Vydělali jsme a nyní jsme připraveni na horší časy, uvádějí exportéři

Více než tři roky mohli čeští exportéři těžit z toho, že Česká národní banka intervencemi bránila posilování koruny, po jejich čtvrtečním ukončení proto očekávají horší časy. Zároveň však uvádějí, že měli dostatek času a možností se zajistit proti výkyvům kurzu.

Česká národní banka zcela explicitně varovala, že její kurzový závazek (držet českou měnu vůči evropské ve slabším kurzu než 27 Kč za euro, pozn. redakce) už vypršel, takže nyní překvapeni nejsme, uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD) Radek Špicar. 

Z reprezentativního šetření SPD vyplynulo, že část exportérů se zajistila a další část, „vůbec ne zanedbatelná“ začala obchodovat v eurech.

„Snažila se tak vyřešit dlouhodobý problém s volatilitou koruny,“ uvedl Špicar. Dodal, že nešlo jen o velké firmy, jako v minulosti, ale i o středně velké a některé malé firmy. Zmínil také, že poměrně velká část firem se nezajistila ani nepřešla do obchodování s eury, protože se domnívá, že koruna teď bude nevyzpytatelná a není možné předvídat, co se s ní bude dít. Viceprezident očekává ze středně- až dlouhodobého pohledu spíše posilování koruny. 

Nešlo o překvapení, firmy se připravily předem

Podobně se chovaly i firmy sdružené v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. Předseda představenstva asociace Karel Havlíček uvedl, že z průzkumu na vzorku 200 firem vyplynulo, že 40 procent malých a středních exportérů si „kurz koupilo“. Zbytek to pak podle Havlíčka řešil tzv. přirozeným hedgingem, tedy spárováním vstupů a výstupů do jedné měny, nebo tomu nechal volný průběh, s tím, že může něco drobného prodělat. 

Havlíček zdůraznil, že rozhodně nešlo o překvapivý akt ČNB.  „Pokud by dneska někdo z exportérů řekl, že to pro něj byl šok, pak si dovolím tvrdit, že je ekonomickým ignorantem,“ dodal. 

  • Asociace exportérů na konci března uvedla, že devizové intervence České národní banky přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. 
  • Export tuzemských firem loni stoupl o 2,3 procenta na rekordní téměř čtyři biliony korun. Letos už se očekává horší vývoj. 

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk očekává, že kurz koruny nyní bude zažívat výrazně větší výkyvy, než tomu bylo doposud. 

Firmy, které výhody intervenčního režimu využily k investicím a posílení konkurenceschopnosti, by to však podle něj nijak existenčně ohrozit nemělo. „Ti, co se nepřipravovali, budou mít problémy,“ řekl Daněk. Ukončení intervencí nebylo překvapením, čekalo se každým dnem, dodal. „Čekáme prudkou volatilitu s posilujícím trendem,“ řekl Daněk k možnému vývoji kurzu.

Proti výkyvům kurzu se různými finančními instrumenty podle Daňka zajistilo přes 70 procent exportérů. „Kdo se nezajistil, je pro něj nyní těžká rada. Už je na zajištění pozdě nebo za mnohem horších podmínek,“ uvedl. 

O tom, že krok ČNB byl plně očekávaný, hovořil také ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič. Mnozí členové komory se na něj připravili. „Samozřejmě nemůžeme říci, že by byl připraven úplně každý, v Česku je zvykem leccos nechávat na poslední chvíli,“ dodal. 

Zároveň nepředpokládá, že by se průměrný kurz za letošní rok dostal „hluboko“ k 26 korunám za euro, tedy z hlediska týdnů a měsíců neočekává výrazný skok. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled cestovních kanceláří

V odlišné situaci než exportéři je cestovní ruch. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež řekl, že cestovní kanceláře spekulují ve větší míře na posílení koruny a nepotřebovaly se zajišťovat. 

„Nás naopak velmi poškodil začátek intervencí, kdy jsme neměli příliš mnoho času na to, abychom se zajistili proti takové akci. Často jsme museli dodržet ceny ve vztahu ke klientům a tím pádem jsme šli do ztrát tam, kde bychom měli vydělávat,“ zdůraznil Papež. 

Podle něj ukončení intervencí může mít na cestovní kanceláře jen pozitivní dopady. Nová situace po uvolnění kurzu koruny může zlevnit zájezdy takzvaně na míru či zlevnit zájezdy do exotiky, pokud jsou hrazeny v eurech (například Maledivy, Mauricius, Dominikánská republika či Kuba). U cen letenek si není jistý dalším vývojem, záleží na postoji leteckých společností.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...