Za své hlasy si strany vyberou 42 milionů

Praha - Stát zaplatí stranám za hlasy jejich voličů ve volbách do Evropského parlamentu zhruba 42,5 milionu korun. Vítěz voleb, hnutí ANO se 244 501 hlasy, získá zhruba 7,3 milionu. A přes sedmimilionovou hranici se přehoupla i druhá TOP 09.

30korunový státní příspěvek za jeden hlas připadne na všechny strany a hnutí, které obdržely nejméně jedno procento hlasů. Celkem jich je 11. Do stranické pokladny ČSSD, která skončila třetí, přiteče 6,4 milionu korun. Téměř pět milionů si těmito volbami vydělala KSČM, asi 4,5 milionu pak KDU-ČSL. ODS získala za voličské hlasy přibližně 3,5 milionu korun.

Dvoumilionovou hranici pak překonala Strana svobodných občanů, jejíž zástupce se do Evropského parlamentu dostal, i Česká pirátská strana, která se ziskem 4,78 procenta hlasů skončila těsně pod pětiprocentní hranicí. Ta je podmínkou pro vstup do europarlamentu.

Strana zelených si „vydělala“ asi 1,7 milionu, parlamentní Úsvit přímé demokracie zhruba o 300 000 korun méně. Jako poslední na příspěvek dosáhla Strana zdravého rozumu - NECHCEME EURO, která si přišla na téměř 742 tisíc korun.

Stát měl přitom na příspěvek za hlasy voličů vyčleněných sto milionů korun. Nyní proto z této částky vzhledem k rekordně nízké volební účasti (18,2 procenta voličů) nevyčerpá ani polovinu.

Babiš: Volby nás stály půl miliardy, je to zbytečné

Celé volby pak Česko vyšly na 500 milionů korun, jak uvedl ministr financí Andrej Babiš. Takto vysoká částka mu však vadí. Stejně jako to, že Česko je jediná země Evropy, která volí dva dny. „Proč by nemohli naši občané volit normálně i elektronicky?“ uvedl Babiš s tím, že podobnou věc brzy navrhne.

Kolik dostanou strany za volby
Zdroj: ČT24

ČSSD: Kampaň za 25 milionů a zisk 6,4 milionu

A kolik peněz vlastně strany do předvolebních kampaní vložily? Nejvíce investovala ČSSD, která za ni utratila 25 milionů korun. Při zisku čtyř mandátů ji tak jeden europoslanec stál více než šest milionů. Vítězné hnutí ANO, které rovněž získalo čtyři křesla, utratilo za kampaň 18,5 milionu korun. TOP 09 dosáhla zisku téhož počtu mandátů kampaní za deset milionů korun.

Nejnižší náklady na europoslance v poměru k výdajům za kampaň nakonec měla KDU-ČSL, která za pět milionů získala tři mandáty. „Cena“ jednoho lidoveckého europoslance je tak na 1,7 milionu korun. Komunisté, kteří budou mít v EP rovněž tři zástupce, na kampaň vynaložili osm milionů korun. ODS utratila deset milionů, přičemž získala dvě křesla.

Parlamentní volby vyšly státní pokladnu na více než desetinásobek

Stát loni zaplatil stranám za hlasy voličů ve sněmovních volbách více než 483 milionů korun. Rozdělilo si je 11 uskupení, která získala nad 1,5 procenta hlasů. Nejúspěšnějších osm formací každoročně pobírá i příspěvek na činnost a sedm seskupení, která se dostala do sněmovny, dostává dotace za mandáty. Na jeden je příspěvek 855 000 korun.

Nejvíce si v parlamentních volbách „vydělala“ ČSSD, konkrétně asi 101,7 milionu. Hnutí ANO vyinkasovalo přibližně 92,7 milionu, KSČM zhruba 74,1 milionu a TOP 09 asi 59,6 milionu korun. ODS obdržela kolem 38,4 milionu, hnutí Úsvit 34,2 milionu a KDU-ČSL 33,7 milionu korun. Na 15,9 milionu dosáhla i Strana zelených, která jako jediná ze stran mimo komoru pobírá i roční příspěvek na činnost 6,2 milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...