Praha - Výroba elektřiny pocházející z českých větrných elektráren se loni téměř zdvojnásobila. V roce 2008 se díky větru vyrobilo 245 gigawatthodin, předloni to bylo 125 GWh. Vyplývá to z internetových stránek Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
„Elektřina z větru v roce 2008, vyrobená bez jakýchkoliv emisí, by již pokryla spotřebu 170 tisíc lidí. Takový počet obyvatel má pro ilustraci město Plzeň,“ uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.
Dodal také, že je připraveno mnoho kvalitních projektů na využívání větru. Pokud nebudou kladeny oboru administrativní překážky, může výroba elektřiny z větru růst meziročně daleko více. Podle Stanislava Trávníčka z ERÚ by větrné elektrárny mohly letos vyrobit až 700 GWh.
Podle ČSVE je v Česku potenciál výroby elektřiny z větru okolo šesti terawatthodin, což je spotřeba asi čtyř milionů lidí. Vítr spolu s ostatními obnovitelnými zdroji energie by v Česku měl být rozvíjen jako důležitá součást takzvaného energetického mixu, tedy souboru využívaných zdrojů energie. Alespoň to bylo jedno z doporučení závěrečné zprávy takzvané Pačesovy komise, která měla posoudit vývoj tuzemské energetiky do roku 2030 a 2050.
Větrná energie patří mezi obnovitelné zdroje. Celkový podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie se loni v Česku pohyboval kolem čtyř procent. Do roku 2010 se má tento podíl zvýšit na osm procent a pro rok 2020 stanovila Evropská komise cíl ve výši 13 procent.
I tak ale podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny bude menšinový. Například uhelné elektrárny loni vyrobily 43 TWh, což pokrývá téměř dvě třetiny celkové výroby elektřiny v Česku. Jaderné zdroje dodaly do sítě 25 TWh, což je více než 32 procent celkové produkce elektřiny.
Podíl elektřiny vyrobené z větru v Česku se sice v posledním období rychle zvyšuje, zatím je to ale stále méně než jedno procento. Raketovým tempem roste i kapacita instalovaných větrníků, mnohde ale budí odpor místních.
V současnosti je v ČR v provozu zhruba padesátka větrných elektráren s výkonem od 100 kilowattů. Největším větrným parkem jsou Kryštofovy Hamry na Ústecku, kde elektřinu vyrábí 21 větrníků o celkovém výkonu 42 MW. V loňském zkušebním provozu větrný park vyrobil 94 GWh elektřiny.
Současný zájem investorů o investice do větrníků nastartovalo před více než třemi lety stanovení garantované výkupní ceny, která byla asi o polovinu vyšší než u elektřiny z klasických zdrojů. Janeček ale předpokládá, že se výkupní ceny větrné energie do roku 2012 vyrovnají s tržními.
