Vysoké školy požadují nejméně tři miliardy navíc. Jinak začnou protesty

Nahrávám video

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Původně požadovali navýšení o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Vláda bude rozpočet schvalovat v pondělí. Pokud dá vysokým školám méně než tři miliardy korun navíc, budou protestovat. Po jednání ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) se zástupci škol a odborů to řekl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

„Se skřípěním zubů jsme připraveni akceptovat třímiliardové zvýšení, které ovšem znamená to, že nebude naplněna například objednávka na nárůst počtu vzdělávaných lékařů,“ řekl Bek. Hranice tří miliard je podle něj minimum. „Pokud by vláda nepřijala ten návrh alespoň na třímiliardové zvýšení rozpočtu po šesti letech stagnace, pak vysoké školy přistoupí k protestům v rámci Týdne pro vzdělanost v říjnu,“ dodal rektor.

Dosavadní návrh ministra financí Ivana Pilného (ANO) počítal v kapitole ministerstva školství na příští rok se sumou 161 miliard bez peněz na růst platů, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun.  Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.

Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný tento týden uvedl, že ministerstva ve svých rezervách našla dost peněz na to, aby vysoké školy dostaly přidáno. Zatím ale není jasno o kolik.

Finanční ohodnocení doktorandů v ČR
Zdroj: ČT24

Zástupci vysokých škol si podle Beka uvědomují komplikovanou diskusi o státním rozpočtu a řadu dalších oprávněných nároků jiných resortů. „Ale je pro nás nepřijatelné například číslo, které teď koluje v kuloárech, tedy 2,2 miliardy korun,“ řekl. Tato suma údajně nestačí na to, aby se dále nesnižovala kvalita na vysokých školách, zvýšily se platy a doktorandská stipendia.

Štech věří v navýšení alespoň o tři miliardy

Podle Štecha jsou požadavky vysokých škol oprávněné a mají podporu ministerstva školství. Uvedl, že je v kontaktu s ostatními ministry a věří tomu, že se rozpočet vysokých škol podaří alespoň o tři miliardy navýšit.

Požadavky vysokých škol, jako už několikrát dříve, podpořil i šéf školských odborů František Dobšík. „Kolegové z vysokých škol mají absolutní podporu v tom, že podle nás nemohou existovat dvě kategorie učitelů, že některým se bude přidávat a někteří by zůstali stát,“ řekl. Doufá také v to, že vláda v pondělí schválí koaličními lídry dohodnutý růst platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent.

Ministry z hnutí ANO, kteří dosud neuměli jasně říct, zda na třímiliardový růst kývnou, totiž čeká ještě před jednáním porada. „Zdroje, které byly vytvořeny v příjmech, nestačí a záleží na vládě, jestli se rozhodne, zda zbytek, který je nedostatečný, bude věnovat vysokým školám nebo jestli ho dá ministru zemědělství nebo vnitra. Kdybych měl říct své mínění, dal bych je raději vysokým školám,“ uvedl šéf státní kasy Ivan Pilný.

U sociálních demokratů a lidovců mají univerzity podporu už teď. „Podporuji ministra školství, pokud jde o navýšení rozpočtu vysokých škol. Důležité je, aby tyto peníze byly použity na zlepšení odměňování vysokoškolských pedagogů a pro doktorandy,“ sdělil pro ČT předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Požadavky vysokých škol podporujeme. Tři miliardy je skutečně ta nejnižší možná částka,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Opozice vládě: Rozpočet flikujete na poslední chvíli

Požadavky škol mají podporu taky u opozice, která sborově kritizuje kabinet za to, že k navýšení nedošlo už dávno. „Univerzity jsou vládní prioritou, je spíše ostuda, že se to flikuje takto na poslední chvíli,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Je ostudou, že to vláda nechala dojít až do situace, že jsou vysoké školy dohnány k tomu, že musí vyhrožovat stávkou,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Je to ostuda, že jsou až poslední, přitom vláda hospodaří s tak velkým deficitem, že požadavky vysokých škol měly být naplněny už dávno,“ podotkl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Nahrávám video

Po pondělním jednání vlády se v úterý odpoledne chtějí sejít předsednictvo ČKR, předsednictvo Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů a rozhodnout o svém dalším postupu. „Závisí na pondělním jednání, a v úterý buď opatření budou odvolána, nebo budeme pokračovat v přípravě těch protestů,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 35 mminutami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 7 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 21 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včera v 14:14

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled