Z nákupních center mizí už i obchodníci. Stahují se do menších a levnějších prostor

Nahrávám video

Ještě loni v březnu byly některé prodejny plné zboží, a teď je v nich prázdno. I do fungování nákupních center totiž zasáhla protiepidemická opatření. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může skončit až čtvrtina nepotravinářských provozů. Opuštěné prodejny se už začínají objevovat po celém Česku a výjimkou nejsou právě ani obchodní centra. Ještě před rokem v nich přitom nebylo možné sehnat volné prostory.

V obchodních centrech ubylo zákazníků, ale i obchodníků. Místo opouštějí nejen firmy, které krachují. Někteří se stahují do menších pouličních prodejen, které vyjdou levněji.

To je třeba i případ jednoho výrobce spodního prádla. „Měli jsme šest kamenných obchodů po celé Praze, byla to kombinace mimo obchodní centra a v obchodních centrech. V březnu přišla ale jasná zpráva v rámci pandemie: pojďme se soustředit na on-line a budeme mít jenom dvě poměrně levná místa,“ vysvětluje spolumajitel Styx a Trenýrkárna Ruslan Skopal.

Když nejsou turisté a zaměstnanci jsou na home office

Nejvíc je situace patrná v centrech, která byla závislá na turistech nebo jsou v administrativních zónách, odkud odešli zaměstnanci na home office. „Pohybujeme se někde mezi nulou a pěti procenty volných ploch. Nicméně situace bublá pod povrchem, spousta společností je už na hraně,“ vysvětluje předseda Asociace nákupních center Jan Kubíček.

Tržby obchodníků klesly v posledním roce podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zhruba o třetinu. V regionech byl největší propad ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. „Typově jsou to obchody, které byly nejvíce zasaženy pandemií. Tedy s módou, jsou to cestovní kanceláře, obchody s obuví, ale i gastro provozy,“ přibližuje vedoucí správy obchodních center v ostravském portfoliu realitně-poradenské společnosti CBRE Tomáš Míček. 

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to ale obchodníci například v nákupních centrech, kteří byli zatíženi „jen“ provozními náklady, tedy nájemným, platili lidi a energie, nakonec ustojí. Větší problémy budou mít ti, kteří měli velké úvěry, míní.

Teď je v česku sto deset obchodních center a zákazníci si mohou vybírat zboží na ploše větší než 2,6 milionu metrů čtverečních. Dalších dvanáct center má během pěti let vzniknout.

  • V posledních dvaceti letech dělníci nejvíc plochy nákupních center postavili v roce 2005. Po ekonomické krizi, která začala v roce 2008, se otevírání dalších zbrzdilo. K oživení došlo až po pěti letech. Loni začala výstavba zatím nejmenší prodejní plochy.
  • V přepočtu na sto tisíc obyvatel je prodejní plochy i tak v Česku víc než třeba v Německu, Itálii nebo na Slovensku. Vyšší údaj mají naopak v Estonsku, Rakousku nebo Francii.
  • V Praze bylo zbouráno pouze jedno obchodní centrum, a to Růže v Praze 4 na Chodově. Na jeho místě teď stojí největší tuzemský komplex, ve kterém je na tři sta obchodů s celkovou rozlohou sto tisíc metrů čtverečních. Ještě před epidemií jím ročně prošlo přes 13 milionů zákazníků, loni jich bylo asi o pětinu méně.
  • Zdroj: Cushman & Wakefield

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...