Vyhlídky eura jsou bez reforem ponuré, tvrdí slavný ekonom Stiglitz

Londýn - Pokud Evropa nesáhne k účinným reformám a nepomůže slabším členům, jsou vyhlídky jednotné evropské měny euro bledé. V doslovu ke své knize Freefall (Volný pád) to tvrdí bývalý hlavní ekonom Světové banky a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Zmiňuje se rovněž o Španělsku, kde je podle něj možná jen otázkou času, než na něj zaútočí spekulanti.

„Eurozóna potřebuje lepší hospodářskou spolupráci. Ne takovou, která pouze vynucuje rozpočtová pravidla, ale takovou spolupráci, která zajistí, že když se některé země setkají s velmi nežádoucími šoky, ostatní jim pomohou,“ píše Stiglitz v doslovu, jehož úryvky zveřejnil britský nedělník Sunday Telegraph. Evropa vytvořila solidární fond, aby do Evropské unie pomohla novým členům. Už ale nedokázala vytvořit solidární fond, který by pomohl částem eurozóny, kde hrozí potíže. Bez takového fondu jsou budoucí vyhlídky eura ponuré.

Na adresu Španělska Stiglitz řekl, že nutné výdajové škrty patrně ještě zhorší zaměstnanost, která je už teď na 20 procentech. Povedou ale zřejmě také ke zpomalení hospodářského růstu, takže prostor pro zlepšení fiskální situace země nebude velký. „Španělsko možná vstupuje do jakési spirály smrti, v které se před deseti lety ocitla Argentina,“ upozornil Stiglitz.

Ten získal Nobelovu cenu v roce 2001, kdy mimo jiné předpověděl, že dolar má před sebou období vytrvalého poklesu. To se beze zbytku vyplnilo. Tvrdé kritice pak Stiglitz podrobil kuponovou privatizaci v České republice. „Teprve když Argentina přestala vázat kurz měny na dolar, začala růst a deficit se začal snižovat. Spekulanti zatím na Španělsko nezaútočili, to ale může být jen otázkou času,“ uvedl Stiglitz. Euro podle něj postrádá institucionální podporu, která je nutná k tomu, aby jednotná evropská měna mohla fungovat.

Ne všichni ale se Stiglitzem souhlasí. Analytik společnosti Fxprimus.com Mario Singh dnes ve finanční televizi CNBC řekl, že se Stiglitz mýlí. Euro prý bude k dolaru dál zpevňovat, i když už má za sebou výstup na sedmiměsíční maximum. V delším časovém horizontu má ale prý Stiglitz pravdu a další podpůrné kroky americké centrální banky dolar oslabí ještě víc. Stiglitz se minulý týden vyjadřoval i k mladým tržním ekonomikám, souhrnně označovaným jako emerging markets.

Tyto země si podle něj poradí i se slabým dolarem, což platí i o zemích, jako je Brazílie, Indie a Čína. Podle Stiglitze je nepochybné, že Spojené státy se uchylují k oslabení dolaru, aby měly konkurenční výhodu. Hlavním problémem, který tíží americkou ekonomiku, je podle Stiglitze vysoká nezaměstnanost. Ta se drží těsně pod deseti procenty, a i když měla ekonomika v posledním roce snahu růst, nezaměstnanost prakticky zůstala na stejném místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...