Využití opuštěného areálu místo stavby na zelené louce. Hledá se ochrana úrodné půdy

Nahrávám video
Vopravil v OVM: Měla by být motivace pro investory, aby spíš stavěli v opuštěných areálech
Zdroj: ČT24

Developeři v Česku stále málo využívají opuštěné zemědělské nebo průmyslové areály. Podle odborníka na půdu, pedologa Jana Vopravila, totiž chybí motivující podmínky. Stále tak dochází k záborům kvalitní zemědělské půdy pro stavební parcely. Měla by se podle něj také vybrat nejlepší půda a ta více chránit, zmínil v pořadu Otázky Václava Moravce.

Každý den se v Česku zastaví asi patnáct hektarů ornice, což je plocha větší než tři Václavská náměstí. „Nejhorší na tom je, že se zabírají nejúrodnější půdy. Nejotřesnějším příkladem je zábor nejlepších černozemí na Kolínsku, kde se postavila automobilka,“ uvedl už dříve místopředseda České pedologické společnosti Josef Kozák.

Jak zabránit úbytku kvalitní půdy? Například zastavěním nevyužitých brownfieldů. „Je to právě jedno z řešení, na které se snažíme poukazovat, aby se využívaly opuštěné zemědělské a průmyslové areály, u nichž by byla podpora pro investora, aby se mu to vyplatilo více než stavět na zelené louce,“ řekl pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Pokud totiž má investor renovovat nějaký opuštěný areál a jsou tam nějaké kontaminace nebo složité vlastnické vztahy, je v tu chvíli pro developera mnohem jednodušší stavět spíš na dosud nedotčené zemi, vysvětluje pedolog.

  • Černozemě
    2011506 tisíc hektarů;  2016504 tisíc hektarů
  • Hnědozemě
    2011285 tisíc hektarů; 2016283 tisíc hektarů
  • Regozemě
    2011144 tisíc hektarů, 2016148 tisíc hektarů
  • Vedle těchto tří typů je dalších deset. Z nich je v Česku nejrozšířenější kambizem, která zabírá milion hektarů veškeré zemědělské půdy.
  • Zdroj dat: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy

Zároveň Vopravil upozorňuje, že poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu jsou stále nízké. „Jak se to pohybuje v okolí, ceny jsou pro ně stále přijatelné,“ dodal Vopravil. Souhlasí pak s návrhem, aby nejkvalitnější půda byla ještě více chráněná. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby o vyjmutí nejbonitnější půdy rozhodovala přímo vláda.

Půdy ubývá a její cena roste

Půda, která v Česku zbývá, už není tolik kvalitní. „Možná se dá odhadnout, že asi deset až dvacet procent zemědělské půdy jsou půdy stále ještě kvalitní,“ upozornil v minulosti ředitel Biologického centra Akademie věd Miloslav Šimek.

Častěji je zem méně úrodná a navíc ztrácí schopnost udržet vodu. Zdravá půda dokáže na jednom metru čtverečním zadržet až 350 litrů vody. To žádná přehrada nenahradí.

Ceny půdy tak zároveň rostou. „Cena orné půdy, respektive pozemků v České republice zdatně roste tím, že se konsolidují jednotlivé parcely a pozemky do vyšších celků,“ zmínil investiční ředitel ChytrýHonza.cz František Bostl. Půda se tak stává komoditou, do níž lze dobře uložit peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 38 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...