Praha – Guvernér České národní banky Miroslav Singer prohlásil, že povodně urychlí růst hrubého domácího produktu, což by byla v nynější hospodářské recesi velmi vítaná vzpruha. Řada ekonomů a firem proto vzala Singerovu myšlenku za bernou minci a začala na ní stavět. Zkušenosti z předchozích povodní ale ukazují, že podobné závěry jsou spíše přáním otce myšlenky.
Opravíme silnice - místo po zimě po povodních
Ekonomové se na vlivu povodní neshodnou. Většina však souhlasí s tím, že nové zakázky nevytvářejí, jen peníze přesměrují. To je vidět i na státních výdajích. Například už před týdnem vláda schválila dvě miliardy na opravy silnic, které povodně poničily. Jenže původně se za tuto částku měly opravit škody na silnicích po dlouhé zimě.
Guvernér ČNB se mohl svojí poměrně optimistickou předpovědí snažit intervenovat – tedy přesvědčit lidi nebo vládu, aby vydávali více peněz a nalili tak novou krev do žil ekonomiky, protože můžou věřit tomu, že se hospodářství bude dařit lépe. K podobným nenápadným slovním intervencím centrálních bankéřů čas od času dochází. Jenže - nemusí stačit, což pravděpodobně bude i tento případ. „Nejnovější čísla z ekonomiky jsou zatím ta nejhorší, se kterými jsme se setkali. Potenciál toho, že se na základě povodní začne víc investovat, se mi nezdá realistický,“ říká k tomu Luděk Niedermayer, analytik společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB.
Přesto to podle některých může poskytnout pomyslnou berličku pro to, aby se některé obory dostaly z nejhoršího. To ale může být jen za určitých podmínek. „Například v případě, že by stát sáhl k výdajům nad rámec těch původně plánovaných. Pak by to znamenalo, že poptávka třeba po stavebních pracích by byla vyšší. A tedy že sektoru se něco přidá,“ doplňuje Niedermayer.
I guvernér ČNB počítá s tím, že na popovodňovém růstu HDP Česko nezbohatne. Vysvětlil, že jde o nově vytvořenou hodnotu za rok, celkové bohatství země se ale během současných povodní zkázou snížilo. A to nezmění ani jednorázový HDP.
Ti, kteří věří v oživení po povodních, očekávají zlepšení hlavně od stavebnictví. To by podle nich mohlo získat nové zakázky. Obor klesá už od roku 2008 a je jednou z oblastí, která táhne dolů celou ekonomiku země. Na HDP se přitom podílí zhruba sedmi procenty.
Zakázky ale podle ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslava Maška nepomůžou. „Naše firmy mají také potíže, mají zaplavené stavby, musí ty stavby vyčistit a zrepasovat. Ten přínos povodní se utopí právě v těchto stavbách,“ říká pro portál ČT24. Firmy totiž často najednou nemají k dispozici třeba těžké stroje a vybavení. I podle Maška budou nové zakázky v řádech miliard korun. Pro to, aby dokázaly obor rozhýbat, je to ale málo.
S tím souhlasí třeba i hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Investice na obnovu škod se budou pravděpodobně pohybovat v řádech jednotek miliard korun. A to není částka, která by dokázala se stavebním sektorem nebo dokonce s celou ekonomikou zahýbat,“ vysvětluje. „Efekt povodní bude prakticky nulový,“ dodává.
Za předchozích povodní se ekonomika nehnula
Výrazný vliv na ekonomiku neměly ani předchozí velké povodně. Ty v roce 2002 stály Česko přes 73 miliard korun. Vliv na HDP přitom vysledovat nejde. Srpnové záplavy tehdy nehnuly s nárůstem HDP ve třetím čtvrtletí (meziročně +1,5 %), do kterého spadaly, a na stejné úrovni nechaly tento ukazatel i v následujícím čtvrtletí.
Za celý rok 2002 růst ekonomiky zpomaloval a pokračoval tak v trendu předchozího roku (z 3,1 % v meziročním srovnání na 2,1 %). V roce 2003 pak hospodářství svůj růst podle předchozích očekávání zrychlilo a v tomto trendu pokračovalo i v dalších letech.
Přesto se vliv katastrofy na českou ekonomiku řešil i tehdy. Zpráva České národní banky z roku 2002 počítá nejprve se zpomalením růstu, pro rok 2003 ale očekává zrychlení, a to přesně o stejné hodnoty jako předchozí pokles. Podle odhadu ČNB to mohly být až tři desetiny procentního bodu. „Přestože v historii České republiky představovaly srpnové záplavy co do rozsahu i následků mimořádnou událost, jejich makroekonomické dopady včetně fiskálních nebudou zřejmě zásadního charakteru,“ uvádí zhodnocení vlivu záplav ČNB z října roku 2002.
Na povodních v roce 2002 nakonec vydělala průmyslová výroba v Česku. Ta hlavně díky vyšším výdajům vlády vyvažovala ztráty dalších oblastí. Pohroma pravidelně škodí zemědělství nebo cestovnímu ruchu. Kdo za povodně určitě zaplatí jsou pojišťovny. V roce 2002 vydaly na pojistkách necelou polovinu celkových povodňových škod, tedy zhruba 31 miliard korun.
