Praha - Případné zrušení daňového zvýhodnění stravenek by podle předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera znamenalo tlak na růst mezd. Zaměstnavatelé se tak kvůli němu mohou dostat do závažných problémů. Poslanecký návrh, který v pondělí odsouhlasila i vláda, odmítají kromě zaměstnavatelů také odboráři.
Podle zatím platné legislativy si mohou firmy odečíst z daňového základu 55 procent z nominální hodnoty stravenek. Návrh zákona, který by měl platit už od letošního července, daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na stravenky ruší. Z nedávného průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že tři čtvrtiny lidí by případné zrušení stravenek zaměstnavatelem kvůli jejich daňové nevýhodnosti považovaly za snížení svého příjmu.
Zaměstnavatelé by byli nuceni výpadek stravenek kompenzovat. Návrh se proto nelíbí především menším firmám, které si nemohou dovolit dotovat stravenky ze svého nebo vybudovat vlastní kantýnu. „Malí zaměstnavatelé, kteří tento systém vyžívají, budou mít problémy,“ varuje generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.
Vláda si od konce zvýhodnění stravenek slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu o 600 milionů až miliardu korun. Odpůrci to ale odmítají s tím, že kvůli nižším tržbám v restauracích se naopak na daních vybere méně. Navrhují proto stravenky nerušit, jen zpřísnit jejich použití.
Inspiraci by mohla vláda hledat například v Rakousku nebo v Belgii. Zaměstnanec zde může použít jen jednu stravenku denně. Střádat stravenky a utratit je najednou nelze. Při nákupu v supermarketu zde také zákazník nemůže stravenkou zaplatit jiné zboží než potraviny.
Podle místopředsedkyně Českomoravské komory odborových svazů Marcely Kubínkové vláda zneužívá trpělivost zaměstnanců. „Nelze vyloučit i ten krajní prostředek. Tím je stávka, třeba i generální,“ zdůraznila.
