Londýn - Velké „haló“ udělala aféra kolem mezibankovních sazeb LIBOR britské banky Barclays. Kolem případu vypukla až hysterická atmosféra, ve skutečnosti na ni něteří nahlíží pouze jako na politický cirkus než jako na finanční krizi. Relativní povahu těchto sazeb a údajných manipulací s nimi v pondělí v parlamentu osvětlil viceguvernér britské centrální banky Paul Tucker, jehož demystifikační vystoupení ostře kontrastovalo s výbuchem „tržního purismu“ v britském parlamentu a novinách. Informoval list The Wall Street Journal (WSJ).
Zločinnost, hniloba, korupce a morální bažina
Britští novináři a politici kauzu sazeb vydávají za další důkaz „zločinnosti“, „hniloby“, „korupce“ a „morální bažiny“ bankovního sektoru. Premiér David Cameron inicioval založení parlamentní komise, která případ prošetřuje. Kvůli případu odstoupilo minulý týden nejvyšší vedení Barclays a vyšetřována je další více než desítka světových bank.
LIBOR není regulován ani kontrolován centrální bankou či vládou
Podle WSJ Tucker ale komisi především připomněl, že LIBOR není nic, co by centrální banka či vláda jakkoli regulovaly či kontrolovaly, protože jde o průměrné sazby vypočítávané soukromou asociací britských bank BBA. Sazba vznikla v 80. letech jako ukazatel krátkodobých zápůjčních nákladů největších londýnských bank a díky tomu se stala postupně tržní referenční sazbou pro úvěry a další transakce po celém světě v objemu stovek miliard dolarů.
Tucker také vysvětlil, že s nástupem finanční krize v roce 2007 se role sazby nezamýšleně změnila - „stala se měřítkem něčeho jiného“, konkrétně obtíží, které měly banky se získáváním úvěrů na mezibankovním trhu, a napětí a nedůvěry v celém sektoru. Banky, které každodenně své sazby hlásily a BBA je zveřejňovala, tak začaly mít zájem na tom, aby demonstrovaly své zdraví tím, že budou udávat své sazby co nejníže.
Sazby se opírají o odhady
Právě v té době se také LIBOR dostal do centra pozornosti regulačních úřadů v USA a Británii, protože bylo zřejmé, že hlášené sazby často neodpovídají skutečnosti na trhu. Tucker však připomněl, že LIBOR není založen na skutečných transakcích, ale do značné míry se opírá o odhady bank, za jaké sazby by mohly úvěry dostat.
Na otázku jedné poslankyně, zda se sazby LIBOR zakládají na „reálných transakcích“, dal Tucker najevo, že kdyby tomu tak bylo, pak by banky za eskalace krize na podzim 2008 řadu dní žádné sazby nehlásily a LIBOR by prostě neexistoval. Celé měsíce, řekl Tucker, byly téměř všechny hlášené sazby LIBOR jen „úsudky“.
To je také podle WSJ základ Tuckerovy obrany jeho kontroverzního telefonátu šéfovi Barclays Bobu Diamondovi z konce října 2008. Tucker v něm dal podle Diamonda najevo, že „to nemusí být tak“, že budou hlásit sazby vysoko nad sazbami ostatních bank, jak banka tehdy v dobré víře dělala. Vedení banky to pochopilo jako náznak toho, aby se vrátilo do řady, a sazby Baclays se od té doby snížily. Tucker ale kategoricky popřel, že by tím chtěl se sazbami manipulovat.
Tucker tím podle WSJ obecně řekl, že LIBOR vždy obsahoval prvek subjektivního úsudku a určitý stupeň fabulace, což platilo zejména pro krizové roky 2007 a 2008. Podle listu je ale osvěžující, jak se politici a média staví v této věci historicky snad poprvé na stranu „tržního purismu a hájí význam nezkreslovaných cenových signálů“. „Kéž by titíž politici a novináři vždy projevovali takovou oddanost trhu,“ napsal list.
Investoři na LIBOR nadávali, ale používali jej
Mnozí špičkoví investoři si stěžovali na nedokonalost a chatrnost sazeb LIBOR dávno předtím, než se z toho stal nástroj politického boje. I přesto ale sazbu dobrovolně používali v nesčetných kontraktech, protože většinou fungovala dobře.
Politici chtějí mlátit do „chamtivých bankéřů“
Zpráva o dohodě regulačních úřadů s Barclays na vysoké pokutě za manipulace neměla na fungování LIBOR žádný vliv, což ukazuje na to, že celý skandál je jen novou holí, s níž mohou politici mlátit do „chamtivách bankéřů“, píše WSJ.
List předpokládá, že během doby se stanovování sazeb LIBOR vylepší, nebo budou nahrazeny něčím, co je ověřitelné a založené na reálných transakcích. „K tomu ale stejně dojde a bude kolem toho mnohem méně povyku, než jaký způsobil současný politický cirkus,“ uvedl list.
