Zájem o létání roste, ale pasažéři se někdy nedostanou do letadla. Mají nárok na odškodnění

Nahrávám video
Události: Když se pasažér do letadla nedostane
Zdroj: ČT24

Dramatické záběry cestujícho, který byl nedávno v USA vyvlečen z letounu společnosti United Airlines, obletěly svět. Zároveň vyvolaly debatu o praktikách aeroliní i o tom, jaká práva mají v letecké dopravě pasažéři. A nemusí jít o tak extrémní případ jako byl tento (ostatně skončí u soudu, protože muž byl kvůli utrpěným zraněním hospitalizován a hodlá společnost žalovat). Nepříjemné případy se stávají i v Evropě. Třeba tento týden jedné mladé Češce, která přiletěla později než plánovala. Evropská unie má pro podobné případy zpracována jednotná pravidla, jak „horké“ chvilky aspoň částečně kompenzovat.

Letecké společnosti prodávají na některých linkách víc letenek, než kolik je míst na palubách. Na základě svých zkušeností totiž vědí, že většinou ne všichni cestující skutečně na daný let nastoupí. Pokud se však dostaví vyšší počet cestujících, než je počet sedadel, nastává problém.

To se přihodilo i Kateřině Komárkové. V neděli večer se měla vracet se svým přítelem letadlem společnosti easyJet  z Amsterdamu. Aerolinky je ale na palubu nepustily.

„Měli jsme odlétat v 7 hodin večer, přišli jsme na letiště hodinu a tři čtvrtě před odletem, ale už nám řekli, že jsou overbooked,“ vzpomíná Komárková. U odbavovací přepážky dostali jedinou informaci. Ta zněla: Počkejte, kdyby nakonec přece jen někdo neletěl, tak ho můžete vystřídat.

Čekali tedy, jestli se někdo nedostaví, ale všichni přišli. 

Na klientském centru jim nabídli náhradní let – za čtyři dny. Na tu dobu mohli dostat i hotel. To si ale Komárková, která bude brzy maminkou, nemohla dovolit. Měla domluvenou návštěvu u lékaře.

Koupili si tedy novou letenku u jiné letecké společností. Za let u konkurence zaplatili v přepočtu 30 tisíc korun, to je zhruba desetkrát víc, než byla cena původní letenky. Kompenzanci ale zatím nedostala. O náhradě teď Kateřina Komárková se společností easyJet jedná. Ta na dotaz České televize slíbila, že se případem bude zabývat.

Takzvaný overbooking neboli přeplněné letadlo není u aerolinek ničím výjimečným. Letečtí experti ale tvrdí, že v posledních dvou letech, kdy ve světě prudce roste zájem o létání, se množí případy, že se lidé s řádnou letenkou nedostanou na palubu.

Na to, že všichni cestující nedorazí, spoléhají u vybraných letů i České aerolinie. Tiskový mluvčí ČSA Daniel Šabík říká: „ČSA nepoužívá překnihování plošně, jen na vybraných linkách, a to sezónně. Teď se jedná například o lety do Kodaně.“

Pokud se cestující ČSA na palubu kvůli nedostatku míst nedostane, řeší to v Praze s klientem hned na odbavovací přepážce. V ostatních městech se musí pasažér obrátit na klientské centrum.

Náplast, která moc nehojí

Cestu do Kostariky plánovali Doylovi půl roku dopředu. Když měli skoro sbaleno a chtěli si vybrat sedadla v letadle, zjistili, že tam pro desetiletého syna není místo.

„Seděl jsem vzadu v autě a plakal. Říkal jsem si: Já neletím. Přemýšlel jsem, jak se tam dopravím. Nevěděl jsem, jestli se tam s rodinou dostanu,“ vzpomíná Cole Doyle, cestující bez místa. 

Air Canada
Zdroj: ČTK/PA

Společnost Air Canada totiž prodala víc letenek, než byla kapacita stroje. Aby chlapec nemusel cestovat sám, chtěl mu jeden z rodičů místo přenechat. Ale to nebylo tak jednoduché. „Pán mi řekl, že se můžeme jednoho sedadla vzdát, ale že nám nezaručuje, že ho dostane můj desetiletý syn,“ říká Shanna Doyleová.

Let Air Canada
Zdroj: ČT24

Doylovi se tedy rozdělili. Otec se synem a s novými letenkami vyrazili na dvě hodiny vzdálené letiště. Spoj byl ale zrušený. Pokračovali tedy dál, aby stihli jiný navazující let. Celkem navíc 430 km a dodatečné náklady odhadem v přepočtu 25 tisíc korun. 

Zjišťujeme, kde se stala chyba. Panu Doylovi a jeho rodině jsme se omluvili a za ty nepříjemnosti jsme jim nabídli štědrou kompenzaci.“(vyjádření pro Vancouver Sun)
Isabelle Arthurová
mluvčí Air Canada

 Firma tedy nabídla  voucher na letenky v přepočtu za 50 tisíc korun a možnost proplacení dalších výdajů. Doylovi se nakonec do Kostariky dostali. Raději než peníze by ale příště chtěli bezproblémovou cestu. Tedy to, za co měsíce předem zaplatili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 22 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...