Praha - Z pohledu finančních trhů je výsledek sobotního summitu čtyř největších zemí Evropské unie natolik vágní, že situaci nepomůže. Uvedl to hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Výsledkem summitu je dohoda, že země EU budou moci kvůli současné finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů. Podle zástupců čtyř největších zemí unie je nynější krize tak vážná, že je možné tolerovat i volnější výklad přísných rozpočtových pravidel.
„Možná se čekal konkrétnější výsledek a to, že by se i Evropa mohla spoléhat na záchranný balíček, nebo mohla vytvořit více koordinovaný přístup,“ komentoval to Marek.
Rozpočtová pravidla jsou zakotvena v Paktu stability a růstu. Stanoví, že země musí mít deficit rozpočtu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, zatímco u veřejného zadlužení činí limit 60 procent HDP. V roce 2005 si ovšem členové unie prosadili, že tato pravidla je možné za určitých okolností zmírnit. V úvahu to připadá jen v situaci, kdy členská země padne za oběť mimořádných událostí, které jsou mimo její kontrolu. Za takovou událost se teď považuje právě současná krize.
Marek řekl, že určité uvolnění fiskálních pravidel je v této situaci potřeba, aby pomohla krizi řešit i rozpočtová politika jednotlivých zemí. Podle něj to ale jde i bez porušení Paktu stability. „Limity bylo nutné porušit, protože je řada zemí nedodržuje, zejména Francie, Itálie a Portugalsko. Kdyby tyto země měly veřejné rozpočty v pořádku, mohly fiskálně pomoci řešení krize i bez porušení limitů,“ soudí.
Od roku 2005 je to poprvé, co se členové EU odvolávají na tento dodatek a budou jej chtít použít v praxi. „Uplatňování Paktu stability a růstu by mělo odrážet mimořádné okolnosti, v nichž se teď nacházíme,“ řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který schůzku svolal.
Proti uvolnění rozpočtových pravidel nic nenamítají prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker ani předseda Evropské komise José Manuel Barroso, kteří se schůzky rovněž zúčastnili.
Sobotní schůzka nicméně ukázala, že unie zřejmě nepůjde cestou Spojených států, jejichž Kongres schválil plán stabilizace finančního systému, na jehož revitalizaci chtějí použít až 700 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč). Místo toho chce EU zajistit potřebnou likviditu a na řešení krize spolupracovat. Každá z členských zemí ale bude zodpovědná za svůj vlastní finanční systém.
