Praha – Mezinárodní měnový fond (MMF) má na současné krizi eurozóny svůj podíl viny. Na galavečeru, tzv. Forecasting Dinner, který pořádala Česká národní banka, to přiznal výkonný ředitel MMF Willy Kiekens. Podle svých slov rovněž rozumí námitkám Česka k půjčce 38 miliard korun na záchranu těch, kteří „neplnili dohody členství“. Aby se však nic podobného nemuselo v budoucnu řešit, vlády mají podle Kiekense dobrovolně spolupracovat na přísné kontrole rozpočtové politiky ze strany Evropy. Výkonný ředitel MMF volal i po jednotném zdanění evropských bank.
„Souhlasím s námitkou, že není vůči všem ostatním státům spravedlivé pomáhat těm, kteří neplnili dohody členství v eurozóně. Jako je to v případě Řecka. Jestli Česká národní banka není nakloněná půjčkám této zemi, tak musíme stále myslet na to, že se řada problémů dá napravit. A to tak, že nastolíme přísnou administrativní kontrolu. Tak můžeme na trh aplikovat opravy, které jsou teď potřeba,“ sdělil Kiekens.
Příčinou prohlubování dluhů některých států je údajně špatně zvolený poměr mezi podporou růstu a kritickým dohledem. Evropa by se podle Kiekense měla soustředit na uvolnění pracovního trhu, ale zároveň ho rozumně korigovat. „Pokud teď Evropa bude přísně kontrolovat finance členských zemí a vlastní vlády s ní v tom budou spolupracovat, může eurozóna přežít,“ dodal.
S vážnou výzvou se na pražském fóru obrátil také na evropské banky s tím, že mají k fiskální politice přistupovat mnohem odpovědněji. Navrhl také jejich jednotné zdanění – bez podobné integrace prý budou v budoucnu ohroženy. „Co teď ale evropské banky potřebují bezprostředně, je víc vlastního kapitálu. Na rozdíl od amerických bank totiž nakupují hlavně za půjčené peníze. Co evropské banky rovněž oslabuje, jsou hypotéky. Americké hypotéky jsou z osmdesáti procent u hypotečních domů Freddie Mac a Fannie Mae, a banky případné problémy nezatěžují,“ dodal Kiekens.
