Zbohatnou Mongolové na surovinách? V cestě stojí zpomalení Číny i korupce

Ulánbátar - Třetina obyvatel Mongolska žije pod hranicí chudoby. Tamní vláda doufá, že by to mohla změnit těžba značných zásob nerostných surovin, které má Mongolsko k dispozici. Do země už kvůli těžbě ušlechtilých kovů začaly proudit nemalé zahraniční investice. V cestě mongolskému zázraku ale stojí také překážky – zpomalování hospodářského růstu Číny a korupce.

Oju Tolgoj neboli Želví kopec je důl v poušti Gobi. Jeho výstavba už stála více než 6 miliard dolarů. Rozvoj těžby mědi a zlata tu vedle mongolské vlády financují hlavně zahraniční těžební společnosti. Dvoutřetinový podíl má kanadská společnost Ivanhoe Mines, kterou vlastní nadnárodní skupina Rio Tinto.

„Se společností Rio Tinto jsme jednali pět let, další tři roky trvala stavba továrny,“ popsal mongolský prezident Tsakhia Elbegdorj. Těžba mědi by v Oju Tolgoj měla dosáhnout objemu kolem 500 tisíc tun ročně. Ložisko s obrovskými zásobami mědi a zlata, které bylo objeveno před více než deseti lety, se tak zřejmě stane jedním ze tří největších nalezišť zlata a mědi na světě.

S dalšími investicemi Rio Tinto váhá – kvůli Číně

Zatímco od těžby v dole Oju Tolgoj si skupina Rio Tinto slibuje velké zisky, na jiných projektech šetří. „Jsme opatrnější v odhadování našich obchodů v následujících čtvrtletích. Nepředpokládám, že v následujících měsících dojde ke schválení nějakého nového velkého projektu,“ uvedl generální ředitel Rio Tinto Tom Albanese.

Společnost už tak letos seškrtala plánované výdaje v hodnotě 500 milionů dolarů. Ve svých podnicích ruší pracovní místa a odkládá rozhodnutí o zahájení nových těžebních projektů. A důvod? Čína, její největší zákazník, roste pomaleji, než se čekalo. To má vliv i na investice dalších firem. I Číňané totiž v Mongolsku ve velkém investují, navíc do nejlidnatější země světa směřuje z Mongolska nezanedbatelná část tamní produkce uhlí.

2 minuty
Mongolsko chce zbohatnout na surovinách
Zdroj: ČT24

Další překážka – korupce

Využívání přínosů, které Mongolsko z těžby nerostných surovin má, brání také bující korupce. V žebříčku Transparency International se Mongolsko umístilo v míře korupce na 120. místě ze 183 hodnocených zemí. Jeden příklad za všechny: v srpnu poslal soud na čtyři roky za mříže bývalého prezidenta Nambaryna Enchbajara. Korupce se měl dopustit například při privatizaci luxusního hotelu v Ulánbátaru. Soudu se nelíbilo ani nakládání se zahraniční televizní technikou, kterou dostalo Mongolsko darem a prezident ji použil k vybavení stanice, kterou sám kontroluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...