Význam jádra při výrobě energie v Česku stoupne

Hlavním zdrojem výroby energie v Česku v nadcházejících desetiletích bude jaderná energetika, důraz bude ale kladen i na obnovitelné zdroje. Počítá s tím státní energetická koncepce, jejíž aktualizaci schválila vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je tato koncepce schopná se vyrovnat se stávajícími trendy.

„Dnes schválená státní energetická koncepce znamená další krok k nízkouhlíkové energetice. Hlavními zdroji výroby energie u nás budou jádro a obnovitelné a druhotné zdroje,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Druhotným zdrojem energie se rozumí odpadní teplo nebo technologické odpady. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD)uvedl, že posláním aktualizované energetické koncepce je zajistit spolehlivé, bezpečné a ekologicky šetrné dodávky energie, a to i v případě krizových situací. Připomněl, že koncepce navazuje na deset let starý materiál. „Státní energetická koncepce z roku 2004 byla již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udála. Přijetí její aktualizace bylo potřebné i s ohledem na plnění evropských cílů,“ dodal Mládek.

Energetický mix v roce 2040
Zdroj: ČT24

Koncepce obsahovala šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. „Energetický mix ve výrobě elektřiny v roce 2040 bude jaderné palivo z 46 až 58 procent, obnovitelné a druhotné zdroje z 18 až 25 procent, zemní plyn z pěti až patnácti procent a černé a hnědé uhlí z 11 až 21 procent,“ uvedl Mládek. Již dříve se nechal slyšet, že stát nechce „plynovou variantu“, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani variantu, která sází na obnovitelné zdroje. Uvedl, že vláda chce naopak prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů.

Výkupní ceny elektřiny nebudou garantovány

Sobotka a ministr financí Andrej Babiš (ANO) se shodli ohledně výstavby nových bloků jaderných elektráren, že kabinet nebude garantovat výkupní ceny elektřiny z nových zdrojů. „Nepřichází do úvahy, abychom garantovali cenu elektřiny. Jinak s rozvojem nových bloků se mělo začít již dávno,“ uvedl Babiš. „Měli bychom hledat cesty, aby se podařilo rozvíjet jaderné elektrárny, ale nemuseli jsme poskytovat záruku, která by byla rizikem pro státní rozpočet,“ uvedl Sobotka. ČEZ loni zrušil tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, protože Sobotkova vláda oznámila, že nemůže garantovat výkupní ceny elektřiny z Temelína.

Několikaměsíční projednávání

O koncepci jednala vláda s přestávkami od loňského prosince, kdy podle některých ministrů ještě dostatečně neřešila otázku zachování či prolomení takzvaných těžebních limitů v Ústeckém kraji. Ministerstvo průmyslu tak v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. V současné době si ministerstvo nechává zpracovat nezávislou studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí.

Vedle samotné koncepce se má vláda zabývat také Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky, v němž se řeší i to, jak do budoucna financovat výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR. Plánem se ale nyní ministři nezabývali. Ke koncepčnímu dokumentu o rozvoji dvou českých jaderných elektráren se má vláda vrátit na začátku června.

Vysokonapěťové stožáry rozvádí elektřinu
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

Pozitivní ohlas u plynařů nebo tepláren, Greenpeace by počkali na těžební limity 

Zástupci tepláren, plynaři i společnost ČEZ vítají přijetí Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), naopak se schválením dokumentu před rozhodnutím o takzvaných limitech těžby hnědého uhlí nesouhlasí ekologická organizace Greenpeace. „Schválit energetickou koncepci bez rozhodnutí o limitech je jako postavit auto bez jednoho kola s tím, že ho dodáte později. Pokud mají ministři pocit, že ani po pěti letech projednávání nemají dost informací, měli odložit schválení celé energetické koncepce,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace ČR. Podle ekologů by se také měla koncepce spíš než na spotřebu zaměřit na úspory. „V případě budov odhady studií, které jsou teď k dispozici, vidí potenciál 30 procent,“ uvedl Jiří Beranovský z EkoWATT.

Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí

„Limity by měly být na základě studií, které připravuje momentálně MPO, doplněny tak, aby nejpozději do 31. srpna tohoto roku ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě konečné rozhodnutí, zda vůbec limity prolamovat, popřípadě v jakých lokalitách.“

„V dnešní hektické a turbulentní době je důležité, že máme alespoň základní vodítko pro budoucí rozhodování a investice,“ prohlásil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek. Navázat by podle něj měla řada konkrétních kroků v exekutivní i legislativní oblasti, aby koncepce nezůstala jen na papíře. „ASEK podle nás realisticky popisuje budoucí vývoj v Česku z hlediska zdrojů, tedy dožívání uhlí, v horizontu následujících desetiletí,“ řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. „Je dobře, že ani do budoucna se nebudeme spoléhat na dovoz elektřiny,“ dodal.

Solárníkům a ekologickým organizacím na dokumentu vadí plánovaný rozvoj jaderných zdrojů. „Česko bude posilovat jadernou energetiku, a to i přes rostoucí cenu tohoto řešení,“ uvedl dnes Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle něj naopak koncepce opět nepočítá s možností šetrné energetiky, kam patří například chytré sítě, elektromobilita, tj. rozvoj automobilů na elektrický pohon nebo systémů na ukládání energie, například baterií.

„Ani čistá, ani bezpečná, ale hlavně strašlivě drahá,“ hodnotí elektřinu z jádra i Jan Rovenský. „To vláda implicitně uznala v okamžiku, kdy řekla, že odmítá dát ČEZu záruky na výstavbu nových reaktorů. Ve skutečnosti je už v tuto chvíli energie z větru levnější než uvažovaná cena u nových jaderných elektráren,“ dodává. „Většina průmyslu potřebuje stabilní a velmi spolehlivou dodávku. To větrné elektrárny nezajistí bez skladovacích kapacit. K nákladu větrných elektráren musíme připočítat ještě náklady na skladovací kapacity. Pak už se dostáváme na vyšší částky, než jsou dnešní velké odhady nákladů na jádro,“ oponuje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...