Vysoké školy požadují nejméně tři miliardy navíc. Jinak začnou protesty

Nahrávám video
Reportáž: Vysoké školy kývly na třímiliardový rozpočtový růst
Zdroj: ČT24

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Původně požadovali navýšení o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Vláda bude rozpočet schvalovat v pondělí. Pokud dá vysokým školám méně než tři miliardy korun navíc, budou protestovat. Po jednání ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) se zástupci škol a odborů to řekl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

„Se skřípěním zubů jsme připraveni akceptovat třímiliardové zvýšení, které ovšem znamená to, že nebude naplněna například objednávka na nárůst počtu vzdělávaných lékařů,“ řekl Bek. Hranice tří miliard je podle něj minimum. „Pokud by vláda nepřijala ten návrh alespoň na třímiliardové zvýšení rozpočtu po šesti letech stagnace, pak vysoké školy přistoupí k protestům v rámci Týdne pro vzdělanost v říjnu,“ dodal rektor.

Dosavadní návrh ministra financí Ivana Pilného (ANO) počítal v kapitole ministerstva školství na příští rok se sumou 161 miliard bez peněz na růst platů, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun.  Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.

Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný tento týden uvedl, že ministerstva ve svých rezervách našla dost peněz na to, aby vysoké školy dostaly přidáno. Zatím ale není jasno o kolik.

Finanční ohodnocení doktorandů v ČR
Zdroj: ČT24

Zástupci vysokých škol si podle Beka uvědomují komplikovanou diskusi o státním rozpočtu a řadu dalších oprávněných nároků jiných resortů. „Ale je pro nás nepřijatelné například číslo, které teď koluje v kuloárech, tedy 2,2 miliardy korun,“ řekl. Tato suma údajně nestačí na to, aby se dále nesnižovala kvalita na vysokých školách, zvýšily se platy a doktorandská stipendia.

Štech věří v navýšení alespoň o tři miliardy

Podle Štecha jsou požadavky vysokých škol oprávněné a mají podporu ministerstva školství. Uvedl, že je v kontaktu s ostatními ministry a věří tomu, že se rozpočet vysokých škol podaří alespoň o tři miliardy navýšit.

Požadavky vysokých škol, jako už několikrát dříve, podpořil i šéf školských odborů František Dobšík. „Kolegové z vysokých škol mají absolutní podporu v tom, že podle nás nemohou existovat dvě kategorie učitelů, že některým se bude přidávat a někteří by zůstali stát,“ řekl. Doufá také v to, že vláda v pondělí schválí koaličními lídry dohodnutý růst platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent.

Ministry z hnutí ANO, kteří dosud neuměli jasně říct, zda na třímiliardový růst kývnou, totiž čeká ještě před jednáním porada. „Zdroje, které byly vytvořeny v příjmech, nestačí a záleží na vládě, jestli se rozhodne, zda zbytek, který je nedostatečný, bude věnovat vysokým školám nebo jestli ho dá ministru zemědělství nebo vnitra. Kdybych měl říct své mínění, dal bych je raději vysokým školám,“ uvedl šéf státní kasy Ivan Pilný.

U sociálních demokratů a lidovců mají univerzity podporu už teď. „Podporuji ministra školství, pokud jde o navýšení rozpočtu vysokých škol. Důležité je, aby tyto peníze byly použity na zlepšení odměňování vysokoškolských pedagogů a pro doktorandy,“ sdělil pro ČT předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Požadavky vysokých škol podporujeme. Tři miliardy je skutečně ta nejnižší možná částka,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Opozice vládě: Rozpočet flikujete na poslední chvíli

Požadavky škol mají podporu taky u opozice, která sborově kritizuje kabinet za to, že k navýšení nedošlo už dávno. „Univerzity jsou vládní prioritou, je spíše ostuda, že se to flikuje takto na poslední chvíli,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Je ostudou, že to vláda nechala dojít až do situace, že jsou vysoké školy dohnány k tomu, že musí vyhrožovat stávkou,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Je to ostuda, že jsou až poslední, přitom vláda hospodaří s tak velkým deficitem, že požadavky vysokých škol měly být naplněny už dávno,“ podotkl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Nahrávám video
Bek: Navýšení o tři miliardy je minimem
Zdroj: ČT24

Po pondělním jednání vlády se v úterý odpoledne chtějí sejít předsednictvo ČKR, předsednictvo Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů a rozhodnout o svém dalším postupu. „Závisí na pondělním jednání, a v úterý buď opatření budou odvolána, nebo budeme pokračovat v přípravě těch protestů,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 10 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...