Praha – Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) a Vinařský fond vydaly na kampaně podporující potraviny a víno za šest let 1,5 miliardy korun. Přínos kampaní se přitom nezjišťoval. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva zemědělství se nález vztahuje k předchozímu vedení resortu a do budoucna by se situace měla změnit – připravují se nové koncepce propagace značek Klasa i Regionální potravina.
„NKÚ podal příslušným finančním úřadům oznámení o porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 565 milionů korun, a to jak kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách, tak kvůli nedodržení dotačních podmínek,“ řekla ČT mluvčí úřadu Olga Málková.
Kontrola se zaměřila na kampaně na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech v letech 2008 až 2013. „Za klíčový nedostatek kontroloři považují fakt, že cíle kampaní byly většinou nekonkrétní. Pro možné vyhodnocení chyběly jak výchozí hodnoty, tak i ty, kterých mělo být dosaženo. Jen těžko jde tedy zjistit, do jaké míry přispěly komunikační kampaně k jejich naplnění,“ uvedl NKÚ.
Úřad upozornil, že přínosy kampaní ministerstvo, SZIF ani Vinařský fond nezjišťovaly. V posledních třech letech přitom šlo na podporu značek 750 milionů korun a jen za podporu značek Klasa a Regionální potravina zaplatily ministerstvo a SZIF ročně průměrně 215 milionů korun. „Jestli a nakolik ale kampaně naplnily požadované výsledky, není ani u jedné z těchto značek zřejmé,“ podotkl NKÚ.
Součástí novinářské exkurze byla i návštěva lázní
Problematickou oblastí byly podle kontrolního úřadu veřejné zakázky na komunikační kampaně. Například v letech 2009 až 2011 zadaly ministerstvo a SZIF v rámci podpory značek Klasa a Regionální potravina šest veřejných zakázek a 108 zakázek malého rozsahu, z nichž 78 bylo zadáno bez soutěže, formou přímého oslovení. U všech šesti tendrů navíc ministerstvo a SZIF porušily zákon o veřejných zakázkách, protože zadávací řízení bylo podle NKÚ netransparentní. „Marian Jurečka vytvořil před dvěma třemi měsíci pracovní skupinu pod názvem Klasa 2015+, která má připravit nový koncept směřování marketingové strategie značky Klasa do budoucna. Totéž připravuje i u značky Regionální potravina,“ informoval mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán o aktivitách současného ministra Jurečky (KDU-ČSL).
SZIF přijal opatření a postupy k tomu, aby se podobná pochybení neopakovala. Podle ředitele fondu Martina Šebestyána, který byl jmenován ke konci loňského roku, fond v reakci na výsledky kontroly nemůže přijmout žádná personální opatření, protože ze zaměstnanců zapojených do roku 2011 do schvalovacích procesů dnes pro SZIF nikdo nepracuje.
Exkurze v mlékárně skončila v lázních, v článku ale pak o Klase nic nebylo
SZIF také v letech 2009 až 2013 v několika desítkách akcí na podporu značky Klasa proplatil faktury za neukončené nebo neuskutečněné práce a vydával peníze za aktivity, které vůbec nebyly předmětem dané veřejné zakázky. Celkem šlo o 96,3 milionu korun. SZIF tak například proplatil provizi agentuře a odměnu subdodavateli v celkové výši 840 000 korun, i když podle smlouvy žádnou provizi ani odměnu hradit neměl. Fond třeba také dal 171 000 korun na tři novinářské exkurze v mlékárně, jejichž součástí byla i návštěva lázní a indická masáž. „Výsledkem této akce byly mimo jiné články, v nichž o značce Klasa nebyla ani zmínka,“ uvedl NKÚ.
Vinařský fond zase v letech 2006 až 2009 agentury pro komunikační kampaně na podporu značky Vína z Moravy, vína z Čech nevybíral v soutěži, i když podle NKÚ měl. Fond přitom v těchto letech za kampaň zaplatil téměř 198 milionů korun, z toho přes 42 milionů bez uzavřených písemných smluv.
Z 1,5 miliardy korun, které resort zemědělství vynaložil v letech 2008 až 2013 na komunikační kampaně na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech, poskytlo většinu ministerstvo zemědělství. Dalo 1,4 miliardy korun formou dotací, zbytek zaplatily SZIF a Vinařský fond ze svých prostředků. NKÚ zkontroloval výdaje na komunikační kampaně za celkem 1,3 miliardy korun.
V podpoře potravin domácího původu šlo nejdál Rakousko. Ročně do ní vloží v přepočtu asi půl miliardy korun. A odezva místních je víc než kladná. Nakupování těchto produktů berou hodně let jako patriotismus a samozřejmost. Ceny jsou sice vyšší než u produktů dovezených ze zahraničí, na nějaké euro ale velká část místních při nákupech nehledí. Chtějí kvalitu a potraviny z domova, protože jejich nákupem podporují vlastní zemědělce.
