Zástupci zaměstnavatelů kritizují stát kvůli kůrovci, opatření podle nich nebyla dostatečná. Stát by měl více řešit chybující vlastníky lesů, kteří nedodržují opatření proti šíření kůrovce, řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je současná situace bezprecedentní, doposud nejhorší. Nejvíce jsou podle něj postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina.
Zaměstnavatelé kritizují stát kvůli pomalému řešení kůrovce, ministr chce najít lidi na výpomoc
Wiesner uvedl, že na jednání tripartity nebyli zástupci státního podniku Lesy ČR, který vlastní zhruba polovinu českých lesů. I s nimi se bude o kůrovci znovu jednat v lednu, ministerstva by do něj měla přidat informace o plánovaných krocích.
Podle Brabce je třeba najít pracovníky na pomoc s likvidací napadených stromů, třeba i v zahraničí. Šéf odborářů Josef Středula však varoval před nápadem využití ukrajinských zaměstnanců s polskými pasy. Podle něj musí pracovat v lese zaměstnanci, kteří ovládají motorovou pilu.
Mohly by také pomoci zahraniční firmy, které mají své profesionální zaměstnance, ale také harvestory. Státní podnik Lesy ČR inzeroval v rakouském odborném časopisu, ozvaly se mu dvě zpracovatelské firmy. Stát také navyšuje peníze pro lesníky.
Podle Wiesnera je třeba přemýšlet i o nábytkářkém průmyslu. Většina lesnických firem aktuálně zpracovává právě dříví po kůrovcové kalamitě, jehož cena je na minimu. Nábytkářské firmy nemají kvalitní dřevo z listnatých stromů, přemýšlí proto podle něj o jeho dovozu.
Jak se již dříve vyjádřili zástupci ministerstva zemědělství, na příští rok by resort potřeboval jenom na boj s kůrovcem o tři miliardy korun více, než je zatím plánováno. Nyní je v jeho návrhu pro lesnictví 1,15 miliardy korun, což například někteří poslanci ze sněmovního zemědělského výboru pokládají za nedostatečné.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů jednali v pondělí také o opatřeních proti suchu, rozvoji vodni dopravy či o čerpání peněz z EU nyní a po roce 2020. Jednalo se i o digitalizaci státu.
