Frankfurt - Evropská centrální banka (ECB) riskuje, že její plán začít s nákupem státních dluhopisů zadlužených zemí eurozóny se změní v závislost. V rozhovoru s německým listem Der Spiegel to řekl šéf německé centrální banky (Bundesbank) Jens Weidmann. Znovu tak akcentoval hluboké názorové rozdíly, které panují mezi ním a některými ostatními členy vedení ECB, především prezidentem ECB Mariem Draghim. „Neměli bychom podceňovat riziko, že financování prostřednictvím centrálních bank se může stát návykovým jako droga,“ řekl v rozhovoru Weidmann.
Za Weidmanna se vzápětí postavila kancléřka Angela Merkelová. Řekla, že vítá, jak Weidmann varuje před způsobem řešením dluhové krize. Weidmannův vliv v ECB označila za pozitivní. V rozhovoru ve veřejnoprávní televizi ARD ale zároveň upozornila politiky ve své koalici, aby pečlivě vážili slova a nesnažili se neustále teoretizovat, zda Řecko odejde z eurozóny, anebo v ní zůstane.
ECB je nucena více se angažovat v boji proti evropské dluhové krizi. Vlády jednotlivých zemí eurozóny mezitím jednají o právních a politických překážkách, které jim zatím brání v koordinovaném postupu. Bundesbank se naopak větší roli ECB snaží omezit. „Pro mě je taková politika blízká financování států prostřednictvím tištění peněz,“ řekl nezvykle ostře Weidmann v rozhovoru s listem Der Spiegel.
Financování vlád má totiž ECB přímo zakázáno; kroky, které nyní ECB ve snaze bojovat proti dluhové krizi podniká, proto musí velmi vážit. Náznaky, že ECB skrytě financuje vlády, se už nejednou objevily.
Draghi by měl o podrobnostech plánovaného odkupu státních dluhopisů hovořit po nejbližším zasedání Rady guvernérů ECB, což bude 6. září. Rada má 23 členů a Weidmann je pouze jedním z nich. Přisuzuje se mu ale mnohem větší vliv než ostatním členům, protože Německo je zemí, která v eurozóně platí většinu záchranných programů.
„V demokraciích by o tak komplexním dělení rizika neměly rozhodovat centrální banky, ale parlamenty,“ dodal Weidmann. Jeho předchůdce v radě ECB Axel Weber, což je rovněž Němec, na svou funkci loni rezignoval právě na protest proti politice ECB. Banka tehdy v rámci svého mimořádného programu Securities Market Programme (SMP) rovněž nakupovala dluhopisy zadlužených zemí. Program stále existuje, ECB jej ale zatím nevyužívá.
Spor mezi Weidmannem a Draghim ohledně strategie ECB existuje už delší dobu, bankéři jej ale na veřejnosti zatím drželi v rozumných mezích. Draghi ale po minulém zasedání bankovní rady ukázal přímo na Weidmanna jako na člena, který má proti plánům ECB výhrady. To předtím nikdy neudělal, do té doby se vždy omezil na konstatování, zda bylo hlasování v radě jednomyslné, případně kolik členů mělo odlišný názor.
