Vydělali jsme a nyní jsme připraveni na horší časy, uvádějí exportéři

Více než tři roky mohli čeští exportéři těžit z toho, že Česká národní banka intervencemi bránila posilování koruny, po jejich čtvrtečním ukončení proto očekávají horší časy. Zároveň však uvádějí, že měli dostatek času a možností se zajistit proti výkyvům kurzu.

Česká národní banka zcela explicitně varovala, že její kurzový závazek (držet českou měnu vůči evropské ve slabším kurzu než 27 Kč za euro, pozn. redakce) už vypršel, takže nyní překvapeni nejsme, uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD) Radek Špicar. 

Z reprezentativního šetření SPD vyplynulo, že část exportérů se zajistila a další část, „vůbec ne zanedbatelná“ začala obchodovat v eurech.

„Snažila se tak vyřešit dlouhodobý problém s volatilitou koruny,“ uvedl Špicar. Dodal, že nešlo jen o velké firmy, jako v minulosti, ale i o středně velké a některé malé firmy. Zmínil také, že poměrně velká část firem se nezajistila ani nepřešla do obchodování s eury, protože se domnívá, že koruna teď bude nevyzpytatelná a není možné předvídat, co se s ní bude dít. Viceprezident očekává ze středně- až dlouhodobého pohledu spíše posilování koruny. 

Nešlo o překvapení, firmy se připravily předem

Podobně se chovaly i firmy sdružené v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. Předseda představenstva asociace Karel Havlíček uvedl, že z průzkumu na vzorku 200 firem vyplynulo, že 40 procent malých a středních exportérů si „kurz koupilo“. Zbytek to pak podle Havlíčka řešil tzv. přirozeným hedgingem, tedy spárováním vstupů a výstupů do jedné měny, nebo tomu nechal volný průběh, s tím, že může něco drobného prodělat. 

Havlíček zdůraznil, že rozhodně nešlo o překvapivý akt ČNB.  „Pokud by dneska někdo z exportérů řekl, že to pro něj byl šok, pak si dovolím tvrdit, že je ekonomickým ignorantem,“ dodal. 

  • Asociace exportérů na konci března uvedla, že devizové intervence České národní banky přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. 
  • Export tuzemských firem loni stoupl o 2,3 procenta na rekordní téměř čtyři biliony korun. Letos už se očekává horší vývoj. 

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk očekává, že kurz koruny nyní bude zažívat výrazně větší výkyvy, než tomu bylo doposud. 

Firmy, které výhody intervenčního režimu využily k investicím a posílení konkurenceschopnosti, by to však podle něj nijak existenčně ohrozit nemělo. „Ti, co se nepřipravovali, budou mít problémy,“ řekl Daněk. Ukončení intervencí nebylo překvapením, čekalo se každým dnem, dodal. „Čekáme prudkou volatilitu s posilujícím trendem,“ řekl Daněk k možnému vývoji kurzu.

Proti výkyvům kurzu se různými finančními instrumenty podle Daňka zajistilo přes 70 procent exportérů. „Kdo se nezajistil, je pro něj nyní těžká rada. Už je na zajištění pozdě nebo za mnohem horších podmínek,“ uvedl. 

O tom, že krok ČNB byl plně očekávaný, hovořil také ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič. Mnozí členové komory se na něj připravili. „Samozřejmě nemůžeme říci, že by byl připraven úplně každý, v Česku je zvykem leccos nechávat na poslední chvíli,“ dodal. 

Zároveň nepředpokládá, že by se průměrný kurz za letošní rok dostal „hluboko“ k 26 korunám za euro, tedy z hlediska týdnů a měsíců neočekává výrazný skok. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled cestovních kanceláří

V odlišné situaci než exportéři je cestovní ruch. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež řekl, že cestovní kanceláře spekulují ve větší míře na posílení koruny a nepotřebovaly se zajišťovat. 

„Nás naopak velmi poškodil začátek intervencí, kdy jsme neměli příliš mnoho času na to, abychom se zajistili proti takové akci. Často jsme museli dodržet ceny ve vztahu ke klientům a tím pádem jsme šli do ztrát tam, kde bychom měli vydělávat,“ zdůraznil Papež. 

Podle něj ukončení intervencí může mít na cestovní kanceláře jen pozitivní dopady. Nová situace po uvolnění kurzu koruny může zlevnit zájezdy takzvaně na míru či zlevnit zájezdy do exotiky, pokud jsou hrazeny v eurech (například Maledivy, Mauricius, Dominikánská republika či Kuba). U cen letenek si není jistý dalším vývojem, záleží na postoji leteckých společností.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...