Vydělali jsme a nyní jsme připraveni na horší časy, uvádějí exportéři

Více než tři roky mohli čeští exportéři těžit z toho, že Česká národní banka intervencemi bránila posilování koruny, po jejich čtvrtečním ukončení proto očekávají horší časy. Zároveň však uvádějí, že měli dostatek času a možností se zajistit proti výkyvům kurzu.

Česká národní banka zcela explicitně varovala, že její kurzový závazek (držet českou měnu vůči evropské ve slabším kurzu než 27 Kč za euro, pozn. redakce) už vypršel, takže nyní překvapeni nejsme, uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD) Radek Špicar. 

Z reprezentativního šetření SPD vyplynulo, že část exportérů se zajistila a další část, „vůbec ne zanedbatelná“ začala obchodovat v eurech.

„Snažila se tak vyřešit dlouhodobý problém s volatilitou koruny,“ uvedl Špicar. Dodal, že nešlo jen o velké firmy, jako v minulosti, ale i o středně velké a některé malé firmy. Zmínil také, že poměrně velká část firem se nezajistila ani nepřešla do obchodování s eury, protože se domnívá, že koruna teď bude nevyzpytatelná a není možné předvídat, co se s ní bude dít. Viceprezident očekává ze středně- až dlouhodobého pohledu spíše posilování koruny. 

Nešlo o překvapení, firmy se připravily předem

Podobně se chovaly i firmy sdružené v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. Předseda představenstva asociace Karel Havlíček uvedl, že z průzkumu na vzorku 200 firem vyplynulo, že 40 procent malých a středních exportérů si „kurz koupilo“. Zbytek to pak podle Havlíčka řešil tzv. přirozeným hedgingem, tedy spárováním vstupů a výstupů do jedné měny, nebo tomu nechal volný průběh, s tím, že může něco drobného prodělat. 

Havlíček zdůraznil, že rozhodně nešlo o překvapivý akt ČNB.  „Pokud by dneska někdo z exportérů řekl, že to pro něj byl šok, pak si dovolím tvrdit, že je ekonomickým ignorantem,“ dodal. 

  • Asociace exportérů na konci března uvedla, že devizové intervence České národní banky přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. 
  • Export tuzemských firem loni stoupl o 2,3 procenta na rekordní téměř čtyři biliony korun. Letos už se očekává horší vývoj. 

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk očekává, že kurz koruny nyní bude zažívat výrazně větší výkyvy, než tomu bylo doposud. 

Firmy, které výhody intervenčního režimu využily k investicím a posílení konkurenceschopnosti, by to však podle něj nijak existenčně ohrozit nemělo. „Ti, co se nepřipravovali, budou mít problémy,“ řekl Daněk. Ukončení intervencí nebylo překvapením, čekalo se každým dnem, dodal. „Čekáme prudkou volatilitu s posilujícím trendem,“ řekl Daněk k možnému vývoji kurzu.

Proti výkyvům kurzu se různými finančními instrumenty podle Daňka zajistilo přes 70 procent exportérů. „Kdo se nezajistil, je pro něj nyní těžká rada. Už je na zajištění pozdě nebo za mnohem horších podmínek,“ uvedl. 

O tom, že krok ČNB byl plně očekávaný, hovořil také ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič. Mnozí členové komory se na něj připravili. „Samozřejmě nemůžeme říci, že by byl připraven úplně každý, v Česku je zvykem leccos nechávat na poslední chvíli,“ dodal. 

Zároveň nepředpokládá, že by se průměrný kurz za letošní rok dostal „hluboko“ k 26 korunám za euro, tedy z hlediska týdnů a měsíců neočekává výrazný skok. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled cestovních kanceláří

V odlišné situaci než exportéři je cestovní ruch. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež řekl, že cestovní kanceláře spekulují ve větší míře na posílení koruny a nepotřebovaly se zajišťovat. 

„Nás naopak velmi poškodil začátek intervencí, kdy jsme neměli příliš mnoho času na to, abychom se zajistili proti takové akci. Často jsme museli dodržet ceny ve vztahu ke klientům a tím pádem jsme šli do ztrát tam, kde bychom měli vydělávat,“ zdůraznil Papež. 

Podle něj ukončení intervencí může mít na cestovní kanceláře jen pozitivní dopady. Nová situace po uvolnění kurzu koruny může zlevnit zájezdy takzvaně na míru či zlevnit zájezdy do exotiky, pokud jsou hrazeny v eurech (například Maledivy, Mauricius, Dominikánská republika či Kuba). U cen letenek si není jistý dalším vývojem, záleží na postoji leteckých společností.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 10 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.