Výsledek kontroly solárních elektráren: 56 trestních oznámení

Praha – Při kontrole 183 fotovoltaických elektráren zjistil Energetický regulační úřad (ERÚ) závažné nedostatky u 28 procent z nich. Podává proto kvůli tomu 56 trestních oznámení. Některá míří i na elektrárny ze skupiny ČEZ. Bez chyb nicméně neprošel kontrolou ani jeden z prověřovaných zdrojů.

Kontroly zahájil ERÚ letos v květnu. Týkaly se 183 licencí vydaných v závěru roku 2010 (tedy těsně před tím, než nově zapojeným parkům klesla finanční podpora) s celkovým instalovaným výkonem 645 MW a celkovou výší podpory 165 miliard korun. Ročně tak tyto elektrárny jen na podpoře získají devět miliard.

„Na základě výsledků těchto kontrol jsme podali 56 trestních oznámení přímo na policejní prezidium, která se týkají elektráren s celkovým instalovaným výkonem 240 MW a celkovou roční výší podpory tři miliardy korun. Trestní oznámení byla podána i na některé elektrárny, které patří do skupiny ČEZ,“ informovala šéfka ERÚ Alena Vitásková. Bližší informace k tomu, o jaké elektrárny se konkrétně jednalo, odmítla sdělit.

Kromě toho ERÚ předal dalších 120 spisů Nejvyššímu státnímu zastupitelství k další analýze. Ty se týkají fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 500 MW a roční výší podpory 6,5 miliardy korun. Regulátor má nejčastěji pochybnosti u kolaudací a rozhodnutí stavebního úřadu. Přiznává ale i systémové selhání státu.

Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ:

„Obdrželi jsme podněty i od vnímavých občanů, kteří nám podali skutečně velmi podrobné informace, na základě kterých jsme téměř bez jakýchkoliv hlubších kontrol mohli podávat trestní oznámení.“

„Já si myslím, že Energetický regulační úřad se snaží dělat svou práci, a věřím, že postupuje jako nestranný a nezávislý regulátor, aniž by měl nějaké politické nebo společenské zadání. Zároveň je nutné podtrhnout informaci, která vyplývá z dnešní tiskové konference, a sice, že našel pochybení jak u samotného Energetického regulačního úřadu, tak u stavebních úřadů, případně distribučních společností,“ komentoval v rozhovoru pro ČT24 výsledky šetření Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Na to upozornil i mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) Miloš Cihelka. „Pro náš sektor je potěšitelné, že není zmiňován jediný příklad porušení zákona některým z provozovatelů fotovoltaických elektráren,“ tvrdí Cihelka.

Mluvčí ČEZu pro obnovitelné zdroje Martin Schreier uvedl, že firma žádné oznámení neobdržela. Podle jeho slov zatím kontroly ERÚ ani Státní energetické inspekce neshledaly žádné nesrovnalosti na fotovoltaických zdrojích společnosti ČEZ.

Soláry, nad kterými slunce nezapadá?

Tím ale výsledky kontroly nekončí. Regulační úřad navíc odhalil 233 solárních elektráren s podezřele vysokým množstvím vyrobené elektřiny, které vysoce překračuje průměrné roční využití instalovaného výkonu.

„Identifikovali jsme 233 licencovaných subjektů, jejichž celkový instalovaný výkon činí přes pět MW a celková vyplacená podpora v roce 2012 pro ně byla přes 150,2 milionu korun. Proto jsme se obrátili na Státní energetickou inspekci se žádostí o prověření oprávněnosti vyplácet podporu,“ upřesnila Vitásková. Podezřele vysoké hodnoty v údajích za rok 2011 přitom úřad identifikoval u přibližně 1 500 elektráren už na začátku letošního léta.

ERÚ prověřoval také správnost údajů vykazovaných v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla. U těchto zdrojů je totiž klíčovým parametrem pro získání státní podpory úspora energie – vysoce účinné zdroje tedy dostávají vyšší podporu. Při kontrole výkazů od operátora trhu však úřad zjistil chyby ve vykazování úspor energie i celkové účinnosti.

„Regulátor zjistil na základě kontroly výkazů, že více než třetina výkazů u zdrojů nad pět MW vykazuje jiné hodnoty, než jsme dle technických parametrů vykazovaných v minulosti očekávali,“ poznamenala Vitásková. Podle ERÚ tak velké zdroje nárokovaly výplatu výrazně vyšší, než odpovídalo odhadům úřadu – neoprávněně mohlo prý být vyplaceno až 200 milionů korun. I v tomto případě dal regulátor podnět Státní energetické inspekci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...