Berlín – Německým energetickým firmám se nelíbí plánovaná daň z provozu jaderných elektráren. Podle dnešního vydání magazínu Der Spiegel pohrozili vládě, že kvůli ní některá zařízení předčasně odstaví a elektřinu budou v případě potřeby dokupovat v zahraničí. Odborníci ale považují dovoz tak velkého množství elektřiny za velmi obtížný.
Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur. Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur ročně.
Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Podle Spiegelu to prohlásili na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.
Budoucnost bez jádra je v Německu daná
Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatují o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit. Německo je totiž v současnosti vázáno rozhodnutím někdejší Schröderovy vlády o úplném zrušení výroby elektřiny z jádra nejpozději do roku 2022.
Současný středopravý kabinet chce termín odstavení jaderných elektráren oddálit v průměru o 14 let. Pokud by například bylo využívání jednoho bloku prodlouženo o 12 let, zaplatil by za to jeho provozovatel okolo 30 miliard eur, které by v ročních splátkách odváděl státu, přiblížil Der Spiegel minulý týden jednu z projednávaných variant.
Pozice vlády a energetiků se ale výrazně rozcházejí a vláda všechny dosavadní návrhy průmyslu odmítla. Jeho zástupci proto chtějí v tlaku na stát přitvrdit. Vedle kampaně za pokračování využívání jádra podle Spiegelu připravují právníci energetických koncernů i žalobu do Bruselu. Prověřují taky možnost chystanou daň neplatit.
Německé jaderné elektrárny vyrábějí zhruba 150 terawatthodin, což je čtvrtina produkce elektřiny v Německu. „ČR exportuje tak 12 až 14 TWh ročně, takže i kdyby veškerý export ČR byl směřován na Německo, stačilo by to jen na asi deset procent jaderné výroby v zemi,“ řekl zástupce českého provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) Miroslav Vrba. Největším exportérem elektrické energie v Evropě je Francie, která vyváží asi 70 TWh ročně.
Podle odborníků jsou hrozby provozovatelů německých jaderných elektráren spíše snahou o lobbing. „Investice do výstavby jaderných elektráren jsou obrovské, a proto jejich nevyužívání mi moc smysl nedává. A jejich vypnutí také není levnou záležitostí,“ podotkl analytik společnosti Atlantik Milan Vaníček.
Na základě rozhodnutí předchozí vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera by měly být všechny německé jaderné elektrárny postupně vyřazeny z provozu. Ty poslední by měly proud do sítě přestat dodávat v roce 2022. Současný středopravý kabinet chce ale termín jejich odstavení oddálit - údajně v průměru o 14 let. Rozhodnutí má padnout na konci září.
