Výnos italských dluhopisů se přibližuje neudržitelné hranici

Řím - Náklady italské vlády na půjčky se dnes dostaly na nejvyšší úroveň od vzniku eurozóny. Děje se tak především díky rostoucím obavám investorů z politické nejistoty v zemi. Výnos dluhopisů se dostal na 6,67 procenta, což je nejvíce od roku 1997. Podle agentury Reuters se tak přiblížil úrovním, jež jsou považovány za neudržitelné. Ke snaze o překonání státních dluhů se vyjádřil i MMF.

Finanční trhy mají strach, že se Itálie stane další obětí dluhové krize. Roste tlak na odchod premiéra Silvia Berlusconiho a vytvoření nové vlády. Víc než 50 hlasování o důvěře už ustál a o rezignaci nechce ani slyšet, popírá to mimo jiné i na Facebooku. Podle mnohých je však právě italský premiér zárodek problému, neboť nemá dostatečnou podporu k prosazení podpůrných reforem a opatření, které by investoři uvítali. Premiér chce zítra znovu požádat o důvěru.

"Mohl by odejít zítra. Mohl by odejít příští týden. Vzhledem ke druhu tlaku, pod kterým se nachází a který přichází od jeho vlastních lidí, to bude spíše dříve než později," tvrdí univerzitní profesor politických věd James Walston.

Premiérovi se vyčítá, že dlouho přešlapoval na místě a reformy dělal jenom na oko, zatímco státní dluh rychle rostl. Dnes se blíží hranici dvou bilionů eur a to je zhruba šestinásobek dluhu řeckého.

MMF: Snažte se překonat krizi kolem svých státních dluhů

Na návštěvě Moskvy na to upozornila šéfka MMF Christine Lagaderová, pro kterou bylo Rusko první navštívenou zemí mimo EU. Při této příležitosti se setkala i ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem.

"Ekonomika je obecně v nebezpečné a nejisté fázi. Není pochyb o tom, že
jsou před námi chmurné vyhlídky a nepříznivá rizika," říká výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.

Intervenovala i ECB

Růstu výnosů italských obligací nezabránila ani intervence Evropské centrální banky (ECB). Banka dnes oznámila, že minulý týden více než zdvojnásobila nákupy státních dluhopisů. Vynaložila na ně 9,5 miliardy eur (téměř 240 miliard Kč), což je dvakrát tak velká suma, než kterou poslala minulý týden.

Pikora: Zachraňovalo se Řecko, aby se zachránila Itálie, teď je jiná fáze

„Teď se bude zachraňovat Itálie, aby nepadla Francie. Protože s případným pádem Itálie eurozóna v dnešní podobě končí,“ říká analytik Next Finance Vladimír Pikora.

Pomoct by mohla Evropská investiční banka (EIB)

EIB by mohla v příštích dvou letech půjčit evropským bankám až 74 miliard eur (asi 1,8 bilionu Kč), pokud jí ovšem akcionáři poskytnou potřebné finanční zdroje. Pokud by evropské banky měly možnost čerpat finance od EIB, mohlo by to pomoci. Potíž je ale v tom, že ne všichni akcionáři budou ochotni kapitál banky posílit. Akcionáři jsou vlády všech zemí EU, ale například Británie, která stojí mimo eurozónu, není příliš nadšená z toho, že by měla kapitál zvyšovat ku prospěchu jiných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Po roce Trumpa Američané finanční úlevu necítí

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
před 46 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...