WSJ: Aféra s Barclays je obyčejný politický cirkus

Londýn - Velké „haló“ udělala aféra kolem mezibankovních sazeb LIBOR britské banky Barclays. Kolem případu vypukla až hysterická atmosféra, ve skutečnosti na ni něteří nahlíží pouze jako na politický cirkus než jako na finanční krizi. Relativní povahu těchto sazeb a údajných manipulací s nimi v pondělí v parlamentu osvětlil viceguvernér britské centrální banky Paul Tucker, jehož demystifikační vystoupení ostře kontrastovalo s výbuchem „tržního purismu“ v britském parlamentu a novinách. Informoval list The Wall Street Journal (WSJ).

Zločinnost, hniloba, korupce a morální bažina

Britští novináři a politici kauzu sazeb vydávají za další důkaz „zločinnosti“, „hniloby“, „korupce“ a „morální bažiny“ bankovního sektoru. Premiér David Cameron inicioval založení parlamentní komise, která případ prošetřuje. Kvůli případu odstoupilo minulý týden nejvyšší vedení Barclays a vyšetřována je další více než desítka světových bank.

LIBOR není regulován ani kontrolován centrální bankou či vládou

Podle WSJ Tucker ale komisi především připomněl, že LIBOR není nic, co by centrální banka či vláda jakkoli regulovaly či kontrolovaly, protože jde o průměrné sazby vypočítávané soukromou asociací britských bank BBA. Sazba vznikla v 80. letech jako ukazatel krátkodobých zápůjčních nákladů největších londýnských bank a díky tomu se stala postupně tržní referenční sazbou pro úvěry a další transakce po celém světě v objemu stovek miliard dolarů.

Tucker také vysvětlil, že s nástupem finanční krize v roce 2007 se role sazby nezamýšleně změnila - „stala se měřítkem něčeho jiného“, konkrétně obtíží, které měly banky se získáváním úvěrů na mezibankovním trhu, a napětí a nedůvěry v celém sektoru. Banky, které každodenně své sazby hlásily a BBA je zveřejňovala, tak začaly mít zájem na tom, aby demonstrovaly své zdraví tím, že budou udávat své sazby co nejníže.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Sazby se opírají o odhady

Právě v té době se také LIBOR dostal do centra pozornosti regulačních úřadů v USA a Británii, protože bylo zřejmé, že hlášené sazby často neodpovídají skutečnosti na trhu. Tucker však připomněl, že LIBOR není založen na skutečných transakcích, ale do značné míry se opírá o odhady bank, za jaké sazby by mohly úvěry dostat.

Na otázku jedné poslankyně, zda se sazby LIBOR zakládají na „reálných transakcích“, dal Tucker najevo, že kdyby tomu tak bylo, pak by banky za eskalace krize na podzim 2008 řadu dní žádné sazby nehlásily a LIBOR by prostě neexistoval. Celé měsíce, řekl Tucker, byly téměř všechny hlášené sazby LIBOR jen „úsudky“.

To je také podle WSJ základ Tuckerovy obrany jeho kontroverzního telefonátu šéfovi Barclays Bobu Diamondovi z konce října 2008. Tucker v něm dal podle Diamonda najevo, že „to nemusí být tak“, že budou hlásit sazby vysoko nad sazbami ostatních bank, jak banka tehdy v dobré víře dělala. Vedení banky to pochopilo jako náznak toho, aby se vrátilo do řady, a sazby Baclays se od té doby snížily. Tucker ale kategoricky popřel, že by tím chtěl se sazbami manipulovat.

Bob Diamond
Zdroj: Isifa/Rex Features/Gavin Rodgers

Tucker tím podle WSJ obecně řekl, že LIBOR vždy obsahoval prvek subjektivního úsudku a určitý stupeň fabulace, což platilo zejména pro krizové roky 2007 a 2008. Podle listu je ale osvěžující, jak se politici a média staví v této věci historicky snad poprvé na stranu „tržního purismu a hájí význam nezkreslovaných cenových signálů“. „Kéž by titíž politici a novináři vždy projevovali takovou oddanost trhu,“ napsal list.

Investoři na LIBOR nadávali, ale používali jej

Mnozí špičkoví investoři si stěžovali na nedokonalost a chatrnost sazeb LIBOR dávno předtím, než se z toho stal nástroj politického boje. I přesto ale sazbu dobrovolně používali v nesčetných kontraktech, protože většinou fungovala dobře.

Politici chtějí mlátit do „chamtivých bankéřů“

Zpráva o dohodě regulačních úřadů s Barclays na vysoké pokutě za manipulace neměla na fungování LIBOR žádný vliv, což ukazuje na to, že celý skandál je jen novou holí, s níž mohou politici mlátit do „chamtivách bankéřů“, píše WSJ.

List předpokládá, že během doby se stanovování sazeb LIBOR vylepší, nebo budou nahrazeny něčím, co je ověřitelné a založené na reálných transakcích. „K tomu ale stejně dojde a bude kolem toho mnohem méně povyku, než jaký způsobil současný politický cirkus,“ uvedl list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
před 8 mminutami

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 47 mminutami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 5 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 23 hhodinami
Načítání...