WSJ: Aféra s Barclays je obyčejný politický cirkus

Londýn - Velké „haló“ udělala aféra kolem mezibankovních sazeb LIBOR britské banky Barclays. Kolem případu vypukla až hysterická atmosféra, ve skutečnosti na ni něteří nahlíží pouze jako na politický cirkus než jako na finanční krizi. Relativní povahu těchto sazeb a údajných manipulací s nimi v pondělí v parlamentu osvětlil viceguvernér britské centrální banky Paul Tucker, jehož demystifikační vystoupení ostře kontrastovalo s výbuchem „tržního purismu“ v britském parlamentu a novinách. Informoval list The Wall Street Journal (WSJ).

Zločinnost, hniloba, korupce a morální bažina

Britští novináři a politici kauzu sazeb vydávají za další důkaz „zločinnosti“, „hniloby“, „korupce“ a „morální bažiny“ bankovního sektoru. Premiér David Cameron inicioval založení parlamentní komise, která případ prošetřuje. Kvůli případu odstoupilo minulý týden nejvyšší vedení Barclays a vyšetřována je další více než desítka světových bank.

LIBOR není regulován ani kontrolován centrální bankou či vládou

Podle WSJ Tucker ale komisi především připomněl, že LIBOR není nic, co by centrální banka či vláda jakkoli regulovaly či kontrolovaly, protože jde o průměrné sazby vypočítávané soukromou asociací britských bank BBA. Sazba vznikla v 80. letech jako ukazatel krátkodobých zápůjčních nákladů největších londýnských bank a díky tomu se stala postupně tržní referenční sazbou pro úvěry a další transakce po celém světě v objemu stovek miliard dolarů.

Tucker také vysvětlil, že s nástupem finanční krize v roce 2007 se role sazby nezamýšleně změnila - „stala se měřítkem něčeho jiného“, konkrétně obtíží, které měly banky se získáváním úvěrů na mezibankovním trhu, a napětí a nedůvěry v celém sektoru. Banky, které každodenně své sazby hlásily a BBA je zveřejňovala, tak začaly mít zájem na tom, aby demonstrovaly své zdraví tím, že budou udávat své sazby co nejníže.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Sazby se opírají o odhady

Právě v té době se také LIBOR dostal do centra pozornosti regulačních úřadů v USA a Británii, protože bylo zřejmé, že hlášené sazby často neodpovídají skutečnosti na trhu. Tucker však připomněl, že LIBOR není založen na skutečných transakcích, ale do značné míry se opírá o odhady bank, za jaké sazby by mohly úvěry dostat.

Na otázku jedné poslankyně, zda se sazby LIBOR zakládají na „reálných transakcích“, dal Tucker najevo, že kdyby tomu tak bylo, pak by banky za eskalace krize na podzim 2008 řadu dní žádné sazby nehlásily a LIBOR by prostě neexistoval. Celé měsíce, řekl Tucker, byly téměř všechny hlášené sazby LIBOR jen „úsudky“.

To je také podle WSJ základ Tuckerovy obrany jeho kontroverzního telefonátu šéfovi Barclays Bobu Diamondovi z konce října 2008. Tucker v něm dal podle Diamonda najevo, že „to nemusí být tak“, že budou hlásit sazby vysoko nad sazbami ostatních bank, jak banka tehdy v dobré víře dělala. Vedení banky to pochopilo jako náznak toho, aby se vrátilo do řady, a sazby Baclays se od té doby snížily. Tucker ale kategoricky popřel, že by tím chtěl se sazbami manipulovat.

Bob Diamond
Zdroj: Isifa/Rex Features/Gavin Rodgers

Tucker tím podle WSJ obecně řekl, že LIBOR vždy obsahoval prvek subjektivního úsudku a určitý stupeň fabulace, což platilo zejména pro krizové roky 2007 a 2008. Podle listu je ale osvěžující, jak se politici a média staví v této věci historicky snad poprvé na stranu „tržního purismu a hájí význam nezkreslovaných cenových signálů“. „Kéž by titíž politici a novináři vždy projevovali takovou oddanost trhu,“ napsal list.

Investoři na LIBOR nadávali, ale používali jej

Mnozí špičkoví investoři si stěžovali na nedokonalost a chatrnost sazeb LIBOR dávno předtím, než se z toho stal nástroj politického boje. I přesto ale sazbu dobrovolně používali v nesčetných kontraktech, protože většinou fungovala dobře.

Politici chtějí mlátit do „chamtivých bankéřů“

Zpráva o dohodě regulačních úřadů s Barclays na vysoké pokutě za manipulace neměla na fungování LIBOR žádný vliv, což ukazuje na to, že celý skandál je jen novou holí, s níž mohou politici mlátit do „chamtivách bankéřů“, píše WSJ.

List předpokládá, že během doby se stanovování sazeb LIBOR vylepší, nebo budou nahrazeny něčím, co je ověřitelné a založené na reálných transakcích. „K tomu ale stejně dojde a bude kolem toho mnohem méně povyku, než jaký způsobil současný politický cirkus,“ uvedl list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 1 hhodinou

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 6 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 23 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...