Amsterodam - Evropská unie by měla v reakci na dluhovou krizi vytvořit post „rozpočtového cara“, který by měl mít pravomoc rozhodnout, zda by měla být nějaká země vyloučena z eurozóny. V dnešním vydání listu Financial Times to píšou nizozemský premiér Mark Rutte a ministr financí Jan Kees de Jager. Nizozemská vláda včera ve svém plánu navrhla, že by země, které porušují rozpočtová pravidla, měly dostat možnost eurozónu opustit. Situace je napjatá především v souvislosti se zadluženým Řeckem. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk řekl, že Německo je připraveno dál pomáhat Řecku s jeho vysokými dluhy, pokud ale Řecko nadále hodlá být členem eurozóny, musí plnit stanovené podmínky. Pokud tak neučiní, další pomoc ze slíbeného záchranného úvěru už do Atén nemusí dorazit.
Dvojice nizozemských politiků uvedla, že tento komisař pro rozpočtovou disciplínu by měl mít pravomoc uvalit na státy eurozóny nedodržující pravidla tvrdé sankce, a to včetně zadržení peněz z fondů EU. „Rozpočtový car“, jak ho překřtil deník, by měl od případných problémových států eurozóny také dostávat předem jejich rozpočty a měl by nad nimi právo veta. V této fázi by hlasovací práva těchto členských zemí byla pozastavena. Eurozóna by podle Nizozemců měla rovněž donutit odejít ty země, které se nechtějí přizpůsobit rozhodnutím tohoto komisaře.
Nizozemští politici:
„Země, které by se nechtěly podvolit tomuto režimu, si mohou vybrat odchod z eurozóny. Kdokoli chce být součástí eurozóny, se musí držet těchto dohod a nemůže systematicky ignorovat pravidla. V budoucnu krajní sankcí může být i to, že se země donutí odejít z eura.“
Dvojice podotkla, že si uvědomuje, že takovéto změny by si vyžádaly změnu unijních smluv. Půjde tak o řešení v dlouhodobějším horizontu. „Není to sankce, která může být použita v současné době,“ napsali. Navrhovaná opatření jsou podle nich určena k tomu, aby k situaci, kdy se bude muset přistoupit k takovéto krajní sankci, nedošlo.
Nyní EU žádná pravidla pro opuštění měnové unie nemá
Chronická dluhová krize Řecka, která se táhne od počátku loňského roku a stále se zhoršuje, vyvolává stále větší dohady o odchodu země z eurozóny. Veřejnost v některých zemích v čele s Německem se stále více staví proti vyhlídkám na neustále rostoucí finanční pomoc Aténám. „Dohoda je dohoda. Od nynějška musíme zabránit zemím, aby beztrestně porušovaly pravidla a nechávaly ostatní státy, které je plní, platit účet,“ uvedli oba politici v závěru.
Schäuble: Řecko musí plnit sliby, jinak nic nedostane
„Nakonec záleží na Řecku, zda může plnit podmínky, které jsou nezbytné pro členství v měnové unii,“ řekl Schäuble. V Německu se v minulých dnech objevilo už několik hlasů, které nastolily debatu, zda by Řecko přece jen z eurozóny nemělo odejít.
Šéf Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling ve středu řekl, že plán záchrany Řecka nefunguje. Řekové si podle něj budou muset zvyknout na nižší životní úroveň. Jediným usměrňovacím mechanismem v měnové unii je podle Reglinga pokles mezd. EFSF je klíčový mechanismus pro stabilizaci zadlužených zemí eurozóny. „Nepříjemnou pravdou je to, že některé země si budou muset snížit životní úroveň,“ podotkl Regling na adresu zadlužených zemí jižního křídla eurozóny.
