Vysoké školy požadují nejméně tři miliardy navíc. Jinak začnou protesty

3 minuty
Reportáž: Vysoké školy kývly na třímiliardový rozpočtový růst
Zdroj: ČT24

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Původně požadovali navýšení o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Vláda bude rozpočet schvalovat v pondělí. Pokud dá vysokým školám méně než tři miliardy korun navíc, budou protestovat. Po jednání ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) se zástupci škol a odborů to řekl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

„Se skřípěním zubů jsme připraveni akceptovat třímiliardové zvýšení, které ovšem znamená to, že nebude naplněna například objednávka na nárůst počtu vzdělávaných lékařů,“ řekl Bek. Hranice tří miliard je podle něj minimum. „Pokud by vláda nepřijala ten návrh alespoň na třímiliardové zvýšení rozpočtu po šesti letech stagnace, pak vysoké školy přistoupí k protestům v rámci Týdne pro vzdělanost v říjnu,“ dodal rektor.

Dosavadní návrh ministra financí Ivana Pilného (ANO) počítal v kapitole ministerstva školství na příští rok se sumou 161 miliard bez peněz na růst platů, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun.  Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.

Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný tento týden uvedl, že ministerstva ve svých rezervách našla dost peněz na to, aby vysoké školy dostaly přidáno. Zatím ale není jasno o kolik.

Finanční ohodnocení doktorandů v ČR
Zdroj: ČT24

Zástupci vysokých škol si podle Beka uvědomují komplikovanou diskusi o státním rozpočtu a řadu dalších oprávněných nároků jiných resortů. „Ale je pro nás nepřijatelné například číslo, které teď koluje v kuloárech, tedy 2,2 miliardy korun,“ řekl. Tato suma údajně nestačí na to, aby se dále nesnižovala kvalita na vysokých školách, zvýšily se platy a doktorandská stipendia.

Štech věří v navýšení alespoň o tři miliardy

Podle Štecha jsou požadavky vysokých škol oprávněné a mají podporu ministerstva školství. Uvedl, že je v kontaktu s ostatními ministry a věří tomu, že se rozpočet vysokých škol podaří alespoň o tři miliardy navýšit.

Požadavky vysokých škol, jako už několikrát dříve, podpořil i šéf školských odborů František Dobšík. „Kolegové z vysokých škol mají absolutní podporu v tom, že podle nás nemohou existovat dvě kategorie učitelů, že některým se bude přidávat a někteří by zůstali stát,“ řekl. Doufá také v to, že vláda v pondělí schválí koaličními lídry dohodnutý růst platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent.

Ministry z hnutí ANO, kteří dosud neuměli jasně říct, zda na třímiliardový růst kývnou, totiž čeká ještě před jednáním porada. „Zdroje, které byly vytvořeny v příjmech, nestačí a záleží na vládě, jestli se rozhodne, zda zbytek, který je nedostatečný, bude věnovat vysokým školám nebo jestli ho dá ministru zemědělství nebo vnitra. Kdybych měl říct své mínění, dal bych je raději vysokým školám,“ uvedl šéf státní kasy Ivan Pilný.

U sociálních demokratů a lidovců mají univerzity podporu už teď. „Podporuji ministra školství, pokud jde o navýšení rozpočtu vysokých škol. Důležité je, aby tyto peníze byly použity na zlepšení odměňování vysokoškolských pedagogů a pro doktorandy,“ sdělil pro ČT předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Požadavky vysokých škol podporujeme. Tři miliardy je skutečně ta nejnižší možná částka,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Opozice vládě: Rozpočet flikujete na poslední chvíli

Požadavky škol mají podporu taky u opozice, která sborově kritizuje kabinet za to, že k navýšení nedošlo už dávno. „Univerzity jsou vládní prioritou, je spíše ostuda, že se to flikuje takto na poslední chvíli,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Je ostudou, že to vláda nechala dojít až do situace, že jsou vysoké školy dohnány k tomu, že musí vyhrožovat stávkou,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Je to ostuda, že jsou až poslední, přitom vláda hospodaří s tak velkým deficitem, že požadavky vysokých škol měly být naplněny už dávno,“ podotkl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

22 minut
Bek: Navýšení o tři miliardy je minimem
Zdroj: ČT24

Po pondělním jednání vlády se v úterý odpoledne chtějí sejít předsednictvo ČKR, předsednictvo Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů a rozhodnout o svém dalším postupu. „Závisí na pondělním jednání, a v úterý buď opatření budou odvolána, nebo budeme pokračovat v přípravě těch protestů,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 17 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...