Průměrná penze by se měla v roce 2021 zvýšit o 800 korun, aby dosáhla plánovaných 15 tisíc korun, uvedla v Otázkách Václava Moravce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) však poukázal na to, že vláda rozdává peníze, které ještě nemá.
Za dva roky by penzisté měli brát 15 tisíc, říká Maláčová. Podle Niedermayera na to však stát nemá
Za dva roky by penzisté měli brát 15 tisíc, říká Maláčová (zdroj: ČT24)
Už dříve se koaliční strany dohodly, že mají průměrné penze vzrůst příští rok o 900 korun na 14 200 Kč. Kabinet ale odmítl návrh ministryně Maláčové, která počítala s navýšením přímo ve výpočtu penze. Vláda nakonec rozhodla o jednorázovém doplatku k valorizaci zajištěné zákonem. Valorizace má být zhruba 700 Kč, zbytek do 900 korun doplatí každý měsíc stát zvláštním příspěvkem.
Ministerstvo financí vládě navýšení penzí nad rámec zákonné valorizace nedoporučilo, protože dodatečné výdaje výrazně překračují možnosti státního rozpočtu a zhoršuje se tak jeho udržitelnost.
„Jako ministryně práce a sociálních věcí mám však za úkol dodržovat a dbát na soudržnou sociální poliku. V Česku od roku 2013 stoupl počet seniorů, kteří jsou ohroženi chudobou, o třetinu, proto potřebujeme navyšovat důchody i nad stanovený valorizační rámec,“ obhajuje svůj návrh Maláčová.
Výdaje na důchody
„Ministerstvo financí dbá jen na jeden faktor a to je státní rozpočet. Já mám úlohu složitější, musím chránit lidi před chudobou, zejména ty starší a zároveň se snažím být rozpočtově odpovědná, takže balancujeme mezi těmi dvěma návrhy,“ vysvětluje.
Navýšení důchodů v příštím roce vyjde na 33 miliard
Pokud vláda každému důchodci přidá na mimořádném příspěvku 200 korun měsíčně – tedy za celý rok 2400 korun, bude to stát příští rok sedm miliard. Celkově vyjde navýšení na 33 miliard korun, uvedl před týdnem po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).
V roce 2021 by pak průměrná penze měla dosáhnout 15 tisíc korun, důchody se tak mají zvyšovat v průměru o 800 korun. „Ano, je to cíl sociální demokracie i našeho koaličního partnera. Říkáme, pokud je cílem 15 tisíc a parlamentem projde to zvýšení, které navrhujeme o 900 korun, tak pak jednoduchá matematická operace říká, že bude potřeba aspoň 801 korun,“ dodala ministryně.
Maláčová chce ohrožení důchodového systému v budoucnu řešit například zavedením sektorových daní. „Pojďme se podívat na daňový systém. Zavedení digitální daně a zvýšení spotřebních daní nám pomůže, ale jen drobně. Navrhujeme sektorové daně, zdanění aktiv bank by podle konzervativního odhadu mohlo přinést 11 miliard korun,“ odhadla.
Jenže podle europoslance Niedermayera vláda tak rozdává peníze, o kterých si myslí, že je v budoucnu získá. „Celý ten problém je v tom, že dnes ta politika, a to není specifikum Česka, se dělá přes Twitter. Takže tady jsem získal tyto tisíce, tady tyto stokoruny a to je věc, které se velká část politiků nyní drží, ale bohužel, smutná pravda je, že v okamžiku, kdy ekonomika zakolísá, jako že se to může stát, tak na to právě doplácí ty slabší sociální skupiny,“ poukázal.
A například možný příjem ze zavedení digitální daně nepovažuje v této souvislosti za dostatečně vysoký. Stát prostě podle něj nemá dlouhodobě vydávat výrazně více peněz, než jich získává.
„Stát by měl platit co největší možné penze, které si může dovolit tak, aby penzisti za pět deset i patnáct let penzi získali. To je myslím hlavní zásada a k tomu směřují politiky, které vláda přijala, tj. existuje nějaký dlouhodobý plán, mechanismus a ten se musí dodržovat. A to je podle mě alfa omega veřejné politiky,“ vysvětluje.
Niedermayer: Růst výdajů je fascinující
Růst výdajů je totiž podle něj ‚fascinující‘. „Vláda nyní plánuje navýšit výdaje proti roku 2017 o 225 miliard korun. Zatímco od roku 2015 ekonomika roste ročně v průměru o pět procent, výdaje stoupají o sedm až osm procent. Tento vývoj je absolutně neudržitelný. Můžeme si dovolit platit vyšší sociální výdaje, ale musíme si říct, které výdaje budeme snižovat a které příjmy navýšíme,“ dodal Niedermayer.
Podle něho sociální demokraté lpí na tom, že odchod do důchodu je v 65 letech. „Jenže když se nám zvyšuje dramaticky počet seniorů a dále to bude pokračovat, musíme se zabývat otázkou udržitelnosti penzí,“ říká. Připomíná také to, že se stárnutím jsou spojené i další obrovské dopady na sociální systém a že například ti, kteří v něm pracují, jsou špatně placení.
Důchody
Podle Maláčové ale není důvod k obavám o udržitelnost penzijního systému: „Pokud najdeme dodatečné fiskální příjmy k našemu systému a budeme drobnými kroky celý systém přizpůsobovat výzvám, které nás čekají, tak obavy mít nemusíme,“ uvedla Maláčová.