Senát schválil novelu zákona o hmotné nouzi, která zpřísňuje systém výplaty dávek. Po půl roce v evidenci Úřadu práce a bez zaměstnání člověk začne místo životního minima dostávat jenom existenční. Aby se příspěvek nesnížil, musí nezaměstnaný odpracovat alespoň dvacet hodin bez nároku na mzdu. Zákon kritizuje ČSSD a některé nevládní organizace.
Výplata dávek v hmotné nouzi se zpřísní. Buď veřejná služba, nebo existenční minimum
Novela zákona o hmotné nouzi počítá s tím, že každý, kdo si během šesti měsíců nenajde zaměstnání, automaticky ztratí nárok na životní minimum ve výši 3410 korun a bude mít nárok na existenční minimum, což znamená maximálně 2200 korun měsíčně.
„Lidé se musí dostat do nějakého tlaku, aby vůbec projevili zájem o práci,“ uvedl senátor za ODS Jaroslava Zeman.
Dávku aktuálně pobírá téměř 200 tisíc lidí, jen v září za ni stát dohromady vyplatil 740 milionů korun. Nejvíc lidí má na ni nárok v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Na změnu mohou podle kritiků doplatit skupiny obyvatel jako lidé starší pětapadesáti let, rodiče pečující o děti do 15 let nebo lidé s 1. stupněm invalidity a jejich pečovatelé. „U nás určitě existuje diskriminace podle věku a takové lidi já chci chránit, ne jim tu situaci ještě ztěžovat,“ podotkla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Pokud by lidé chtěli pobírat celý příspěvek životního minima, musí odpracovat nejméně 20 hodin pro obec. „Budou se snažit odpracovat nejméně 20 hodin, ale narazí na to, že tolik pracovních míst není k dispozici,“ upozorňuje Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
Senátorka Dagmar Terelmešová (ČSSD) si nicméně myslí, že v době, kdy je nezaměstnanost nízká, si lidé, kteří chtějí, do půl roku práci najdou.
Zásadní problém podle kritiků je i v tom, že veřejnou službu nejsou Úřady práce povinny zajišťovat, v textu zákona doslova se doslova píše, že jen „můžou“, a navíc bez nároku na mzdu. „Je to podle mého názoru na hraně. Zda to bude za hranou, rozhodne Ústavní soud, protože nepochybuji o tom, že to někdo napadne,“ uvedla senátorka Eliška Wagnerová (nestr.). Před čtyřmi roky Ústavní soud podobný zákon zrušil. Nyní novela zákona míří k podpisu prezidentovi.
Veřejně prospěšné práce až na dvanáct měsíců
Ročně se do veřejně prospěšných prací zapojí přes dvacet tisíc lidí, letos se to zatím podařilo u devatenácti tisíc. Loni to bylo rekordních 35 tisíc.
Veřejně prospěšné práce by se mohly ještě rozšířit, pokud by se častěji prodlužovaly smlouvy s pracovníky na dvanáct měsíců. V současnosti Úřad práce většinou schvaluje dohody třeba jen na čtvrt nebo půl roku. Při nedávném jednání se starosty ale slíbil, že bude k jejich požadavkům vstřícnější.
„Prodloužená smlouva přes zimu se nám bude hodit, v této době nám pracovníci scházeli,“ uvedl starosta středočeské obce Kněžice Milan Kazda (nez.). Do veřejně prospěšných prací je tam zapojeno devět lidí a všichni mají smlouvu na osm měsíců.
„Když si pracovníka vyberou, otestují a zapracují, tak pokud by měl končit po šesti měsících, je to neefektivní,“ řekl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák.
Jenže podle Úřadu práce nebude dvanáctiměsíční smlouva pro všechny. Každou žádost totiž stejně jako dosud bude posuzovat zvlášť. „Je potřeba brát ohled na konkrétní situaci na konkrétním trhu práce a také na to, zdali konkrétní uchazeč nemůže získat zaměstnání na otevřeném trhu práce,“ přiblížila mluvčí úřadu Kateřina Beránková.
Za veřejně prospěšné práce se platí minimální mzda, loni na ni stát přispěl obcím a městům částkou přesahující dvě a půl miliardy korun. Nejčastěji tito lidé uklízejí veřejná prostranství, sečou trávu, hrabou listí, pomáhají s opravami, uplatňují se i v lesnictví, charitě či sociálních službách.