Vysoké školy požadují nejméně tři miliardy navíc. Jinak začnou protesty

Nahrávám video
Reportáž: Vysoké školy kývly na třímiliardový rozpočtový růst
Zdroj: ČT24

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Původně požadovali navýšení o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Vláda bude rozpočet schvalovat v pondělí. Pokud dá vysokým školám méně než tři miliardy korun navíc, budou protestovat. Po jednání ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) se zástupci škol a odborů to řekl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

„Se skřípěním zubů jsme připraveni akceptovat třímiliardové zvýšení, které ovšem znamená to, že nebude naplněna například objednávka na nárůst počtu vzdělávaných lékařů,“ řekl Bek. Hranice tří miliard je podle něj minimum. „Pokud by vláda nepřijala ten návrh alespoň na třímiliardové zvýšení rozpočtu po šesti letech stagnace, pak vysoké školy přistoupí k protestům v rámci Týdne pro vzdělanost v říjnu,“ dodal rektor.

Dosavadní návrh ministra financí Ivana Pilného (ANO) počítal v kapitole ministerstva školství na příští rok se sumou 161 miliard bez peněz na růst platů, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun.  Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.

Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný tento týden uvedl, že ministerstva ve svých rezervách našla dost peněz na to, aby vysoké školy dostaly přidáno. Zatím ale není jasno o kolik.

Finanční ohodnocení doktorandů v ČR
Zdroj: ČT24

Zástupci vysokých škol si podle Beka uvědomují komplikovanou diskusi o státním rozpočtu a řadu dalších oprávněných nároků jiných resortů. „Ale je pro nás nepřijatelné například číslo, které teď koluje v kuloárech, tedy 2,2 miliardy korun,“ řekl. Tato suma údajně nestačí na to, aby se dále nesnižovala kvalita na vysokých školách, zvýšily se platy a doktorandská stipendia.

Štech věří v navýšení alespoň o tři miliardy

Podle Štecha jsou požadavky vysokých škol oprávněné a mají podporu ministerstva školství. Uvedl, že je v kontaktu s ostatními ministry a věří tomu, že se rozpočet vysokých škol podaří alespoň o tři miliardy navýšit.

Požadavky vysokých škol, jako už několikrát dříve, podpořil i šéf školských odborů František Dobšík. „Kolegové z vysokých škol mají absolutní podporu v tom, že podle nás nemohou existovat dvě kategorie učitelů, že některým se bude přidávat a někteří by zůstali stát,“ řekl. Doufá také v to, že vláda v pondělí schválí koaličními lídry dohodnutý růst platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent.

Ministry z hnutí ANO, kteří dosud neuměli jasně říct, zda na třímiliardový růst kývnou, totiž čeká ještě před jednáním porada. „Zdroje, které byly vytvořeny v příjmech, nestačí a záleží na vládě, jestli se rozhodne, zda zbytek, který je nedostatečný, bude věnovat vysokým školám nebo jestli ho dá ministru zemědělství nebo vnitra. Kdybych měl říct své mínění, dal bych je raději vysokým školám,“ uvedl šéf státní kasy Ivan Pilný.

U sociálních demokratů a lidovců mají univerzity podporu už teď. „Podporuji ministra školství, pokud jde o navýšení rozpočtu vysokých škol. Důležité je, aby tyto peníze byly použity na zlepšení odměňování vysokoškolských pedagogů a pro doktorandy,“ sdělil pro ČT předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Požadavky vysokých škol podporujeme. Tři miliardy je skutečně ta nejnižší možná částka,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Opozice vládě: Rozpočet flikujete na poslední chvíli

Požadavky škol mají podporu taky u opozice, která sborově kritizuje kabinet za to, že k navýšení nedošlo už dávno. „Univerzity jsou vládní prioritou, je spíše ostuda, že se to flikuje takto na poslední chvíli,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Je ostudou, že to vláda nechala dojít až do situace, že jsou vysoké školy dohnány k tomu, že musí vyhrožovat stávkou,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Je to ostuda, že jsou až poslední, přitom vláda hospodaří s tak velkým deficitem, že požadavky vysokých škol měly být naplněny už dávno,“ podotkl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Nahrávám video
Bek: Navýšení o tři miliardy je minimem
Zdroj: ČT24

Po pondělním jednání vlády se v úterý odpoledne chtějí sejít předsednictvo ČKR, předsednictvo Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů a rozhodnout o svém dalším postupu. „Závisí na pondělním jednání, a v úterý buď opatření budou odvolána, nebo budeme pokračovat v přípravě těch protestů,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 13 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 14 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...