Praha – Léčit ztrátový rozpočet lze i jinak než škrtáním a propouštěním – například důslednějším bojem proti šedé ekonomice i s pomocí registračních pokladen, zmírněním rozdílů daní u zaměstnanců a OSVČ nebo podporou ekonomického růstu státu. V pátečním Interview ČT24 rozebíral návrhy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Jaroslav Zavadil. Odboráři ve stejný den reagovali na úsporné plány ministra financí Miroslava Kalouska. Ty mají podle nich připravit o místo až 24 tisíc zaměstnanců, zejména učitele, zaměstnance záchranných a bezpečnostních složek.
Pro letošní rok vláda počítá s rozpočtových schodkem zhruba 105 miliard korun, který by měl v dalších letech postupně klesat. S tím souhlasí také odbory, avšak současnému rozpočtu by kvůli malému růstu ekonomiky ponechaly vyšší rezervu. Česká republika má podle Zavadila jeden z nejmenších deficitů v Evropě a v jejích možnostech je snaha o ekonomický růst – i za cenu vyššího schodku.
„V současné době je ten deficit kolem 120 miliard korun. “Bylo by dobré deficit kolem 120 miliard stabilizovat na tuto částku s tím, že samozřejmě dalšími opatřeními, které my navrhujeme, by se měly právě tyto finanční prostředky použít na růst ekonomiky," uvedl Zavadil. Růst by v takovém případě podle jeho slov mohl poskočit o 1 či 2 procenta, nevyloučil ani tříprocentní oživení.
Vládu v současností tíží zejména chybějících 40 miliard v rozpočtu důchodového účtu. Podle Zavadila jsou příčinou mimo jiné značné rozdíly v systému daní u zaměstnanců a živnostníků nebo absence registračních pokladen v maloobchodním sektoru. Právě touto cestou by prý vláda chybějící důchody měla řešit místo plánovaného zmrazení. „V průběhu několika let se zhoršila situace ve výběru, ať už tím, že to bylo zastrojováno, nebo tím, že OSVČ platí jiné platby než normální zaměstnanci a to tak je,“ zmínil šéf ČMKOS.
Jaroslav Zavadil:
„Chybí nám tam jedna věc, která je všude v Evropě, a to jsou registrační pokladny. Na této záležitosti mají propočítané i zaměstnavatelé, že by mohl státní rozpočet získat až 20 miliard korun.“
„A další věc, která tady hraje roli… Myslím, že by se pán bůh nezlobil, kdyby se o něco více odložily restituce, protože i tam je několik miliard. Když to takto všechno spočítáme, tak dojdeme k číslu oněch 40 až 45 miliard, které by mohly přinést do státních rozpočtů některé tyto úpravy.“
Za zvážení podle odborů stojí i zavedení majetkových daní, například dědické u nejbližších příbuzných. Ta je obvyklá v okolních zemích. Dále by podle nich bylo účelné, aby byla pro plátce DPH zrušena možnost nakupovat osobní vozy bez DPH.„Přece není normální, abych si ke svému podnikání koupil Maserati a nezaplatil z toho DPH. Tam by se to dalo ohraničit finančním limitem, ale auto za 10, 12 milionů přece neslouží pro podnikání,“ komentoval Zavadil. Celkový únik DPH jen na podobném prodeji aut podle odborů kolem pěti až šesti miliard korun ročně.
