Záchrana banky Monte dei Paschi si od italské vlády vyžádá asi až 6,5 miliardy eur

Italská banka Monte dei Paschi bojuje o svou budoucnost. Na jejím přežití se má podílet i italská vláda, která zřejmě bude muset vynaložit více prostředků, než se čekalo. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje totiž uvedla, že na záchranu banky od vlády půjde až 6,5 miliardy eur (175,6 miliardy korun).

Třetí největší italské bance se nepodařilo získat pět miliard eur od soukromých investorů, jak si naplánovala, a tak požádala minulý týden o státní podporu.

Jenomže Evropská centrální banka (ECB) v pondělí oznámila, že Monte dei Paschi bude muset místo dříve uváděných pěti miliard eur zvýšit kapitál o 8,8 miliardy eur.

Reuters nyní uvádí, že stát bude muset asi vynaložit až 6,5 miliardy eur na záchranu banky. V případě takové finanční injekce získá v bance podíl kolem 70 procent. „De facto se bavíme o znárodnění. Bude ji řídit stát,“ poznamenal ředitel finančních trhů Creditas Roman Koděra.

Zbývajících 2,3 miliardy eur by měla banka získat z přeměny podřízených dluhopisů ve vlastnictví institucionálních investorů na akcie, jak požadují nová pravidla EU. Ta mimo jiné určují, jak postupovat v případě bankovní krize.

Dvacetimiliardový fond

Pád třetí největší italské banky by ohrozil úspory tisíců lidí a mohl by vyvolat krizi finančního systému v zemi. Tamní vláda už proto schválila vytvoření fondu za 20 miliard eur, který by měl pomoct jak Monte dei Paschi, tak i dalším bankám s nedostatkem kapitálu.

„Tato intervence je důležitá ze dvou důvodů. Za prvé umožňuje co největší ochranu úspor. Za druhé je taky naším cílem posílit bankovní systém, aby byl spolehlivější,“ prohlásil italský premiér Paolo Gentiloni.

Monte dei Paschi
Zdroj: Reuters

Monte dei Paschi je nejstarší bankou na světě, v posledních zátěžových testech letos v létě ale byla označena za nejslabší banku v Evropě. Monte dei Paschi se podobně jako další italské banky potýká s velkým objemem nesplácených úvěrů.

„Monte Dei Paschi má 23 miliard eur špatných úvěrů a drtivá většina z nich pochází ještě z doby před finanční krizí roku 2008. Tehdy se úvěry poskytovaly za podstatně měkčích podmínek,“ přiblížil analytik UniCredit Pavel Sobíšek.

  • Banka požádala o preventivní rekapitalizaci, což je druh státního zásahu do banky, která má potíže, ale je stále solventní.

Minulý týden banka upozornila, že by už do čtyř měsíců mohla vyčerpat veškerou svou hotovost. Do té doby se předpokládalo, že s hotovostí vystačí asi 11 měsíců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...