Výsledek kontroly solárních elektráren: 56 trestních oznámení

Praha – Při kontrole 183 fotovoltaických elektráren zjistil Energetický regulační úřad (ERÚ) závažné nedostatky u 28 procent z nich. Podává proto kvůli tomu 56 trestních oznámení. Některá míří i na elektrárny ze skupiny ČEZ. Bez chyb nicméně neprošel kontrolou ani jeden z prověřovaných zdrojů.

Kontroly zahájil ERÚ letos v květnu. Týkaly se 183 licencí vydaných v závěru roku 2010 (tedy těsně před tím, než nově zapojeným parkům klesla finanční podpora) s celkovým instalovaným výkonem 645 MW a celkovou výší podpory 165 miliard korun. Ročně tak tyto elektrárny jen na podpoře získají devět miliard.

„Na základě výsledků těchto kontrol jsme podali 56 trestních oznámení přímo na policejní prezidium, která se týkají elektráren s celkovým instalovaným výkonem 240 MW a celkovou roční výší podpory tři miliardy korun. Trestní oznámení byla podána i na některé elektrárny, které patří do skupiny ČEZ,“ informovala šéfka ERÚ Alena Vitásková. Bližší informace k tomu, o jaké elektrárny se konkrétně jednalo, odmítla sdělit.

Kromě toho ERÚ předal dalších 120 spisů Nejvyššímu státnímu zastupitelství k další analýze. Ty se týkají fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 500 MW a roční výší podpory 6,5 miliardy korun. Regulátor má nejčastěji pochybnosti u kolaudací a rozhodnutí stavebního úřadu. Přiznává ale i systémové selhání státu.

Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ:

„Obdrželi jsme podněty i od vnímavých občanů, kteří nám podali skutečně velmi podrobné informace, na základě kterých jsme téměř bez jakýchkoliv hlubších kontrol mohli podávat trestní oznámení.“

„Já si myslím, že Energetický regulační úřad se snaží dělat svou práci, a věřím, že postupuje jako nestranný a nezávislý regulátor, aniž by měl nějaké politické nebo společenské zadání. Zároveň je nutné podtrhnout informaci, která vyplývá z dnešní tiskové konference, a sice, že našel pochybení jak u samotného Energetického regulačního úřadu, tak u stavebních úřadů, případně distribučních společností,“ komentoval v rozhovoru pro ČT24 výsledky šetření Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Na to upozornil i mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) Miloš Cihelka. „Pro náš sektor je potěšitelné, že není zmiňován jediný příklad porušení zákona některým z provozovatelů fotovoltaických elektráren,“ tvrdí Cihelka.

Mluvčí ČEZu pro obnovitelné zdroje Martin Schreier uvedl, že firma žádné oznámení neobdržela. Podle jeho slov zatím kontroly ERÚ ani Státní energetické inspekce neshledaly žádné nesrovnalosti na fotovoltaických zdrojích společnosti ČEZ.

Soláry, nad kterými slunce nezapadá?

Tím ale výsledky kontroly nekončí. Regulační úřad navíc odhalil 233 solárních elektráren s podezřele vysokým množstvím vyrobené elektřiny, které vysoce překračuje průměrné roční využití instalovaného výkonu.

„Identifikovali jsme 233 licencovaných subjektů, jejichž celkový instalovaný výkon činí přes pět MW a celková vyplacená podpora v roce 2012 pro ně byla přes 150,2 milionu korun. Proto jsme se obrátili na Státní energetickou inspekci se žádostí o prověření oprávněnosti vyplácet podporu,“ upřesnila Vitásková. Podezřele vysoké hodnoty v údajích za rok 2011 přitom úřad identifikoval u přibližně 1 500 elektráren už na začátku letošního léta.

ERÚ prověřoval také správnost údajů vykazovaných v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla. U těchto zdrojů je totiž klíčovým parametrem pro získání státní podpory úspora energie – vysoce účinné zdroje tedy dostávají vyšší podporu. Při kontrole výkazů od operátora trhu však úřad zjistil chyby ve vykazování úspor energie i celkové účinnosti.

„Regulátor zjistil na základě kontroly výkazů, že více než třetina výkazů u zdrojů nad pět MW vykazuje jiné hodnoty, než jsme dle technických parametrů vykazovaných v minulosti očekávali,“ poznamenala Vitásková. Podle ERÚ tak velké zdroje nárokovaly výplatu výrazně vyšší, než odpovídalo odhadům úřadu – neoprávněně mohlo prý být vyplaceno až 200 milionů korun. I v tomto případě dal regulátor podnět Státní energetické inspekci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 23 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.