlil vyřizování žádostí z měsíců na několik týdnů. „Pokud je ta žádost dobře podaná, tak by ta odpověď měla přijít během dvou, čtyř týdnů. Takže se jedná o řádově kratší dobu,“ poznamenal ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Na příští rok přitom ministerstvo životního prostředí chystá další novinku - kromě rodinných domů by o podporu mohli požádat majitelé domů bytových. „Naší ideou je, aby byla otevřená dlouhodobá výzva pro majitele rodinných domů a vedle toho, aby byly vyhlášeny bytové domy, které v tuto chvíli připravujeme,“ vysvětlil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Kolik peněz bude příští rok, rozhodne trh s emisními povolenkami

Kdo bude moct v příštím roce o peníze žádat, to se ukáže do poloviny listopadu. Trh s emisními povolenkami rozhodne, kolik peněz bude stát rozdělovat. Z jejich prodeje se zelená úsporám financuje. Majitelům a stavařům domů přitom pomůže ušetřit velkou část nákladů. „Kdybych si ten dům stavěla a neměla tuhle dotaci, tak tam nedám tepelné čerpadlo a řízenou vzduchotechniku. To jsou náklady, které jsou všechny relativně velké,“ doplnila stavební inženýrka Lenka Mlíkovská.

Program nabízí peníze hlavně na zateplování rodinných domů po celé České republice. Nově lze získat také příspěvek na pořízení solárních panelů pro vytápění nebo ohřev vody v rodinných domech. Zelená úsporám podporuje i výměnu oken a dveří, výstavbu takzvaných pasivních domů a výměnu starých neekologických kotlů za nové úsporné kotle. Právě k jejich výměně chce ministerstvo motivovat především obyvatele regionů, které dlouhodobě se špatným ovzduším bojují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 46 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...