Praha - Zahraniční větrné parky podle společnosti Česká přenosová soustava (ČEPS) dlouhodobě ohrožují bezpečnou distribuci elektrické energie v ČR. Přetěžování některých úseků kvůli zvýšené výrobě větrných elektráren na severu Německa podle ČEPS v listopadu posunulo provoz tuzemské soustavy na hranici únosnosti. Situace je teď stabilizovaná, může se ale kdykoli zhoršit, sdělila dnes společnost na tiskové konferenci. Pro zajištění spolehlivosti přenosové soustavy plánuje ČEPS v příštích letech investovat do jejího rozvoje a obnovy ročně až 4,5 miliardy korun.
Do roku 2022 se má tuzemská distribuce elektřiny rozrůst o 675 kilometrů nového vedení a přibližně pět nových stanic. Přenosová soustava by se tak proti současnému stavu zvětšila o pětinu. Podle generálního ředitele Petra Zemana ale výstavbu ohrožuje složité povolování liniových staveb a případný nesouhlas vlastníků pozemků. „Jsme schopni investice a stavbu zvládnout, ale nedokážeme urychlit povolování výstavby, a to může být problém,“ uvedl. Stát si byrokratické průtahy uvědomuje.
ČEPS je od letošního srpna informována o okamžité situaci ve větrných elektrárnách v Německu v rámci monitorovacího dispečinku společného pro středoevropské přenosové soustavy. Tento takzvaný operativní informační a varovný systém (RAAS) upozorňuje zapojené firmy na možná přetížení soustavy v důsledku silného větru. Systém vznikl po problémech s krátkodobým přetížením soustavy, vyvolaném nadměrnými dodávkami německých větrných elektráren v polovině loňského listopadu.
„Čím dál víc se blížíme k situaci, kdy blackout může hrozit,“ řekl Zeman. Podle odborníků ale riziko blackoutu zvyšuje i současný boom obnovitelných zdrojů, především slunečních elektráren. „Obnovitelné zdroje způsobují, že elektřina v sítích teče velmi nepravidelně a nepředvídatelně a daleko více zatěžuje sítě než dřívě. Může se stát, že tato přemíra nové výroby ohrozí stabilitu sítí a může vést k blackoutu,“ uvedl Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZu. K blackoutu už málem došlo na podzim roku 2006, kdy se evropská přenosová soustava rozpadla na tři části a s výpadky sítě se potýkala především západní Evropa.
„Náklady na změny zapojení a ztráty neseme my“
Systém napomáhá upravovat rozložení toků v síti. Využívá k tomu nejčastěji změny v zapojení přenosové soustavy a vynucené změny výkonu na elektrárnách. V některých elektrárnách je nutné výkon snižovat a jinde jej nahradit, což ovšem podle ČEPS vede ke zvýšení výrobních nákladů. „Náklady na nutné změny zapojení a ztráty vzniklé přenosem elektřiny, která přes naši soustavu přetéká do soustav okolních, neseme my a potažmo i konečný zákazník,“ uvedl generální ředitel společnosti.
ČEPS působí na území ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Spravuje 39 rozvoden s 67 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy a trasy vedení o délce 2 968 kilometrů.
