Zdravotnictví bez poplatků za recept a s vyššími platy personálu

Praha - Stavebním kamenem reformy zdravotnictví v Česku by mělo být definování základní zdravotní péče (standardu) a páteřní sítě zdravotnických zařízení, která by tuto péči poskytovala. Shoduje se v tom čtveřice menších stran, které mají ambice dostat se v květnových volbách do Parlamentu. Zmizet by podle nich měly navíc alespoň některé poplatky a zdravotnický personál by se měl dočkat zvýšení platů.

Strana zelených a Věci veřejné považují za prioritní stanovit, co je základní zdravotní péče, která bude hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a co je nadstandard, na který lze využít komerční pojištění. Základní péči by poskytovala páteřní síť zdravotnických zařízení – podle zelených by mělo jít o veřejná nezisková zdravotnická zařízení.

Také Strana práv občanů ZEMANOVCI navrhuje hradit nadstandard z komerčního pojištění, navíc považuje za důležitou součást reformy i změny ve výdeji léků: V lékárnách by byly léky k mání bez obalů a pacient by dostal jen přesně předepsaný počet kusů. KDU-ČSL zase kromě stanovení standardů odborné péče volá i po důslednější kontrole způsobu využití financí z veřejného zdravotního pojištění.

Nemocnice státní, veřejné nebo privátní?

Věci veřejné chtějí stanovit páteřní síť nemocnic pro standard garantovaný státem, nemocnice stojící mimo páteřní síť by bylo možné privatizovat.

KDU-ČSL prosazuje zachování stávající sítě, navíc chce přijmout zákon o veřejných zdravotnických zařízeních.

Strana práv občanů ZEMANOVCI plánuje zachovat stávající systém, ale změnit jeho řízení. Hovoří o efektivní dělbě práce mezi celostátními a regionálními nemocnicemi.

Strana zelených chce změnit krajská a státní lůžková zařízení na veřejné neziskovéorganizace a vytvořit páteřní síť.

Kde šetřit a komu přidat?

Prvním krokem k úsporám je sama definice základní zdravotní péče. Věci veřejné odhadují, že se jen z tohoto titulu ušetří zhruba 10 miliard korun. Dalších pět miliard by přineslo podle ní zavedení jedné pojišťovny zprostředkovávající úhradu základní péče.

Všechny strany pak volají po kontrolách hospodaření pojišťoven a především velkých nemocnic. Podle zemanovců se dá výrazně ušetřit při nákupu zdravotního materiálu a přístrojů a širším využitím generik. Efektivní lékovou politiku má ve svém programu i Strana zelených, která by zároveň uvítala jasnější pravidlavztahu firem a lékařů. Zelení jsou toho názoru, že výkonový model proplácení zdravotnických zařízení sice motivoval lékaře k většímu zájmu o pacienty, zároveň však rychle vyčerpává finanční rezervy. Naopak, platby za ošetřovací den v lůžkových zdravotnických zařízeních či kapitační platby (za registrovaného pacienta ve zdravotnickém zařízení po určitou dobu) při důsledné kontrole motivují poskytovatele ke snížení nákladů. Strana zelených proto navrhuje proměnu nabídkového modelu v systém poptávkový.

Názory stran na úspory

Věci veřejné: Ušetřit lze definicí standardní péče a zavedením jedné zdravotní pojišťovny pro tuto péči, auditem fakultních a krajských nemocnic.

KDU-ČSL: Úspor je možné dosáhnout důslednými kontrolami zdravotních pojišťoven a velkých zdravotnických zařízení.

Strana práv občanů ZEMANOVCI: Chtějí spořit při nákupu zdravotního materiálu a přístrojů, širším využitím generik, tj. kopií drahých léků bez patentové ochrany.

Strana zelených: Peníze ušetří změna nabídkového modelu v poptávkový a efektivní léková politika.

Peníze, které by strany ať už tím, či oním způsobem ušetřily, by chtěly alespoň z části použít na zvýšení platu zdravotnického personálu. Ten je podle nich v současnosti podhodnocený.

Kolik má být zdravotních pojišťoven?

Pouze strana Věci veřejné jasně deklaruje, že by ráda viděla pouze jedinou státní zdravotní pojišťovna pro zprostředkování základní péče, tedy již zmiňovaného standardu. Strana zelených a KDU-ČSL jsou pro zachování plurality pojišťoven a svobodnou volbu občana. Křesťanští demokraté ovšem zdůrazňují nutnost přísnějších kontrol pojišťoven a oddělení vlastnictví zdravotnických zařízení od vlastnictví zdravotních pojišťoven.

Zrušme platbu za položku na receptu

Za nelogické považují malé politické strany platbu za položku na receptu. KDU-ČSL a zelení jsou jinak pro zachování poplatků ve zdravotnictví; posledně jmenovaná strana ale navrhuje, aby byly tyto prostředky příjmem zdravotní pojišťovny. Věci veřejné jsou toho názoru, že po definování základní zdravotní péče by měl být systém regulačních poplatků zrušen, platit by se ale mělo za pobyt v nemocnici a za využití lékařské a lékárenské pohotovosti.

Poplatky ano, nebo ne?

Věci veřejné: zrušit poplatky za položku na receptu, zachovat za pobyt v nemocnici a za pohotovost

KDU-ČSL: zrušit poplatek za položku na receptu, ostatní zachovat (drobné korekce)

Strana práv občanů ZEMANOVCI: zrušit poplatky za léčebnou péči

Strana zelených: zachovat, za recept platit jako za celek, poplatky by měly být příjmem zdravotních pojišťoven

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...