Význam jádra při výrobě energie v Česku stoupne

Hlavním zdrojem výroby energie v Česku v nadcházejících desetiletích bude jaderná energetika, důraz bude ale kladen i na obnovitelné zdroje. Počítá s tím státní energetická koncepce, jejíž aktualizaci schválila vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je tato koncepce schopná se vyrovnat se stávajícími trendy.

„Dnes schválená státní energetická koncepce znamená další krok k nízkouhlíkové energetice. Hlavními zdroji výroby energie u nás budou jádro a obnovitelné a druhotné zdroje,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Druhotným zdrojem energie se rozumí odpadní teplo nebo technologické odpady. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD)uvedl, že posláním aktualizované energetické koncepce je zajistit spolehlivé, bezpečné a ekologicky šetrné dodávky energie, a to i v případě krizových situací. Připomněl, že koncepce navazuje na deset let starý materiál. „Státní energetická koncepce z roku 2004 byla již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udála. Přijetí její aktualizace bylo potřebné i s ohledem na plnění evropských cílů,“ dodal Mládek.

Energetický mix v roce 2040
Zdroj: ČT24

Koncepce obsahovala šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. „Energetický mix ve výrobě elektřiny v roce 2040 bude jaderné palivo z 46 až 58 procent, obnovitelné a druhotné zdroje z 18 až 25 procent, zemní plyn z pěti až patnácti procent a černé a hnědé uhlí z 11 až 21 procent,“ uvedl Mládek. Již dříve se nechal slyšet, že stát nechce „plynovou variantu“, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani variantu, která sází na obnovitelné zdroje. Uvedl, že vláda chce naopak prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů.

Výkupní ceny elektřiny nebudou garantovány

Sobotka a ministr financí Andrej Babiš (ANO) se shodli ohledně výstavby nových bloků jaderných elektráren, že kabinet nebude garantovat výkupní ceny elektřiny z nových zdrojů. „Nepřichází do úvahy, abychom garantovali cenu elektřiny. Jinak s rozvojem nových bloků se mělo začít již dávno,“ uvedl Babiš. „Měli bychom hledat cesty, aby se podařilo rozvíjet jaderné elektrárny, ale nemuseli jsme poskytovat záruku, která by byla rizikem pro státní rozpočet,“ uvedl Sobotka. ČEZ loni zrušil tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, protože Sobotkova vláda oznámila, že nemůže garantovat výkupní ceny elektřiny z Temelína.

Několikaměsíční projednávání

O koncepci jednala vláda s přestávkami od loňského prosince, kdy podle některých ministrů ještě dostatečně neřešila otázku zachování či prolomení takzvaných těžebních limitů v Ústeckém kraji. Ministerstvo průmyslu tak v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. V současné době si ministerstvo nechává zpracovat nezávislou studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí.

Vedle samotné koncepce se má vláda zabývat také Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky, v němž se řeší i to, jak do budoucna financovat výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR. Plánem se ale nyní ministři nezabývali. Ke koncepčnímu dokumentu o rozvoji dvou českých jaderných elektráren se má vláda vrátit na začátku června.

Vysokonapěťové stožáry rozvádí elektřinu
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

Pozitivní ohlas u plynařů nebo tepláren, Greenpeace by počkali na těžební limity 

Zástupci tepláren, plynaři i společnost ČEZ vítají přijetí Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), naopak se schválením dokumentu před rozhodnutím o takzvaných limitech těžby hnědého uhlí nesouhlasí ekologická organizace Greenpeace. „Schválit energetickou koncepci bez rozhodnutí o limitech je jako postavit auto bez jednoho kola s tím, že ho dodáte později. Pokud mají ministři pocit, že ani po pěti letech projednávání nemají dost informací, měli odložit schválení celé energetické koncepce,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace ČR. Podle ekologů by se také měla koncepce spíš než na spotřebu zaměřit na úspory. „V případě budov odhady studií, které jsou teď k dispozici, vidí potenciál 30 procent,“ uvedl Jiří Beranovský z EkoWATT.

Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí

„Limity by měly být na základě studií, které připravuje momentálně MPO, doplněny tak, aby nejpozději do 31. srpna tohoto roku ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě konečné rozhodnutí, zda vůbec limity prolamovat, popřípadě v jakých lokalitách.“

„V dnešní hektické a turbulentní době je důležité, že máme alespoň základní vodítko pro budoucí rozhodování a investice,“ prohlásil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek. Navázat by podle něj měla řada konkrétních kroků v exekutivní i legislativní oblasti, aby koncepce nezůstala jen na papíře. „ASEK podle nás realisticky popisuje budoucí vývoj v Česku z hlediska zdrojů, tedy dožívání uhlí, v horizontu následujících desetiletí,“ řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. „Je dobře, že ani do budoucna se nebudeme spoléhat na dovoz elektřiny,“ dodal.

Solárníkům a ekologickým organizacím na dokumentu vadí plánovaný rozvoj jaderných zdrojů. „Česko bude posilovat jadernou energetiku, a to i přes rostoucí cenu tohoto řešení,“ uvedl dnes Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle něj naopak koncepce opět nepočítá s možností šetrné energetiky, kam patří například chytré sítě, elektromobilita, tj. rozvoj automobilů na elektrický pohon nebo systémů na ukládání energie, například baterií.

„Ani čistá, ani bezpečná, ale hlavně strašlivě drahá,“ hodnotí elektřinu z jádra i Jan Rovenský. „To vláda implicitně uznala v okamžiku, kdy řekla, že odmítá dát ČEZu záruky na výstavbu nových reaktorů. Ve skutečnosti je už v tuto chvíli energie z větru levnější než uvažovaná cena u nových jaderných elektráren,“ dodává. „Většina průmyslu potřebuje stabilní a velmi spolehlivou dodávku. To větrné elektrárny nezajistí bez skladovacích kapacit. K nákladu větrných elektráren musíme připočítat ještě náklady na skladovací kapacity. Pak už se dostáváme na vyšší částky, než jsou dnešní velké odhady nákladů na jádro,“ oponuje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 mminutou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...