Zájem o létání roste, ale pasažéři se někdy nedostanou do letadla. Mají nárok na odškodnění

Nahrávám video
Události: Když se pasažér do letadla nedostane
Zdroj: ČT24

Dramatické záběry cestujícho, který byl nedávno v USA vyvlečen z letounu společnosti United Airlines, obletěly svět. Zároveň vyvolaly debatu o praktikách aeroliní i o tom, jaká práva mají v letecké dopravě pasažéři. A nemusí jít o tak extrémní případ jako byl tento (ostatně skončí u soudu, protože muž byl kvůli utrpěným zraněním hospitalizován a hodlá společnost žalovat). Nepříjemné případy se stávají i v Evropě. Třeba tento týden jedné mladé Češce, která přiletěla později než plánovala. Evropská unie má pro podobné případy zpracována jednotná pravidla, jak „horké“ chvilky aspoň částečně kompenzovat.

Letecké společnosti prodávají na některých linkách víc letenek, než kolik je míst na palubách. Na základě svých zkušeností totiž vědí, že většinou ne všichni cestující skutečně na daný let nastoupí. Pokud se však dostaví vyšší počet cestujících, než je počet sedadel, nastává problém.

To se přihodilo i Kateřině Komárkové. V neděli večer se měla vracet se svým přítelem letadlem společnosti easyJet  z Amsterdamu. Aerolinky je ale na palubu nepustily.

„Měli jsme odlétat v 7 hodin večer, přišli jsme na letiště hodinu a tři čtvrtě před odletem, ale už nám řekli, že jsou overbooked,“ vzpomíná Komárková. U odbavovací přepážky dostali jedinou informaci. Ta zněla: Počkejte, kdyby nakonec přece jen někdo neletěl, tak ho můžete vystřídat.

Čekali tedy, jestli se někdo nedostaví, ale všichni přišli. 

Na klientském centru jim nabídli náhradní let – za čtyři dny. Na tu dobu mohli dostat i hotel. To si ale Komárková, která bude brzy maminkou, nemohla dovolit. Měla domluvenou návštěvu u lékaře.

Koupili si tedy novou letenku u jiné letecké společností. Za let u konkurence zaplatili v přepočtu 30 tisíc korun, to je zhruba desetkrát víc, než byla cena původní letenky. Kompenzanci ale zatím nedostala. O náhradě teď Kateřina Komárková se společností easyJet jedná. Ta na dotaz České televize slíbila, že se případem bude zabývat.

Takzvaný overbooking neboli přeplněné letadlo není u aerolinek ničím výjimečným. Letečtí experti ale tvrdí, že v posledních dvou letech, kdy ve světě prudce roste zájem o létání, se množí případy, že se lidé s řádnou letenkou nedostanou na palubu.

Na to, že všichni cestující nedorazí, spoléhají u vybraných letů i České aerolinie. Tiskový mluvčí ČSA Daniel Šabík říká: „ČSA nepoužívá překnihování plošně, jen na vybraných linkách, a to sezónně. Teď se jedná například o lety do Kodaně.“

Pokud se cestující ČSA na palubu kvůli nedostatku míst nedostane, řeší to v Praze s klientem hned na odbavovací přepážce. V ostatních městech se musí pasažér obrátit na klientské centrum.

Náplast, která moc nehojí

Cestu do Kostariky plánovali Doylovi půl roku dopředu. Když měli skoro sbaleno a chtěli si vybrat sedadla v letadle, zjistili, že tam pro desetiletého syna není místo.

„Seděl jsem vzadu v autě a plakal. Říkal jsem si: Já neletím. Přemýšlel jsem, jak se tam dopravím. Nevěděl jsem, jestli se tam s rodinou dostanu,“ vzpomíná Cole Doyle, cestující bez místa. 

Air Canada
Zdroj: ČTK/PA

Společnost Air Canada totiž prodala víc letenek, než byla kapacita stroje. Aby chlapec nemusel cestovat sám, chtěl mu jeden z rodičů místo přenechat. Ale to nebylo tak jednoduché. „Pán mi řekl, že se můžeme jednoho sedadla vzdát, ale že nám nezaručuje, že ho dostane můj desetiletý syn,“ říká Shanna Doyleová.

Let Air Canada
Zdroj: ČT24

Doylovi se tedy rozdělili. Otec se synem a s novými letenkami vyrazili na dvě hodiny vzdálené letiště. Spoj byl ale zrušený. Pokračovali tedy dál, aby stihli jiný navazující let. Celkem navíc 430 km a dodatečné náklady odhadem v přepočtu 25 tisíc korun. 

Zjišťujeme, kde se stala chyba. Panu Doylovi a jeho rodině jsme se omluvili a za ty nepříjemnosti jsme jim nabídli štědrou kompenzaci.“(vyjádření pro Vancouver Sun)
Isabelle Arthurová
mluvčí Air Canada

 Firma tedy nabídla  voucher na letenky v přepočtu za 50 tisíc korun a možnost proplacení dalších výdajů. Doylovi se nakonec do Kostariky dostali. Raději než peníze by ale příště chtěli bezproblémovou cestu. Tedy to, za co měsíce předem zaplatili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...