Praha - Hodnota přímých zahraničních investic do české ekonomiky loni stoupla meziročně pětkrát na 207 miliard korun. Jedná se o nejlepší výsledek za posledních osm let. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB). Naprostá většina investic do ČR směřovala z Evropské unie. Nejvíc peněz přitom směřovalo do Česka z Nizozemska (89 miliard korun).
Zahraničí se činilo. Do Česka loni přiteklo 207 miliard
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance:
„Většinu loňských přímých zahraničních investic činily reinvestované zisky zahraničních firem působících v české ekonomice. S růstem ekonomiky v roce 2011 se zvýšily také firemní zisky. Část těchto zisků se vrátila do české ekonomiky formou reinvestic, které se započítávají do přímých zahraničních investic. Ani to ale nestačilo k tomu, aby se oživila celková investiční aktivita.“
Loňskou statistiku podle informací týdeníku Ekonom vylepšila jedna operace účetního charakteru. Koncern RWE totiž převedl páteřní síť plynovodů Net4Gas z majetku české společnosti RWE Transgas pod nizozemskou dceru RWE Gas International. Kupní cena dosáhla 52,25 miliardy korun.
Právě tato položka se podepsala na loňském vysokém přílivu investic z Nizozemska. Statistiku z této země vylepšila i další velká loňská transakce, kdy americká pivovarnická skupina Molson Coors prostřednictvím své amsterdamské pobočky ovládla Pivovary Staropramen.
Pobídky, které Česko nabízí investorům, dokázaly loni přilákat nejvíc firem od počátku krize - celkem 48. Na novelu zákona o investičních pobídkách, která je účinná od 12. července 2012, si počkaly třeba Škoda Auto, Saar Gummi Czech, Třinecké železárny a Jotun Powder Coatings.
Investice
Novela například prodloužila lhůtu na čerpání slevy z daně z příjmu na deset let. Podle Hospodářských novin je to sice v okolních státech doba obvyklá, v Česku byla ale v roce 2007 zkrácena na polovinu. „Ukazuje se, že novela zákona o investičních pobídkách byl krok správným směrem a že je Česká republika konkurenceschopná,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Nová pracovní místa, která díky investicím vzniknou, se podle něj budou koncentrovat z velké části v regionech s vysokou nezaměstnaností, například v Ústeckém, Moravskoslezském či Olomouckém kraji.