Madrid - Výnos desetiletých dluhopisů španělské vlády se dnes vyšplhal na 6,5 procenta. Dostal se tak nejvýše od konce loňského listopadu. Značný vliv na růst výnosů má krize v tamním bankovním sektoru, kterou v posledních dnech rozvířily problémy finančního ústavu Bankia. Ten vládu požádal o 19 miliard eur (v přepočtu asi 483 miliard korun) na rekapitalizaci. Ministersvo financí ovšem tvrdí, že Španělsko má peníze na to, aby dostálo svým závazkům. Problémy bankovního sektoru ho neohrozí.
Růst výnosů státních dluhopisů na sekundárním trhu neznamená, že vláda musí za vypůjčené peníze platit vyšší úrok. Dluhopisy totiž prodávala v aukci, kdy byla stanovena i cena. Sekundární trhy ale hrají důležitou roli jako indikátor do budoucna. Až budou investoři příště dluhopisy poptávat, řeknou si patrně také o vyšší výnos.
Výnos zvedají obavy kolem Bankie
Státní intervence v Bankii nastolila otázku, na kolik může Španěly pomoc bankám vyjít. Země se potýká s vysokými rozpočtovými deficity, a pokud by měla ještě pomáhat bankám, vyhlídky země to ještě zhorší.
Podle zdroje, na který se odvolává agentura Reuters, by Madrid mohl Bankii rekapitalizovat státními dluhopisy. V úvahu totiž připadá, že by je vyměnil za akcie Bankie. Španělská vláda už údajně o tomto záměru informovala Evropskou centrální banku. Ta nemá vůči tomuto plánu námitek. „ECB o tom podrobně informujeme. Toto řešení už se v minulosti použilo v Německu a v Irsku. Je naprosto platné,“ řekl zdroj. „Já to chápu tak, že ECB proti tomu nemá námitky,“ dodal.
Španělský premiér Mariano Rajoy dnes zároveň odmítl, že by se na záchraně španělských bank podílely zahraniční zdroje. „Španělský bankovní systém nedostane žádnou záchranu (z Evropy),“ prohlásil. Zároveň ale vyzval k tomu, aby ohrožené banky v eurozóně mohl přímo podporovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM), záchranný fond měnové unie, který začne fungovat od července.
Španělsko nemá problém se splácením dluhů, tvrdí ministerstvo financí
V souvislosti s otřesy španělského bankovního sektoru se objevily obavy, zda bude Španělsko schopné dostát svým závazkům. Zástupce ministerstva financí Ignacio Fernández-Palomero v reakci na to uvedl, že finanční pozice jeho úřadu je velmi silná a potíže v bankovním sektoru jej nijak neohrožují.
„Jsme ve velmi silné pozici (uhradit dluh, jehož splatnost se blíží),“ řekl Fernández-Palomero, který je na ministerstvu náměstkem oddělení pro správu veřejného dluhu. Odkazoval tak na závazky, jejichž splatnost připadá na červenec až říjen. V těchto měsících má Španělsko splatit větší část dluhu.
ECB už kvůli vysokým výnosům Španělsku pomáhala i v minulosti
Když byly výnosy španělských dluhopisů naposledy tak vysoko, jako jsou nyní, byla Evropská centrální banka nucena zasáhnout. Jednak začala španělské dluhopisy ve větší míře nakupovat, hlavně ale zorganizovala nový program levných půjček LTRO (Longer-Term Refinancing Operations).
V rámci zmíněného programu Evropská centrální banka dodala bankám z eurozóny ve dvou kolech likviditu za více než bilion eur (přes 25 bilionů korun). Intervence pomohla dočasně zklidnit situaci na trzích a přispěla k masivnímu růstu cen akcií. Efekt ale později vyprchal.
Španělsko je nyní po Řecku asi největší hrozbou pro stabilitu eurozóny. Madrid několikrát upřesnil schodek státního rozpočtu za minulé období, a to vždy směrem k hlubšímu deficitu. Kvůli potížím finančního ústavu Bankia a dalších bank vláda slíbila miliardy eur pro bankovní sektor, jemuž chybí potřebná kapitalizace.
